Naruto se doma objevil pár minut před desátou hodinou. Docela ho překvapilo, že se v domě ještě svítí, nebo respektive v tolika místnostech. Shýbnul se, aby si zul boty a když se narovnal a otočil se čelem do vnitřku chodby, málem nadskočil leknutím. Spatřil Sasukeho, jak se ležérně opírá o futra a má podezřele zakalený výraz v očích.

,,Tak pán si taky vzpomněl, kde bydlí?" prsknul na něj místo pozdravu.

Naruto pozdvihnul překvapeně obočí. Že by další skvělé přivítání?

,,Napsal jsem ti, že se zdržím," odvětil jednoduše.

,,Kde si jako byl?!" zavrčel na něj nepříjemně.

,,Ty jsi pil?" ignoroval jeho otázku, když zaznamenal zvláštní podtón v jeho hlase.

,,Co je ti do toho jestli jsem pil?! Já se ptal první!" vykřiknul Sasuke a rozmáchnul kolem sebe rukama.

Blondýnek párkrát zamrkal.

,,Na pivu s kolegou," sdělil popravdě a pokrčil rameny.

,,Jo tak na pivu s kolegou?" pozdvihl Sasuke podezřívavě obočí, ,,S tím kolegou, se kterým si byl včera? Není to nějaký podezřelý?!"

Blondýnek k němu přistoupil. Trošku nakrčil nos, jak se mu do něj dostal štiplavý nádech jistě drahého alkoholu.

,,Ty mě z něčeho snad podezíráš?" zeptal se ho.

Pořád se s ním bavil poměrně v klidu. Neměl důvod vyšilovat a dělat scény. To se naučil, když ještě bydlel doma. Od dělání scén a vyšilování tam byla jeho máma, která si nikdy nebrala servítky. Avšak doma všechno šlapalo jako švýcarské hodinky, přesně podle jejích nastavených pravidel.

Chtěl kolem něj proklouznout do kuchyně a nalít si trochu vody, možná něco malého ještě před sprchou a spánkem sezobnout, ale Sasukeho ruka, která vystřelila a sevřela ho pevně kolem zápěstí jej zastavila. S pozdviženým obočím se na něj zadíval.

,,Seš kurva můj manžel a já očekávám, že taky budeš trávit nějakej čas doma a ne věčně lítat po venku!" zavrčel na něj nepříjemně Sasuke a přivřel vztekem oči.

Absolutně teď nechápal svoje chování. Možná to bylo způsobené tou nemalou trochou alkoholu, proudící mu v krvi, která v něm zažehávala nepříjemné plamínky žárlivosti.

,,Až se ty ke mně začneš chovat trochu normálně, pak jsem ochoten trávit s tebou i nějakej čas, ale do tý doby to nečekej," zamračil se na něj blondýnek a trhnul slabě rukou.

Jenže ze sevření se jen tak nedostal. Místo toho stisk o trochu zesílil. Narovnal se pořádně v zádech, ale přesto musel trochu pozvednout oči, aby mohl Sasukemu hledět přímo do těch jeho.

,,Nezahrávej si se mnou," zavrčel na něj černovlásek nepříjemně.

,,Nebo co?" cuknul blondýnek hlavou vyzývavě do strany.

Sasuke na něj zamračeně shlížel a nevěděl, co říct. Místo toho, udělal první, co ho v tu chvíli napadlo. Sehnul se a drsně se přilepil svými rty na ty druhé.

To druhého mladíka poměrně rozhodilo až vytřeštil tou náhlou změnou oči. Takovouhle reakci rozhodně neočekával. Překvapeně vydechnul, čehož vyšší z nich využil a proplul jazykem do jeho úst, kde se okamžitě omotal kolem modroočkova jazyka.

Sasuke přivřel spokojeně oči pod tím měkkým dotykem. Pořád ta ústa byla tak překrásně měkký a poddajná, jako když je poprvé před pěti dny musel políbit na důkaz uzavření svazku. Alkohole zatemněná mysl si už představoval, jak tyhle dva horké polštářky budou mezi sebou stiskávat jeho přirození. Zcela omámen tou lahodností povolil sevření ruky, čehož mladík před ním využil a vyškubnul se mu.

