Sasuke roztřesenou rukou zmáčknul postranní tlačítko, aby se rozsvítil potemnělý displej. A skutečně. Svítila tam zpráva od Saie a oznámení toho, že poslal nějakou přílohu.

Nechceš tu rodinnou sešlost trochu popohnat? Jsem celej žhavej a natěšenej. Potřeboval bych od svého šéfa trochu umírnit.

Přílohu raději nerozklikával. Věděl, co by se tam nejspíš objevilo a najednou na to neměl absolutní pomyšlení.

,,Jsi idiot, Sasuke," ozval se konečně Fugaku.

Nejmladší syn k němu zvedl pohled.

,,V pondělí buď předáš výpověď Saiovi sám, nebo to udělám já. Tohle nebudu tolerovat."

Sasuke na to nic neřekl. Místo toho se otočil na patě a vyrazil ke dveřím. Musí ho dohnat. A popřípadě mu to vysvětlit.

***

,,Naruto!" zakřičel, když si na ulici všimnul rychle mizející postavy, ,,Naruto, počkej!"

Přidal do kroku, aby jej dohnal. Volaný jej však ignoroval a zdálo se, že zvýšil svojí rychlost, jen aby se případné konfrontaci s ním nějak vyhnul.

,,Počkej, přece!" vykřiknul Sasuke, když ho doběhnul a chňapl ho za rukáv mikiny.

Prudce jej otočil k sobě a udiveně se tak mohl zadívat do tváře, která neměla daleko od breku.

,,Nech mě bejt!" vyprsknul Naruto a trhnul rukou, aby se dostal z jeho sevření.

Stáli na potemnělé ulici osvětlené pouze vysokými pouličními lampami. Na silnici kolem nich projíždělo jenom pár aut, jinak nikde nebylo ani živáčka.

,,Nech si to vysvětlit, sakra!"

,,A co si mám nechat vysvětlit, hm?! Najednou by si chtěl mluvit?! Já o to ale nemám zájem! Táhni si šukat, nebo ti Sai shoří natěšeností, šéfíčku!"

Měl sto chutí mu plivnout do obličeje, ale ubránil se tomu. S nechutí v očích se na něj několik vteřin díval, pak se znovu otočil a tentokrát z místa utekl. Možná to bylo trochu zbabělé, ale potřeboval se z jeho blízkosti dostat co nejdál.

,,Naruto!" zavolal na něj Sasuke prosebně, ale mladík jej ignoroval.

Nezbylo mu nic jiného, než se za ním rychle vydat. Doufal jen, že má v plánu jít domů a ne někam jinam.

***

Sice měl Naruto opravdu v první chvíli chuť změnit svou trasu a zastavit se u rodičů a vyplakat se na otcově rameni, ale nakonec to zamítnul. Tohle je jeho problém, měl by se s tím poprat sám a ne přidělávat starosti rodičům.

Rázně rychlým dlouhým krokem mířil domů, kde zase opět za sebou prásknul silně dveřmi. Pohrával si s myšlenkou, že zamkne a klíč strčí pootočený do zámku, aby se ten idiot dovnitř nemohl dostat, ale nakonec to neudělal.

***

O pár minut později dveře bouchly znovu a ten zvuk značil to, že jsou oba dva majitelé doma.

Sasuke rozhodně nečekal, že by Naruta nalezl v obývacím pokoji se sklenkou v rukách a usazeného s téměř nepřítomným výrazem v křesle. Myslel si, že se zamkne v pokoji pro hosty a bude odmítat vylézt.

Pomalu přistoupil k němu. Nevěděl, co by měl v takovéhle situaci dělat. Vždyť pro něj byl pořád de facto úplně cizí.

,,Naruto... Můžeme si promluvit?"

Snažil se na sebe upoutat pozornost. Věděl, že blondýn ví, že tam je, musel by být slepej a hluchej, aby si ho nevšiml, ale on prostě musel nějak prolomit to tíživé a dusivé ticho. Znepokojovalo ho, když ho viděl, jak v rukách drží sklenku a dívá se úplně mimo něj. Kdo ví, co se v jeho hlavě odehrávalo.

,,Šukáš s ním?" vyplivnul blondýnek otázku, která jej pálila na jazyku.

I když odpověď na ní byla víc, než jasná, chtěl to prostě slyšet přímo od něj.

,,Poslední dva týdny ne," odpověděl Sasuke popravdě.

