,,Ehem, takže... Hádám, že je ti teda dvacet pět," zamručel Naruto, snaže se navázat nějakou konverzaci při tanci.

Musel se nějak zaměstnat, aby si přestal podvědomě užívat tu blízkost svého nového manžela, která mu začínala být až moc příjemná, i když ten člověk mu byl nepříjemný až hanba.

,,Bryskní úsudek," uchechtl se Sasuke, ,,Ještě na něco jste přišel, Sherlocku?" podíval se na něj s ironickým zájmem v očích.

,,Jo, že seš nabubřelej kokot," odfrknul si Naruto a zavrtěl hlavou.

Sasuke povytáhnul pobaveně obočí a pak mykl rameny.

,,Tvůj názor, nebudu ti ho brát,"

Blondýnek se zamračil.

,,Vypadá to na krásnej začátek manželství," zamručel si spíše pro sebe a snažil se koukat všude možně kolem sebe, jen ne na něj.

,,Já jsem se ženit nechtěl," prohodil s nezájmem v hlase vyšší z dvojice.

,,A já snad jo?!" vyprsknul Naruto.

,,To je mi tak nějak putna, ale tvoji rodiče z toho mají slušnej vejvar," ucedil Uchiha povýšeně.

V tu chvíli blondýnek ztuhl a vymanil se z jeho objetí. Vztekle se mu zadíval do obličeje, vlastní tváře mu hořely rudou barvou hněvu a jeho tělo se roztřáslo. V následující sekundě jeho ruka vylítla a dlaň s roztáhnutými prsty na milimetr přesně zasáhla svůj cíl – Sasukeho tvář. Zrychleně dýchal.

,,Nikdy... Opakuju nikdy, si neber mojí rodinu do huby," zavrčel na něj s potemnělýma očima.

Otočil se na podpatku a s hlavou vztyčenou odcházel ze sálu. Ignoroval všechny překvapené pohledy, které se na něj v ten moment upíraly.

O kousek dál se Itachi krátce zasmál a zabořil spokojeně hlavu do blonďatých vlasů svého manžela, houpaje svými boky v pomalém rytmu hudby.

,,Historie se opakuje," neodpustil si nejapnou poznámku.

***

Mladý blonďák seděl uraženě ve vedlejším a mnohem menším salonku. S rukama založenýma na prsou a nohou přehozenou přes nohu hleděl vzpurně do země a snažil se do ní vypálit svým pohledem díru, až do samotného jádra Země.

Ozvalo se tiché zaklepání a aniž by Naruto stačil nějak zareagovat, a pozvat vetřelce dál, on se pozval sám. Do místnosti vstoupila jeho matka se starostlivým výrazem ve tváři. Blondýnek už očekával salvu nadávek, jak se to opovážil zachovat a přívalovou lavinu lepáků, ale stalo se něco úplně jiného.

Kushina k němu přistoupila, sehnula se a jemně jej objala.

,,Mrzí mě to Naruto, měli bychom to zrušit a vykašlat se na to. Byla to chyba, neměli jsme tě do toho nutit." povzdechla si.

Blondýnek překvapeně vytřeštil oči. Jeho máma, že dokázala přiznat pochybení? Omluvila se za to? Tohle přece nemůže bejt jeho máma! Jeho máma nikdy neustupovala a rozhodně se nikdy za nic neomlouvala, jelikož nikdy nic nebyla její chyba samozřejmě. Dokázala se až do krve hádat o nějaké věci, a i když ne vždycky měla pravdu, což nikdy nechtěla připustit, z hádky pokaždé vyšla se vztyčenou hlavou jako vítěz. Nejspíš to možná bylo i tím, že Minato se řídil jednoduchým heslem: Moudřejší ustoupí.

,,C-co?! Zbláznila ses?! Teď jsem se oženil! Chceš, abych se snad po třech hodinách rozváděl?!" vypísknul nechápavě, ,,Navíc... Do ničeho jste mě nenutili. Kývnul jsem na to nakonec sám. Kvůli vám, a proto... Proto jsem mu dal tu ránu, bral si vás do huby." zachmuřil se.

Kushina jej pohladila po snědé tváři.

,,Nebylo to správné, Naruto. Uvědomila jsem si to až teď... Po nekonečné díře, kterou mi tvůj otec vykecal do hlavy. Nikdy bych neřekla, že může být až tak moc ukecaný." uchechtla se, ,,Nechci, aby si byl nešťastný a musel žít do konce života s někým, s kým se vlastně nesneseš."

