Když to řekl, tak se jí nahrnuli slzy do oči. Adam si jí přitáhl a začal í utírat ty slzy. ,,Co se děje lásko?" ,,J-Já... Moc tě miluju, ale musíme se rozejít..." Řekla a začala brečet. ,,Ne, ne,ne... Já tě nechci opustit, jenom s tebou budu šťastný." ,,A já s tebou,.. ale nemůžeme spolu být..."  ,,Ale můžeme." ,,A jak?" ,,Jednoduše půjdeš na tu svatbu. Když se tě zeptají na zásadní otozku, tak řekneš ne." Řekl Adam a díval se na ni. Ester se na něj podívala. ,,Myslíš, že to zvládnu?" ,,Ty zvládneš cokoliv, Jsi moje láska." Ester se na něj usmála a dala mu pusu. ,,Moc tě miluju." ,,A já miluju tebe Esmi." Poté ji Adam políbil. Esmer se ještě víc usmála. ,,Už musím jít rodič jsou za půl hodiny doma." ,,Dobře lásko a napiš mi jak mile dorazíš domů." ,,Napíšu ti." Řekla Esmer a odesla.

~U Esmer doma~

Esmer byla v obýváku a čekala na rodiče. Myslela jemon na ten sen, který měla s Adamem, než s dali do hromady. Srdce jí říkalo to samé jako hlava. Že bude šťastná jenom s Adamem. Když přišli její rodiče, tak byli šťaní, že konečně vylezla z pokoje. ,,Mami, tati musíme si vážně promluvit." ,,Dobře zlatíčko." Řekli na ráz a sedli si. ,,Rozhodla jsem se ohledně té svatby a Adam o tom ví... Svatba se bude konat." Řekla a odešla do pokoje. Její táta okamžitě zavolal muži a řekl mu to.

~Ve svatebním salónu~

Esmer a její máma vybírali šaty, ale ji to nezajímalo, chtěla mít tohle už za sebou. Její máma pro ni našla dokonalé šaty, když si je Esmer zkoušela tak bylo vidět, že se trápí. ,,Zlatíčko..." ,,Já nemůžu... Miluju jenom Adama." ,,Já vím zlatíčko... Pokud nechceš tak si ho brát nemusíš, ale musíš to říct na svatbě." ,,A to taky udělám, s Adamem jsme se na něčem domluvili a já to dodržím.c řekla Esmer sundala si šaty. ,,Můžeme jit někam jinam." ,,Dobře a ty šaty bereme." Řekla a usmála se na ní. Esmer se si vzala věci a šla ven. Když přišla její máma, tak šly dál. ,,půjdeme do kavárny?" Zeptala se její máma a ona přikývla.

~V kavárně~

Obě si o

Když jim Číšník donesl objednávku, tak začaly pít. ,,Zlatíčko co jsi tak potichu?" ,,Bojím se, že to nevýde." ,,Musíš tomu věřit a vyjde to." Řekla a pak zaplatili a šly domů

~V den svatby~

Ester byla už připravená, když za ní přísl táta tak se na něj podívala. ,,Jsi nádherná jako tvoje máma." ,,Děkuji tati." Řekla a trochu se usmála. ,,já vím že se ti do té svatby nechce... Snažili jsme se jí zrušit, ale můj šéf na ni trval." ,,to nevadí tati, já si už nějak poradím." Řekla a pak ji odvedl k oltáři, když vešly na cestičku, tak začala hrát hudba. V těm monemt se mladík otočil, ani jeden z nich nemohl uvěřit vlastním očím. Ester se za ním rozběhla a on za ní taky. ,,Lásko!" Zakřičela Ester, která byla planá štěstí, že to byl on. Když ho objala, tak ji Adam naoplatku silně objal. A pak ji začal dávat pusy do vlasů ,,Jsem tak rád, že to jsi ty," Řekl mezi tím co jí daval pusy. ,,Ty jsi o tom věděl?" ,,Nevěděl..."

Tak jo, toto je konec další kapitoly. Snad se vám líbila. (Kapitola obsahuje 555 slov)