Když se Sasuke vrátil ještě trochu vrávoravým krokem z koupelny, našel blonďáka, jak už spokojeně chrápe zcela rozvalený na své půlce s přikrývkou ledabyle přehozenou přes svůj rozkrok. Ušklíbnul se a musel nad ním jenom zavrtět hlavou.

Lehl si na svou polovinu postele a s tichým bolestným zaskučením zjistil, že dneska se na zádech rozhodně nevyspí. Zadek ho trochu nepříjemně pálil, proto se musel přetočit na bok. S podivem však zjistil, že místo toho, aby se otočil tváří k oknu, otočil se k blondýnovi a zasekl se na jeho uvolněném obličeji a pootevřených ústech, ze kterých vycházelo tiché chrápání. Pocítil v sobě takový zvláštní, ale přesto příjemný pocit, když cítil vedle sebe něčí další tělo, když vedle sebe slyšel někoho dýchat.

,Možná bych tomu manželství mohl dát aspoň šanci,' pomyslel si nevědomky předtím, než zavřel oči a spokojeně usnul.

***

Když se ráno Sasuke probudil, překvapeně zjistil dvě věci. Za prvé, místo vedle něj bylo prázdné a pečlivě ustlané, což ho možná ani nepřekvapilo, a za druhé, bylo skoro půl jedenácté!

Promnul si ospalý obličej dlaní a protřel si oči. Několikrát zamrkal, aby se pořádně probral a ještě jednou se přesvědčil, že si z něj hodiny na nočním stolku nedělají srandu. Nikdy nespal dýl jak do devíti, tak jak je možné, že probudil až teď?

***

V kuchyni jej čekalo další překvapení. Na lednici byl malým magnetem připíchnutý vzkaz, že Naruto jel navštívit svoje rodiče a ať na něj nečeká, že netuší v kolik se vrátí. To na Sasukeho tváři vyvolalo nepříjemné zamračení.

,Proč mě nevzbudil? Proč nechtěl, abych jel s ním? Měl bych si s jeho rodiči promluvit a trochu víc je poznat,' pomyslel si zadumaně.

Udělal si ranní kávu a opřený o linku si ji v poklidu a zamyšlení pomalu vypíjel.

Nakonec mu to nedalo, vylovil z kapsy telefon a vytočil Itachiho číslo.

,,Gratuluju, že jsi naživu, protože já bych tě po včerejšku zabil," ozvalo se opravdu milé přivítání po několika sekundách.

Sasuke protočil očima.

,,Nevíš náhodou, kde bydlí Narutovy rodiče? Nechce se mi volat našim," přešel rovnou k věci.

Itachi se na druhém konci ušklíbnul.

,,Naši jsou pěkně naštvaní, jestli tě to zajímá," prohodil jen tak mimochodem, ,,proč to vůbec chceš vědět?"

,,Naruto jel za nimi a... Nevzbudil mě, prostě odjel. Nechal mi jen na lednici vzkaz, že jel k nim. Chtěl bych se za nimi stavit a trochu víc je poznat."

,,..."

,,Seš tam?" zavrčel nepříjemně mladší Uchiha, když se z telefonu neozývala dlouho odpověď.

,,Jo... Jo, jsem tady, jsem kontroloval jméno volajícího."

,,Seš trapnej."

,,Praštil ses do hlavy? Nebo tě snad včera praštil on? Neříkám, že by sis to nezasloužil, ale takovouhle změnu jsem teda nečekal."

,,Začínám tě poslední dobou fakt nesnášet, Itachi. Tak víš, sakra, kde bydlí nebo ne? Nemám na to celej den."

,,Počkej, zeptám se mamky."

,,Ty jsi u našich?"

,,Jo, nakonec jsem tu s Deidarou včera přespali. Máma byla docela špatná z toho, co se provalilo a o otci ani nemluvím. Tak mi dej chvilku."

***

Když Sasuke zjistil adresu, kde Narutovy rodiče bydleli, převléknul se do pohodlnějšího oblečení, pobral nezbytné věci jako telefon, klíče, peněženku a lahev dražšího vína z lednice, a naskočil do auta. Nastartoval a vyjel z příjezdové cesty jejich rodinného domku.

***

,,Sasuke! To je ale milé překvapení! Minato zrovna nandává na talíře. Naruto nám říkal, že máš nějakou práci, a proto si nemohl dorazit s ním," přivítala ho s úsměvem rudovlasá žena ve dveřích a pozvala jej dál.

