Naruto se usadil do tmavého ratanového křesla a s menším úsměvem se zadíval na velkou rozkvetlou zahradu. Žil tu už týden a den a ještě neměl pořádně čas se jí naplno pokochat a prozkoumat jí. A možná trochu poupravit a vylepšit. Máma by mu tu mohla pomoci udělat nějaký zeleninový záhonek a vysadit třeba nějaké ovocné keříky a stromky. Čeho si jen tak narychlo při první prohlídce všimnul bylo, že tu rostla vysoká jabloň a pěkná mohutná třešeň.

Nakonec stočil svůj pohled na svého mladého manžela, který se posadil naproti němu a nejspíše nevěděl, jak by měl pořádně začít konverzaci.

,,Takže," odkašlal si blondýnek, ,,chtěl si něco ohledně nás probrat, tak spusť."

Sasuke ještě pár sekund mlčel, jak si v duchu nacvičoval to, jak začne první větu, aby na sebe upoutal jeho plnou pozornost.

,,Vím, že jsme nezačali nijak skvěle a rozhodně netvoříme ideální manželství," začal tedy trochu neohrabaně a jenom zmínil fakt, který byl oběma naprosto jasný.

,,Očividně," přikývnul Naruto.

,,Takže... Takže bych to chtěl udělat nějak tak, aby ten vztah vyhovoval nám oběma. Je mi jasný, že asi nejsem ideální partner, kterýho sis představoval po svým boku a že jsem možná trochu sarkastickej, protivnej, chladnej a možná i trochu arogantní."

,,Trochu?" uchechtl se Naruto.

,,Ty taky zrovna nejseš výhra," zavrčel na něj s přimhouřenýma očima.

Narutovi naskočil na tváři úšklebek. Tohle ho nijak neurazilo, jak by si možná někteří mysleli.

Sasuke si naopak povzdechl a na chvíli sklopil hlavu, než jí opět narovnal.

,,Nicméně bych si chtěl nastolit nějaká pravidla nebo program, který bychom dodržovali a mohli tak v poklidu žít... Bez nějakých zbytečných hádek a dohadování."

,,Naznačuješ mi tady, že chceš vytvořit něco jako rozpis? Jakože například v pondělí na mě nemluv, jsem protivnej, protože začal nový týden. Nepiš mi esemesky do práce, nezajímej se o to, co dělám. V úterý jsem docela v pohodě, protože se už přese mě přehoupla počáteční nasranost z pondělka, takže bychom si mohli zajít někam na večeři nebo kina. Středa je ho tam třeba, takže bys mě mohl zase hezky ošukat. Čtvrtek si vyhradíme jenom zcela pro sebe a budeme se ignorovat. Pátek je poslední pracovní den, který bysme mohli završit návštěvou mojí nebo tvojí rodiny, popřípadě vyjít někam do klubu. Sobota se rovná válení doma nebo nějaký výlet, večer je čas na šukání. V neděli mě nech zase bejt, jsem nervní z přicházejícího pondělí... Takhle nějak to máš na mysli?" vychrlil na něj bleskurychle.

Sasuke se na něj díval nechápavým výrazem a jeho obočí sebou několikrát zaškubalo.

,,No... Takhle jsem to zrovna na mysli neměl," uchechtl se nakonec a zavrtěl hlavou.

,,Uf, tak to se mi docela ulevilo. Nikdy jsem totiž předem daný rozvrhy nedodržoval," ušklíbnul se znova blondýnek.

Bylo mu naprosto jasný, že ho tímhle docela vykolejil, ale bavil se tím.

,,Tak mi řekni, co máš teda na mysli, protože ty jsi chtěl mluvit, ale především tu mluvím nejvíc já."

,,Chci žít jako normální manželskej pár. Chci nám dát šanci," vyhrknul najednou tmavovlasý a sám sebe nechápal.

Tentokrát se zarazil druhý. Chvíli na něj jenom zíral, než se trochu posmutněle usmál a sevřel ouško černého hrnečku.

,,Jenže mi nejsme normální manželskej pár, Sasuke, takže ani tak žít nemůžeme," prohodil.

,,Proč bychom nemohli?"

,,Protože do manželskýho svazku nelezeš s tím, že už dávno předtím i během něj pícháš někoho jinýho," zavrčel na něj tentokrát blondýnek.

Pořád to v něm bylo a pořád se cítil poněkud zrazený a uražený, i když by být neměl.