,,Co to jako děláš sakra?!" vyjela na něj a spěšně si otíral mokré rty.

,,Co asi. Jsem tvůj manžel, mám svoje potřeby." prohodil už klidným hlasem starší z nich a pozdvihl obočí.

,,Tak si na svý potřeby použij ruku, ty prase. Myslíš si, že s tebou skočím hned do postele?! Naser si!" vykřiknul na něj vykuleně Naruto a zamířil dlouhými kroky nakonec do koupelny, kde se pro jistotu zamknul.

Nějaká potřeba napít se vody, či něco sníst, jej hodně rychle přešla.

***

Ulehal opět v pokoji pro hosty. Tentokrát do společné ložnice ani nevkročil. Nemohl říct, že líbání se Sasukem bylo nepříjemné, naopak, bylo to příjemné až překvapivě moc, ale nemusela by tam být ta pachuť alkoholu. Možná... Možná, že by si vážně dal říct a vyspal se s ním, ale to by situace mezi nimi musela být rozhodně jiná, než tahle nastolená. Muselo by v něm převládat velké množství pozitivních pocitů, k jeho novému manželovi a ne těch negativních. Nechápal, co to do Sasukeho vjelo. Nejspíš se bude muset pobavit trochu s Itachim o jeho mladším bratrovi a vyzjistit nějaké informace, aby věděl, do čeho byl vlastně skutečně uvrtaný.

***

Ráno se Sasuke vzbudil s nepříjemnými bolestmi hlavy. Nespokojeně zavrčel a posadil se na posteli. Včera večer usnul téměř okamžitě, jen co se jeho hlava dotkla polštáře a až teď si uvědomil, že se choval opravdu dost nevhodně. To, že on si užívá se svým asistentem přece nemusí nutně znamenat, že si Naruto užívá se svým kolegou. Lehce se sám nad sebou zastyděl a vzpomněl si na Itachiho slova.

S tichým povzdechem vstal z postele a když otevřel dveře ložnice, překvapila jej vůně nejspíš připravované snídaně.

,Je doma?' pomyslel si trochu vykolejeně a zamířil do kuchyně, kde se Naruto otáčel u sporáku a u linky.

,,Uhm, jsi doma?" vydechnul a mhouřil ospalé oči.

,,Chci oběhat dneska ty úřady. Vzal jsem si na to volno." oznámil mu blondýnek.

,,Pojedu s tebou."

,,Jak chceš," prohodil Naruto a naložil na dva bílé talíře míchaná vajíčka, nakrájenou zeleninu, opečenou slaninu a dva tousty.

Jeden plný talíř mu podal, aniž by se na něj pořádně podíval.

,,Uhm, díky,"

,,Po snídani vyrazíme, jestli chceš jít teda se mnou. Chci odtamtud vypadnout, co nejdřív."

Sasuke přikývnul.

***

Po snídani se připravili a vyšli bok po boku před dům.

,,Pojedeme autem," rozhodl Sasuke, když si všimnul, jak už blondýnek míří pomalu pryč.

,,Je to jenom kousek, panebože," protočil očima Naruto.

,,Chceš to mít co nejrychleji za sebou, ne? Autem tam budeme rychleji."

Na to Naruto už nic nenamítal a počkal si, až Sasuke vyjede autem z garáže. Po té nastoupil a rozjeli se vstříc městu.

,,Ty nemáš papíry?" zajímal se černovlásek zvědavě.

,,Mám řidičák, jestli se ptáš na tohle."

,,Tak proč nemáš auto?"

,,To je snad nějaká podmínka? Mít řidičák přece neznamená pořídit si nutně auto," namítl blonďák.

,,Tak na co ho potom máš?"

,,Pro všechny případy. Nikdy nevíš, kdy se ti to bude hodit. Navíc mě baví chodit pěšky a když je potřeba, auto ti vždycky někdo půjčí," pokrčil rameny.