- Druhý den odpoledne -

Když se po několika hodinách v letadle a několika minutách na trajektu konečně dorazili do resortu, oba dva mladíci nevycházeli z údivu, na jak krásném místě se právě ocitli.

Slunce vesele svítilo na modré obloze bez mráčků, moře příjemně šumělo, všude se potulovaly skupinky turistů, kteří byli ubytovaní ve vodních vilách, jak se říkalo domečkům postaveným nad vodou. Teplota vzduchu se určitě vyšplhala lehce nad dvaatřicet stupňů, ale přesto vál opravdu mírný vánek. Rozradostněné štěbetání dětí, šplouchání a cákání vody se kolem dvou mladých lidí rychle prohánělo.

Sasuke s Narutem vykročili vstříc malému dřevěnému domečku, který se honosil nápisem recepce, aby oznámili svůj příjezd a převzali si klíčky od jejich vily.

Naruto se s rozzářenýma očima díval kolem sebe a nasával z plna plic tu pohodovou atmosféru, která všude kolem vládla. Naprosto bezmyšlenkovitě zabrousil k Deidarovým včerejším slovům a v duchu musel uznat, že měl pravdu. Ta atmosféra a hlavně jiné a zatím neznámé prostředí dělalo opravdu hodně. Přišlo mu, jako kdyby se ocitnul v nějaké pohádce, kde neexistovaly žádné hádky a podvody, dohodnuté sňatky, nepříjemné situace a vlastně ani žádné problémy. Jeho hlava se najednou od všeho odprostila a vyčistila.

Sasuke na tom byl podobně jako Naruto. Vnímal, jak se začíná samovolně uvolňovat a nemohl se dočkat, až si konečně oba dva vybalí a prozkoumají aspoň kousíček resortu, aby zjistili, kde se co nachází a možná si udělali i nějaký plán toho, jak tu všechny ty volné dny stráví.

Tmavovlásek převzal od recepční dva klíčky, malý plánek resortu, kde byli vyznačené všechny hlavní budovy a atrakce, a seznam pořádaných resortových akcí a samozřejmě kontakty na recepci, kdyby měli jakýkoliv požadavek. S přání užití krásné dovolené se mladíci odebrali k velkému prostornému molu, ze kterých vedli vysoké dřevěné kůly až do azurového moře, které molo a na něm postavené vilky držely nad vodou.

***

,,Ty bláho! Je to tu ještě hezčí, než na obrázku!" vydechl šokovaně a nadšeně zároveň blondýnek, když vstoupil vchodovými dveřmi do prostorné a překrásně denním světlem osvětlené vily.

Hned za dveřmi se nacházela menší chodbička a hned za ní byl obrovský pokoj laděný do bílých, šedých a hnědých barev. Obrovská manželská postel, dva noční stolky, vestavěné skříně, obrovský naplněný bar s různým alkoholickým i nealkoholickým pitím. Určitě velmi drahá huňatá předložka před postelí. Podlouhlý stolek a dvě křesílka, menší komoda, na které bylo několik váz s čerstvými květinami a miskou přetékající exotickým ovocem. Na stěně naproti posteli visela velká plazmová televize, vedle níž byly přidělané reproduktory, jeden z každé strany.

Za levým rohem z chodbičky stála mála kuchyňka s třemi pracovními mramorovými deskami. V jedné z nich byl přidělaný dřez na nádobí. Na lince byla malá mikrovlnná trouba a rychlovarná konvice. Nad linkou visely skříňky s prosklenými dvířky a v nich se nacházelo několik kousků nádobí. Vedle dřezu stála velká lednice.

Na konci místnosti, přímo naproti vchodovým dveřím, dominovala obrovská prosklená stěna s posuvnými dveřmi, za kterými se nacházela malá terasa s ratanovým nábytkem, houpačkou ve tvaru vajíčka a bazénem.

Z pokoje vedly ještě jedny dveře do menší, ale útulné koupelny, kde byl jenom velký prosklený sprchový kout, umyvadlo, pár vysokých skříněk a záchod, což naprosto k několikadennímu pobytu stačilo.

,,Jo, je to tu vážně krásný," souhlasil Sasuke a lehce se usmíval, když viděl to přímo dětské nadšení v blondýnkově tváři, ,,doufám, že ti nevadí, že je tu ta manželská postel, bohužel dvoulůžkový pokoj byl už zabraný."

Dobře, v tomhle malinko lhal, ale to nemusel přece nikdo vědět.

Naruto se na něj s úsměvem otočil a lehce šibalsky mu zajiskřilo v očích.

,,Ne. Jsme přece na svatební cestě, bylo by divný, kdybychom spali zvlášť, ne?"

Sasukemu se drala na jazyk štiplavá poznámka o tom, že doma mu nevadí spát v jiném pokoji, ale hrdinsky ji spolknul. To by rozhodně nebyl nejlepší začátek jejich dovolené, kdyby se rovnou rafli, proto jenom přikývnul hlavou na souhlas.

Blondýnek vzal velký kufr a malou cestovní tašku a rozešel se k velké posteli, aby na ní zavazadla položil a mohl si konečně vybalit a utřídit věci.

Tmavovlásek následoval jeho příkladu, přičemž letáček a plánek odložil na podlouhlý stoleček. Prozkoumat, co je na nich všechno napsané a vyznačené můžou přece později.

