Černovlasý mladík překvapeně zamrkal. Několik sekund si dokonce myslel, že se snad přeslechl, ale když viděl ruměnec v blondýnkově tváři a modrá očka, která ho zvědavě, a přesto trochu bojácně pozorovala, musel se nakonec pousmát. Srdce mu díky těm sedmi slovům udělalo několik kotrmelců, než se zběsile roztlouklo. Stále s mírným úsměvem na tváři se k němu sklonil a uchvátil jeho rty do měkkého polibku. Ruce mu samovolně sklouzly z pasu na kulatý zadeček a přitiskly si ho na tělo.

Blondýnkovy rty se roztáhly do úsměvu a velmi rychle se přizpůsobily polibku od svého manžela. Ani nečekal, že by mu Sasuke snad na tohle tiché přiznání odpověděl, ale ani nečekal, že by udělal tohle. Spíše se obával toho, že se na něj bude jenom dívat a nebude vědět co říct a co udělat. Tohle jej však opravdu mile překvapilo a vlastně mu to jako odpověď stačilo. Tohle malé přiznání si nijak nepřipravoval, najednou z něj prostě samovolně vyklouzlo, když se na svého manžela zahleděl. Těchto pár dnů, které společně strávili bok po boku a byli nuceni spolu trávit dvacet čtyři hodin denně, mu stačilo na to, aby si konečně urovnal svoje city a dal najevo, jak chce vlastně žít dál.

Už když seděl v letadle, byl přesvědčený o tom, že pokud tahle dovolená bude totální katastrofa, prostě jednoduše zažádá o rozvod. Nemělo by to podle něj poté smysl. Jenže díkybohu se stal naprostý opak a tohle bude deset dnů, na které bude vzpomínat ještě hodně dlouhou dobu.

,,Půjdeme, nebo tu chceš ještě zůstat?" zeptal se jej chraplavým hlasem starší mladík, aniž by se na milimetr odtáhnul od jeho rtů.

,,Půjdeme," rozhodl tiše Naruto, a i když nechtěl, mírně se od něj odtáhnul.

Propletli spolu prsty a vydali se opět vstříc svojí vile. Bylo na čase to konečně i pro dnešek zalomit, nebo minimálně se uchýlit do soukromí.

***

Když se oba dva po promilované noci probudili, zjistili, že dnešní počasí jim rozhodně nepřeje k žádnému zkoumání okolí, užívání si v bazénu, nebo výletu. Nebe bylo nepříjemně zamračené, celé tmavě šedivé s velkými bouřkovými mraky, ze kterých se na zem snášely velké kapky deště.

Blondýnek se se zamručením protáhnul, nahý vylezl z postele a přistoupil k velkým francouzským dveřím, které vedly na terasu a zavřel je. Přes noc si vždycky větrali, jelikož i přes noc se tu udržovaly poměrně vysoké teploty a ráno by bylo v jejich vile skoro nedýchatelno.

,,Dneska to venku nevypadá moc hezky," zamručel Naruto a s nespokojeným výrazem ve tváři se díval na lehce rozbouřené moře.

,,O to větší důvod se válet v posteli," ušklíbnul se Sasuke, který nehodlal z lůžka vytáhnout ani končetinu.

Naruto se na něj přes rameno podíval a mírně se na něj zazubil.

,,Ty by ses jenom válel," pronesl se zavrtěním hlavy.

,,To není pravda!" osopil se ihned černovlásek, ,,Ale po dlouhý době si užívám dovolený a toho, že nemusím vstávat do práce, tak proč toho nevyužít?"

Než se blondýnek dostal k odpovědi, ozvalo se hlasité zaklepání. Nakrčil překvapeně obočí a ještě předtím, než se rozešel ke dveřím, natáhnul si na sebe aspoň spodní prádlo. Asi by to vypadalo velice nevhodně, kdyby otevřel tak, jak ho pánbůh stvořil.

***

Když se vrátil k Sasukemu, nesl v rukách proutěný košík.

,,Nesu snídani," zazubil se na něj.

Černovlásek povytáhl překvapeně obočí.

,,Něco jsi objednával?" zajímal se hned.

,,Ne, ale ta obsluha, co to přinesla mi vysvětlila, že tohle je normální, když je venku takovéhle počasí. Snažila se nám prý nabrat od všeho trochu, abychom byli spokojení, kdyby cokoliv, máme zavolat na recepci hotelu a oni nám všechno donesou. Stejně tam ale máme prý zavolat a objednat si, co chceme k obědu, pokud jej chceme mít tady. To samý i s večeří," vysvětlil Naruto.