Sasuke se ušklíbnul.

,,Skončil jsem rychleji, než jsem čekal," odvětil a předal jí lahev vína jako pozornost.

Přece se sem nepřisere s prázdnou, jak by vypadal.

,,Děkuji, to je od tebe velice milé," usmívala se na něj hřejivě Kushina a vedla jej do jídelny.

Když jej Naruto uviděl stát ve dveřích, trochu zbledl nervozitou.

Černovlásek po něm hodil jenom vyzývavým pohledem a přivítal se s druhým vyšším a starším blondýnkem.

,,To jsem rád, že jsme se tu takhle všichni sešli. Dojdu hnedka pro další talíř, zatím si vem místo, Sasuke. Co si dáš k pití?"

,,Stačí vodu, díky, jsem tu autem."

Minato odešel z jídelny do kuchyně za Kushinou, která se už prala s otvíráním vína.

,,Co tu děláš?" syknul na něj Naruto přes stůl a trochu se k němu naklonil.

,,Proč jsi mě nevzbudil?" oponoval mu Sasuke otázkou.

,,Nečekal jsem, že bys se mnou chtěl jet za našima."

,,Tak sis místo toho vymyslel výmluvu, že jsem měl nějakou práci?"

Modroočko nepatrně zrudnul studem. Musela to máma hnedka vykdákat? Jistěže ano, to byla celá ona.

Než se však Naruto rozhoupal k nějaké odpovědi, nebo nějaké poznámce, do jídelny už nastoupili jeho rodiče.

***

Oběd i následné posezení u kávy a bábovky, kterou Minato pracně připravil, proběhlo v příjemném poklidu. Kupodivu se Sasuke hodně zapojoval do jakékoliv debaty, která byla právě nadhozena, z čehož nejmladší blondýnek nevycházel upřímně z údivu, když si porovnal včerejší večeři u Sasukeho rodiny. Tady Sasuke vypadal mnohem více uvolněněji, dalo by se říci, že i spokojeně, a oba dva tak vypadali jako poměrně šťastný manželský pár.

***

,,Zase se brzy stavte!" loučila se Kushina s oběma mladými muži pevným mateřským objetím.

,,Určitě. Zavolám vám a dohodneme se," usmíval se Naruto a nasedal do Sasukeho auta.

Stačil jim ještě zamávat, než se černovlásek rozjel směrem k jejich domu.

,,Co to bylo za šaškárnu?" podíval se na něj s pozdvihnutým obočím.

,,Šaškárnu?" nechápal druhý.

,,Jo. Proč si... Hrál takový divadlo?"

,,Nic jsem nehrál," zavrtěl Sasuke hlavou.

,,Vypadal si spokojeně. To ty rozhodně nebýváš, tak proto se ptám, co si to hrál za divadlo."

,,Byl jsem spokojený. Líbilo se mi tam," pokrčil Uchiha rameny.

Zbytek krátké cesty proběhl v tichosti.

***

Kupodivu se doma oba dva bez jediného slova usadili v obývacím pokoji.

Naruto si pro sebe ukradl ovladač a znuděně přepínal programy v televizi a hledal něco, co by jej aspoň trochu nadchlo, naopak Sasuke se pohodlně uvelebil v křesle s rozečtenou knihou.

Opět by si člověk mohl myslet, že je to téměř idylické odpoledne jednoho obyčejného manželského páru. Vypadali tak poklidně a docela vyrovnaně. Jako kdyby se události předchozího dne ani nestali.

***

Další malý ,,problém" se však objevil večer, když se oba chystali jít po samostatně vykonané sprše konečně spát.

,,Ty nejdeš spát do ložnice?" podivil se Sasuke, když Naruto opět mířil do pokoje pro hosty.

Blondýnek se na něj s úšklebkem ve tváři otočil přes rameno.

,,Myslel sis, že když si s tebou zašukám, že je tím všechno smazaný a všechno mezi náma bude dobrý, Sasuke? Že potom, co strávíme docela příjemný odpoledne u našich, se budu tvářit úplně normálně a dělat, že jsi mě včera neztrapnil před svojí rodinou? Tak to tě musím bohužel zklamat. Včera jsem ti chtěl jenom ukázat, o co přicházíš, protože tohle se jen tak opakovat nebude." mrknul na něj a zabouchl za sebou dveře.

Sasuke zůstal oněměle stát na chodbě. Tak tahle slova mu vyrazila dech z plic. To bylo poprvé, kdy snad skutečně neměl co říct.