,,Říkali jste přece, že ten náfuka má velkej barák, kde s ním mám bydlet, ne? Hold budu prostě spát v jiný místnosti a ignorovat ho. Víš, že ignorace mi jde skvěle. Dost taky pochybuju o tom, že ten slib, co mi dal, myslel vážně. Takže bych to viděl na takové spolubydlení do konce života, než manželství." zazubil se na ní nakonec.

,,Nemůžeš brát manželství na lehkou váhu, Naruto. Je to slib před Bohem." zamračila se na něj zlehka.

Blondýnek si odfrknul.

,,Já na Boha nevěřím, za to sakra věřím na karmu, mami... A když nebude zbytí a bude mi lízt na nervy, zadusím ho ve spánku a bude po problémech." snažil se tvářit opravdu přesvědčivě, ale moc se mu to nedařilo.

Kushina na něj chvíli překvapeně zírala, než se oba rozesmáli.

***

,,Tu poznámku o jeho rodičích sis mohl odpustit," káral mladšího bratra Itachi, když se spolu sešli u baru.

,,A není to snad pravda? Jeho rodiče teď budou v balíku, z jakýho jinýho důvodu by to asi dělal?" zavrčel Sasuke nepříjemně a protřel si stále bolavou tvář.

Musel uznat, že ta facka vážně sedla a pekelně štípala. Ještě teď měl rudý otisk jeho dlaně na tváři. Nečekal by, že má takovou ránu. A rozhodně nečekal, že by si ho takhle přede všemi dovolil znemožnit. Měl neutuchající potřebu mu tu ránu vrátit, ale na zcela jiné místo. Trhnul hlavou, aby se zbavil těch podivných myšlenek.

,,Navíc, co si pamatuju, tobě Deidara vrazil při vašem prvním tanečku taky," ušklíbnul se Sasuke, ,,Takže si přestaň hrát na slušňáčka,"

,,Jo, ale s tím rozdílem, že mi omylem sklouzly ruce na jeho zadek a on si myslel, že s ním chci hned šukat," odfrknul si Itachi.

,,Omylem?" pozdvihl Sasuke pobaveně obočí.

Starší Uchiha protočil očima.

,,No dobře, dobře! Tak jsem chtěl prostě zjistit, jestli jeho prdelka pasuje do mých rukou, no! A při tanci to byl nejlepší způsob, jak to zjistit. Jak jsem mohl vědět, že mi vrazí ránu a dupne mi na nohu, že mi málem zlomil prsty?"

,,Vzhledem k tomu, s jakou nechutí kráčel k oltáři, si to mohl trošinku tušit," ušklíbl se na něj zlomyslně jeho mladší bratr, ,,A co je mi známo, jste si konečně zaprcali až po půl roce a ignorujme fakt, bráško, že byl zlitej jako doga,"

Itachi se Sasukeho rýpaním však nenechal vykolejit a téměř jako přes kopírák se na něj zlomyslně usmál.

,,Za to ty si s ním netrkneš minimálně rok. Deidara je rozenej uke, však se na něj podívej, vypadá jako panenka, ale Naruto? To bude divokej hřebeček, a kdo ví, jestli on nakonec nesklátí tebe," poplácal ho s výsměchem po ramenou a odporoučel se se sklenkou whisky od baru.

Sasuke ho probodával naštvaným pohledem, než si už snad po sté za dnešek odfrknul.

,To určitě,' pomyslel si.

***

Naruto se nakonec v doprovodu své matky vrátil do hlavního velkého sálu. Byl vděčný za to, že nikdo se k té trapné události, která se stala před pár desítkami minut nevracel.

,,Měl by ses mu jít omluvit," zašeptala mu do ucha Kushina.

,,Cože?" vydechl překvapeně Naruto.

,,Muselo to pro něj být ponižující, Naruto. Ať řekl cokoliv, mlácení si nech, až spolu budete sami. Stejně jako to dělám já." ušklíbla se na něj.

Blondýnek si posměšně odfrknul.

,,Tak padej," popostrčila jej směrem, kde stál Sasuke.

Ten se od baru ani nehnul a Naruto cítil, jak jej propaluje temným pohledem, ze kterého mu přebíhal nepříjemný mrazík po zádech. Povzdychnul si a vydal se za ním.

,,Chtěl bych se ti za tu facku omluvit," zamumlal, když k němu přistoupil a objednal si panáka vodky.

,,Maminka ti musela připomenout zásady slušného chování?" odvětil posměšně Sasuke.

Blondýnek sevřel ruku v pěst a zatnul čelist. Vyklopil do sebe panáka čisté vodky a sladce se na svého manžela usmál. Naklonil se k jeho uchu.

,,Ještě chvíli pokračuj a nedožiješ se rána, manžílku," zavrněl mu téměř laškovně do ucha a odporoučel se od baru.

Nebude tam s ním už ani o dvě sekundy navíc!