O tom, že mu to Sai dělal čtrnáct dní orálně, se zmiňovat rozhodně nechtěl. Přišlo mu do dost netaktní a jako pěkná podpásovka.

V nitru jej nepěkně píchla myšlenka na to, že se vlastně minulý týden v pátek brali, což byl další důvod odvolání schůzky se Saiem. Palčivost té myšlenky mu hořkla na jazyku a najednou mu začínalo být ze sebe samotného špatně.

Naruto jenom krátce přikývnul a zbytek obsahu sklenky vypil. Odložil jí na stolek a postavil se. Stál teď přímo naproti němu a trochu zamlženým zrakem se na něj díval.

,,Chtěl bych se... Omluvit," začal hořce.

Sasuke pootevřel pusu úžasem a nechápavostí. Kdyby to měl ve zvyku, jeho brada už by se nejspíš přátelila s podlahou. On se mu omlouvá?!

,,E-eh, c-cože?" zakoktal se.

,,Že se ti chci omluvit. Trochu jsem svou reakci přehnal," pokrčil Naruto rameny, ,,úplně jsem zapomněl na to, že nejsme manželi proto, že bychom chtěli, nýbrž proto, že jsme se jimi stát museli. I když doteď neznám důvod... Má reakce byla úplně mimo. Vlastně by mi to mělo být jedno. Nic k sobě necítíme, jsme svoji jenom na papíře, takže vůbec nechápu, proč jsem najednou vyšiloval. Budu se muset omluvit vašim za zkažený večer."

Sasuke opravdu nevycházel z úžasu.

,Co je tohle do prdele za hru?!'

,,Takže... Jestli chceš jet za ním, klidně jeď. Bránit ti nebudu. Vlastně bych to i pochopil... Já jdu spát, takže... Dobrou noc, Sasuke," zamumlal a obešel ho.

Černovláskovi trvalo jen pár sekund, než se zcela z počátečního šoku vzpamatoval.

,,Děláš si ze mě prdel?! Tohle je jako všechno?!" otočil se čelem k jeho zádům a rozmáchnul kolem sebe rukama.

Blondýnek se zastavil v kroku a otočil se na něj přes rameno. V očích takový zvláštní a skoro nepopsatelný výraz.

,,A... Co mám jako dělat?" nechápal ho.

,,Co máš jako dělat?" zopakoval Sasuke, ,,Do prdele udržuju nemanželský poměr a ty mi tu řekneš, ať si za ním klidně jdu?! Přijde ti to kurva normální?!"

,,Takže by ti bylo jako milejší, kdybych tady ztropil nějakou scénu? Křičel na tebe, nadával ti a já nevím, co ještě? To by ti bylo milejší? Ale... Já to neudělám... A víš proč? Protože nebudu dělat to, co ty chceš a v co doufáš. Nebudu ti zvedat ego ani čechrat tvou dokonalost tím, že ti tady budu vyhrožovat, vtloukávat ti do hlavy rozumy a dělat tu scény ohledně toho, že mi vlastně zahýbáš." odvětil s klidem a otočil se k němu, aby si ho mohl prohlédnout.

,,Snad se mi nedivíš, že jsem to neukončil, když mám doma manžela, kterej se mnou nespí dokonce ani v ložnici! Potřebuju se nějak uvolnit, vyventilovat celodenní napětí! Mám pravidelnej sex rád a ty si myslíš, že jenom kvůli tomu, že jsem ženatý s tebou, mimoto aboslutně bez náznaku jakékoliv lásky, tak zavrhnu tělesný potěšení, které mi bylo pravidelně dopřáváno už několik měsíců?! Mám vyměnit Saie, kterej mi podrží vždycky rád za frigidního chlapa, kterýmu nestojím pomalu ani za pozdrav?!" vyprksnul na něj Sasuke vztekle.

Ignoroval fakt, že jeho proslov byl momentálně úplně mimo a vůbec neodpovídal ani na jednu Narutovu otázku. Vůbec si nepřipouštěl to, že tu hysterku tady ze sebe dělá právě on.

Naruta jeho poslední slova však docela namíchla. Překonal vzdálenost mezi nimi a z velké blízkosti se podíval do černočerných nekonečných hloubek, ve kterých momentálně bublal vztek.

,,Možná je na čase, abych ti ukázal, jak moc frigidní jsem a že nějakej Sai mi nesahá ani po kotníky," prohodil lehce namyšleně předtím, než uchopil Sasukeho obličej do dlaní a přitáhnul si ho do drsného a vlhkého polibku.