Sasukeho pohled ve tváři trochu ztvrdnul.

,,Vysvětlil jsem ti to."

,,A ty si myslíš, že mi nějaký ubohý vysvětlení, že rád šukáš stačí? Myslíš si, že ti můžu dát šanci potom všem? Vždyť ani naše oslava po sňatku nedopadla nijak normálně! Bral sis do huby mojí rodinu, pořád dokolečka jsme se jenom popichovali, nebo se ignorovali. Když jsem se s tebou chtěl bavit, nebo o tobě něco zjistit, řekl si, ať se nestarám. A týden po svatbě zjistím, že ten den, co jsme byli u vašich si měl vojíždět prdel nějakýho idiota?! Jak po mě do prdele vůbec můžeš chtít to, abych nám dal šanci?!" vyjeknul na něj.

Zlost už téměř zcela ovládala jeho tělo. Měl chuť vstát a ještě horkou kávu mu vychrstnout do obličeje, a pak se zvednutou hlavou hrdě odejít pryč.

,,Kdybys nechrápal v pokoji pro hosty a spal se mnou normálně v ložnici a chtěl třeba projevit nějakou tu intimnost, mohl jsem to s ním skončit raz dva!" vyjel na něj Sasuke.

I jemu začínaly pumpovat nervy. Došli přesně tam, kam nechtěl. Z poměrně poklidného povídání se tu opět rozjížděla hádka.

,,Jo tak ona je to nakonec moje vina?! Jako pardon, ale já nešukám s někým na potkání a koho vůbec neznám!" sprásknul Naruto rukama.

Přeměřoval si ho vzteklým modrým pohledem, ve kterém svištěly blesky.

,,Já vůbec nechápu tvojí logiku, Sasuke! V jednu chvíli jsem otrava tvého života a v druhou chvíli to chceš se mnou zkoušet, ale přitom si vlastně náš manželský svazek už pošpinil nevěrou. To ti přijde jako normální?! Já mám taky svoje potřeby a zahnul jsem ti snad?! Nezahnul, sakra! Pokud seš zvyklej na to, že ti lidi lezou do prdele, tak u mě to tak není! Já z tebe nebudu padat do kolen a prosit tě o kousek tvojí pozornosti!" chrlil ze sebe a vztekle plácnul dlaněmi do dřevěné nalakované desky stolu.

Zrychleně dýchal a ve spáncích mu bušilo. Ruce se mu třásly, i když se je snažil mít pevně položené na stole.

,,Hele, měli bychom se trochu uklidnit," mírnil ho Sasuke, který přece jenom nebyl až tak horká hlava.

Někdy možná, ale teď se krotil. Věděl, že tohle všechno je vlastně opravdu jeho vina a ten kluk, co před ním sedí, má vlastně pravdu. Jenže on nebyl zvyklý se za něco omlouvat, za něco se kát a rozhodně neměl v popisu své osobnosti se k někomu lísat, doprošovat se a nějak ho přemlouvat.

,,Uděláme to takhle," zavrčel Naruto a postavil se.

Dlaněmi se opíral o stůl a trochu se přes něj nahnul, aby byl k Sasukemu o něco blíž a dodal tak sobě trochu dominantní pocit.

,,Vytvoříme si takovej volnej vztah... Volný manželství, dejme tomu... Před našima a vašima si můžeme hrát na to, jak strašně šťastný spolu jsme a jak harmonicky nám to klape, ale v soukromí si každej půjdeme po svým, co ty na to, hm?... Stejně mi doteď nikdo vlastně nevysvětlil, proč zrovna vaši vybrali pro tebe mě a proč máte tak idiotskej zákon o ženění v pětadvaceti, a nebudu se po tom pídit, mám lepší věci na práci."

,,Jak to jako myslíš, že si každej v soukromí půjdeme po svým?" nechápal ho Sasuke a trochu se zamračil.

,,Jakože si každej budeme užívat tak, jak jsme byli zvyklí. Budeme si užívat prostě s někým, s kým nám to vyhovuje, bez toho, aniž bychom si to vyčítali. Budeme se setkávat se svými kamarády, poznávat nový lidi, chodit na rande. Budeme si šukat kde se nám zachce, samozřejmě tak, aby to před našimi rodinami neprasklo a nebylo z toho zbytečný haló jako teď... A když nebude vyhovovat ani tohle, tak se prostě rozvedeme a hotovo. Naši to určitě z mé strany pochopí."