Jakmile dorazili po týdnu prázdnin, tak je všichni přivítaly. Alexandrovi rodiče uznal že na ně tlačily. Nakonec jim povolily se vzít až budou chtít.

Uběhlo několik měsíců, Amílie se přestěhovala. Věděla, že ji rodiče nenechají jít moc daleko tak to bylo jenom kousek od jejich domu. Po týdny se rozhodla uspořádat rodinou večeři. Pozvala svoje rodiče a pak I Alexandra s jeho rodiči. Alexandrovy to hrálo do karet měl pro ni překvapení a večeře byla skvělá příležitost.

Všichni, přišly na čas a byly překvapeni jaký má byt. Alex se usmál a políbil ji. ,,Ahoj, lásko" ,,Ahoj, miláčku." Řekla Amílie a usmála se. ,,Večeře je skoro hotová... Zlatí otevřeš víno prosím?" ,,Dobře, je na stole?" ,,Jo" Řekla a odešla do kuchyně.

Alex zatím šel s rodiči do jídelny. Amílie pochvíli donesla jídlo. ,,doufám že jste nejedly" Usmála se a dala terinu s polévkou do prostředí stolu. Všichni si nabraly a začaly jíst. ,,Jak jste si užili prázdniny?" ,,Bylo to úžasné, s Amílie jsme si ještě blíž." ,,To je dobře a omlouvám se, že jsme na vás tak tlačily. Nebylo to správné, po vás chtít, abyste se vzaly." ,,To nevadí tati chtěl jsi pro rodinu to nejlepší, ale nejlepší je najít si vlastní cestu." ,,To s tebou musím souhlasit synku." Řekla jeho máma s úsměvem na tváři.

~Ke konci večeře~

,,Ještě, než půjdete tak chci abyste něco viděly." Řekl Alexandr a kleknul si před Ami. Ta se na nej podívala a usmívala se. ,,Vím, že je furt brzy, ale musím se tě zeptat... Vezmeš si mě?" Amílii se zatajil dech a po chvíli mu odpověděla. ,,Ano vezmu." Alexandr ji nasadil prstýnek a políbil ji.

~O 3 roky později~

Amílii je momentálně 21 let a je připravená jít k oltáři. Všichni se na ní dívali, hlavně Alexandr. Když k němu přišla tak se usmál. Pote začal obřad. ,,Sešli jsme se tu dnes, abychom spojily tyto dvě lidské bytosti ve svazek manželský. Ten, kdo má námitky, nechť vystoupí anebo ať navždy mlčí. Ptám se vás Alexandře Donovene, berete si zde přítomnou Amílii Baleku za svoji ženu?" ,,Ano, beru." ,,Ted se ptám vás Amílie Baleko, berete si zde přítomného Alexandra Donovena za svého muže?" ,,Rozhodně ano." ,,Z moci mě svěřené vás prohlašuji za muže a ženu. Smíte políbit nevěstu." Když to oddávající řekl tak si Alexandr přitáhnul Amílii a políbil ji. Poté začala hostina a všichni jim gratulovaly. ,,Jste spolu tak krásný..." ,,Děkuju mami." „Tak a teď je čas na vnoučata!" ,,Ne, čas na děti bude až budeme ještě starší." ,,Ale já chci byt už babička." ,,Zlato na babičku jsi ještě mladá." Řekl Amíliin otec a podíval se na její matku. Ta se usmála a dala mu pusu. „To máš pravdu jsem mladá být babičkou." Řekla a usmívala se.

Poté co skončila hostina tak se Ami a Alex se všemi rozloučily. Musely stihnout letadlo kvůli líbánkám.

~Po 7 letech~

Amílie akorát porodila holčičku, Alex byl šťastní že se jim dcera narodila zdravá. Když se přišli podívat jejich rodiče tak si je okamžitě vyfotily. ,,A takhle začíná nové fotoalbum..." Řekl Alexandrův otec a zasmál se.

Tak jo takhle končí tato knížka, je u konce snad se vám líbila. Kdo ví třeba tenhle rok vydám i ten paty díl. (Kapitola obsahuje 546 slov. Celá kniha obsahuje 5970 slov.) 

Tohle má Amílie na sobě.