***

Po vybalení se Sasuke natáhnul pro plánek resortu, kde byly ještě na druhé straně vyznačené časy vymezené pro stravování s poznámkou, že není problém si vzít jídlo na vilku s sebou, popřípadě si jej tam přímo objednat, a časy, kdy chodí uklízečka pouklízet jejich příbytek. Pohledem zkontroloval čas na hodinkách.

,,Za hodinku by měly začít večeře. Vezmeme si jí sem, nebo se najíme venku?" zeptal se zvědavě.

Naruto chvilku přemýšlel.

,,Vezmeme si ho sem," rozhodl nakonec, ,,najíme se na verandě, je tam nádhernej výhled na moře."

,,Dobře, tak co se teďka projít po resortu a okouknout, kde co je?" navrhnul.

,,To je dobrej nápad," přikývnul blondýnek.

Společně tedy vyrazili z vilky a po dlouhém dřevěném molu se dostali přímo do středu resortu, kde se kromě chatky s recepcí, která patřila přímo k vilám, nacházel i velký hotel pro další turisty, kteří neměli tu možnost, strávit dovolenou ve vodních vilách.

K hotelu patřila i obrovská venkovní restaurace, velké pódium a parket, který sloužil hlavně pro pobavení, ať už se tam pořádala nějaká večerní diskotéka, popřípadě nějaké soutěže nebo jiná zábava.

K resortu dále patřilo i několik velkých veřejných bazénů, od brouzdaliště pro nejmenší, až po hluboké bazény pro zkušenější plavce a milovníky vody. Kolem se nacházelo desítky slunečníků, lehátek a dva velké venkovní bary, které byly v plném provozu. Také různé tobogány, divoké řeky, vířivky a další atrakce, kterých si hlavně užívalo to mladší osazenstvo turistů.

Nacházelo se tam i několik malých krámků, kde se dalo pořídit téměř cokoliv. Od zakoupení nafukovacích lehátek a různého vybavení do vody, až po rozmanité suvenýry všeho druhu.

,,Jsme tu teprve pár hodin a už se mi odtud nechce," zasmál se Naruto, kterému oči přecházeli nad vším tím luxusem, který se mu nabízel, ,,za těch deset dnů tu nestihnu všechno vyzkoušet!"

Se smíchem se vyhýbal pobíhajícím rozveseleným dětem, které na sobě měly plavecké brýle, šnorchly a nafukovací kruhy a křidýlka.

Sasuke se musel usmát.

,,Kdykoliv se sem můžeme zase vrátit, když se nám tu bude líbit," prohodil, jako kdyby si mohl dovolit za takovouhle dovolenou utrácet klidně každý měsíc.

A jakože opravdu mohl...

,,Neblbni Sasuke, nemůžeme takhle utrácet," napomenul ho blondýnek.

,,Peníze na to jsou a budou. Se mnou si nemusíš ohledně peněz dělat starost, to už ti snad došlo," odvětil s pokrčením ramen.

,,Já s tebou ale nechci bejt proto, že máš hafo peněz, chápeš? Pro mě peníze nic neznamenají. Ano, zajistí ti to, že máš střechu nad hlavou, máš co do huby a co na sebe, ale peníze nejsou všechno a všechno si za ně rozhodně nekoupíš," poučoval ho chytře.

Přesně tak byl totiž vychován.

,,Jenže když je máš, proč si jich prostě neužít?"

Nad tím se blondýnek musel trochu pozastavit. Na jednu stranu to byla rozhodně pravda.

,,A co třeba je dávat na charitu? Nebo investovat, hm?" opáčil mu nakonec a vítězoslavně se na něj usmál, protože čekal, že ho napálí.

,,I když jsem se ti mohl a možná ještě můžu zdát jako bezcitnej arogantní parchant vychovanej ve zlatě, tak přece jenom až takovej nejsem. Měsíčně přispívám na několik útulků se zvířaty, starám se o jeden azyl s matkami samoživitelkami, přispívám na výzkumy léků a taky posílám peníze do dětských domovů. A co se týče investic... Malou částku svého výdělku nechávám svému otci, aby je mohl investovat on. Ten se v tom totiž vyzná úplně nejlíp," tentokrát se na něj vítězoslavně usmál, nebo spíše ušklíbnul, on.

Narutova brada poklesla o několik centimetrů níž, až se musel překvapením, které prostoupilo celým jeho tělem, zastavit v kroku. Tak tohle opravdu nečekal.

,,Teď si děláš srandu, že? Chceš na mě udělat jenom dojem," prohodil nakonec.

,,Ne. Klidně ti doma ukážu všechny papíry," řekl Sasuke a myslel to naprosto vážně.

,,Páni," písknul nakonec uznale blondýnek, ,,nejspíš na tebe ten názor budu muset vážně změnit," zazubil se nakonec a znovu se rozešel.

V hlavě mu však pořád kolovala nestydatá myšlenka, kolik tenhle muž musel vlastně měsíčně vydělávat.

Příště... To ještě bude takové klidnější a oddechovější :D ale pak se můžete těšit na minimálně tři kapitoly postelových hrátek ^-^

Jsem neskutečně nadšená z počtu tolika přečtení, votes a komentářů! Děláte mi tím vážně neskutečnou radost zlatíčka ^-^ Moc moc moc si toho vážím! <3