Sasuke si založil ruce za hlavou.

,,Tomu se říká panečku servis," uchechtnul se.

,,Mám ti snad doma nosit snídaně do postele?" nadzdvihl Naruto obočí.

,,Nebránil bych se tomu," ušklíbnul se Uchiha a poposedl si na posteli, odhrnuje přikrývku z Narutovy strany, aby se tam mohl blondýnek i s košíkem usadit.

,,Když budeš hodnej, nemám s tím problém," pokrčil rameny, ale varovně zvedl prst, ,,ale jenom o víkendu! Přes týden na to nejspíš nebudu mít čas."

,,Nemyslím to vážně," zavrtěl druhý hlavou a pousmál se, ,,podíváme se na nějaký film?"

,,Film?" povytáhl Naruto zmateně obočí, ,,Nemyslím si, že v tý televizi budou dávat něco normálního."

,,Vzal jsem s sebou notebook pro všechny případy," řekl na vysvětlenou.

,,Oh, tak v tom případě tam koukej něco zapnout!"

***

Sobotní den strávili v příjemném teplu horkých dek a vzájemném mazlivém objetí. Dívali se na postahované filmy a seriály, které Sasukeho notebook nabízel. Oběd si také nechali donést přímo pod nos, jelikož se nepříjemné počasí ani v průběhu několika hodin stále nelepšilo. Pořád bylo zataženo a pršelo, sem tam se ozval nějaký hrom nebo se objevil blesk. Nebylo to na Maledivách nikterak časté, ale jednou za čas se toto objevilo. Aspoň se pořádně pročistil vzduch.

***

Až teprve k večeru, kdy se oba navečeřeli, přestalo pršet.

Blondýnek otevřel na ventilačku okno, aby se dovnitř pokoje dostal čerstvý mořský vzduch a natáhnul ho z plna do plic.

,,Nepůjdeme se projít?" nadhodil se zaujetím, ,,Jsem z toho celodenního válení celej rozbolavělej, potřebuju se trochu protáhnout."

,,Taky jsem ti to chtěl nabídnout, ale nevěděl jsem, kdy se vylepší počasí," přikývnul Sasuke a konečně se vyhrabal z postele i on.

Vyjma toho, že si šel ráno vyčisti zuby, opláchnout obličej a dvakrát si došel na toaletu, odmítal z postele jinak vylézt.

,,Kam by jsi chtěl jít?"

,,Co třeba se projít trochu po pláži?" zeptal se blondýnek.

,,Jak chceš, klidně," souhlasil Sasuke.

Oba dva se tedy oblékli a vydali se ven. Téměř nikde nepotkali ani nohu, vyjma pár lidí, kteří si to nejspíše mířili k hotelovému baru, avšak oni dva mířili na opačnou stranu.

***

Ruku v ruce se procházeli po bílé písčité pláži a za svitu jasného měsíce si užívali to ticho a klid narušované pouhým šuměním moře. Užívali si tichou společnost druhého a jenom pevný stisk a propletení jejich prstů dokazovalo, jak moc k sobě měli blízko.

Procházeli se však dobrý kus od slané vody, která omývala břeh vlnami. Ani jeden z nich nechtěl být zbytečně mokrý, stačilo jim, že se jim písek smíchaný s vodou nepříjemně lepil na podrážky bot, ale ani jeden nic nenamítal.

,,Je tu fakt nádherně," zamumlal nakonec potichu Naruto a opět do plic natáhnul čerstvý noční vzduch.

,,Jo, to je. Vybrali jsme fakt dobře."

,,Vůbec se mi odtud nechce odjíždět," přiznal blondýnek.

,,Mě taky ne, ale asi by se našim rodičům a ani mému bratrovi nelíbilo, kdybychom jim jen tak oznámili, že už se nevrátíme," uchechtl se Sasuke.

,,Jo, to je fakt, stejně by se mi za chvíli začalo stejskat," zasmál se krátce blonďák.

Ušli několik set metrů, než se beze slova obrátili a zase zamířili nazpět. Už z dálky viděli osvětlení hotelu a jeho příslušenství. Vilky byly až na pár výjimek zcela temné, přesto to všechno působilo takovou klidnou a mírumilovnou atmosférou.

Oba dva si uvědomovali, jak se tenhle klid, od jejich rušného města liší. V duchu si oba dva pomysleli, že takový klidný život na okraji města, popřípadě na venkově, by rozhodně nebyl na škodu. Ani jeden však tuto myšlenku nevyslovil nahlas. Přece jenom to byla jenom vteřinka, kdy na to pomysleli.