Kdesi v Duatu

Hadí bohyně rozmlouvá se svou dcerou o postupném plnění jejich plánu.

„Zdá se, že si Kek vede velmi dobře. SethHor zničil Řeky. Víš něco o tom, co chystá teď?“

„Ano, matko. Právě krátce hovořil s naším chráněncem. Teď jsou spolu v posteli. Až skončí, chystá se Jedinečný na Sever.

Jakmile zničí i bohy Asgardu, spustíme třetí fázi plánu a staneme se vládci Egypta i celého světa.“

„Hmm. SethHor je dost mocný. Dokáže jej Kek zabít?“

„O to se postarají Sachmet a ostatní.“

„Dobrá. Připrav se, Gereh. Brzy budeš královnou.“

Bohyně kober zmizí, aby ještě na pár hodin zdržela bohy toužící po smrti následníka trůnu a zanechá dceru jejím představám.

Ano.. Gereh se stane egyptskou královnou. Bude vládnout po boku muže, kterého miluje. Poloboha, jehož zradil Sutechův syn.

Obě ženy, matka i dcera, si jsou jisté vítězstvím. Obávají se pouze jednoho. Že někdo odhalí Kekovo tajemství...

Mezitím v Asgardu

V síni Valaskjalf sedí vládce Asgardu Thor na trůnu Hlidskjalf a poslouchá poloboha Martina, syna Skadi, který jemu i celé radě zvěstuje zlé zprávy.

„Martine, jsi si tím jistý?“

„A-ano, můj pane,“ vzlykne Martin, „je to pravda.

Řečtí bohové i polobozi jsou mrtví. Padli rukou SethHora, syna Lukáše a Jakuba.“

„Cože? Syn vládců Egypta? Co to má znamenat?“ zeptá se Njord, pán moří.

„Je pod kouzlem, které na něj seslal Kek. Zcela mu zatemnil mysl a David se do něj zamiloval.

Zdá se, že na Olymp zaútočil proto, že Zeus poslal na Keka zabijáky. Je možné, že napadne i nás.“

„Zavoláme tedy Lukáše a Jakuba, aby nám pomohli.“ rozhodne královna Frig.

Martin však zakroutí hlavou a odvětí:

„Obávám se, že nám nepomohou, královno.
Lukáš se uzavřel ve svém sídle poté, co osobně pohřbil mrtvé polobohy, včetně mého m-manžela.“

„Tvá ztráta mne velmi mrzí, Martine.“ praví tiše bohyně lásky a krásy Freyja.

„T-to zvládnu, paní.
Jde o to, že i Jakub je mimo. Zdá se, že se zhroutil.“

Vládce Thor povstane z posvátného trůnu svého otce a prohlásí:

„Je jisté, že budeme brzy napadeni. Čeká nás bitva, horší než ta s Ymirem.
Ale my jsme Seveřané! Nevzdáme se bez boje!

Heimdalle, svolej vojska. Freyjo, ty povolej valkýry.
Matko, přivolej ostatní bohy a všechny, kdo by nám mohli pomoci.

Vyzbrojte se, bohové Asgardu!
Poslední bitva se blíží.“

O několik hodin později

Před hradbami mocné pevnosti Gladsheimu se shromáždila vojska Severu.

Mocná jízda Jarlů, složená z polobohů, v jejichž čele stojí překrásný bílý hřebec s Martinem v sedle.

Z Valhally povolané duše nejsilnějších válečníků, jež se nazývají Einherjové.
Ty vede nejvyšší valkýra a velekněžka Freyji.
Reginleif "Dědictví bohů".

Seřazení bohové v plné zbroji.
Vpředu, na voze taženém kočkami, krásná Freyja, obklopena čtyřmi valkýrami:

Sigrun " Runa vítězství"
Göll "Válečný pokřik"
Hertfjötur "Válečné pouto"
Hlökk "Hluk bitvy"

A nakonec i samotný Thor Ódinson s vlastní družinou valkýr:

Hrist "Třas"
Randgríd "Štít míru"
Skögul "Bitva"
Hild "Boj"

Spolu s nimi jsou u nohou svého pána i vlci Geri a Freki.

Thor také požádal o pomoc různé mýtické bytosti, z nichž většina jeho volání vyslyšela.

Ohniví obři, trolové a dokonce i několik desítek obrů ledových, kteří slouží bohyni mrazu Skadi.

Veškeré síly Severu čekají na mladého boha, který je již brzy poctí svou návštěvou, jak předpověděly Frig a Freyja.

Zničehonic Thor zaslechne mocné zatroubení. To strážce Duhového mostu Bifrostu Heimdall zadul na svůj roh Gjallarhorn, jehož zvuk je slyšet ve všech devíti světech, včetně Midgardu.
I smrtelníci jej zaslechnou a zachvějí se, neboť tuší, že se blíží pohroma.

Heimdallovo varování se vyplní v okamžiku, kdy se nebe zatáhne černými mračny.
Z toho nejtmavšího sjede blesk a v místě, kde se dotkne země, se za fialové záře zhmotní nedospělý mladík v egyptské suknici s žezlem was v ruce.

„Bohové Asgardu!“ zvolá SethHor zvučným hlasem.
„Napadli jste mého přítele. Za tento zločin vás odsuzuji k smrti.“

„SethHore! Jsi posedlý temným kouzlem, bojuj s tím.“ zavolá v odpověď Thor.

„Pche. Další výmysly! Snažíš se hrát o čas, Thore Ódinsone. Jenže ti to není nic platné.
Zemřete a nic s tím neuděláte.“

David zvedne ruku a vyšle z ní blesk tak silný, že pod dráhou jeho letu roztaje sníh.
Thor vrhne své kladivo Mjöllni, symbol blesku, aby ten Davidův pohltilo, jenomže se s ním srazí, což vyvolá výbuch a Thora zasypou pouhé úlomky starobylé zbraně.

„Jak vidíš Thore, nemáš žádnou šanci.“ směje se David.

Thor rozzuřeně vykřikne a vojska Asgardu se vyrazí do boje proti egyptskému princi.

Ten jen mávne rukou. Vyšle ohnivou stěnu, jež spálí živé i mrtvé bojovníky a bytosti z jiných světů na prach.
Jediný, kdo se zkáze vyhne je Martin. Jeho kůň se pokusí stěnu přeskočit, ale spálí si nohy a polobůh spadne do sněhu před Davidem.

V mžiku stojí na nohou s taseným mečem.

„Ty! Syn mých přátel Lukáše a Kuby. Zradil jsi je. Zabil jsi mého manžela Erika v Řecku, takže teď zabiju já tebe!“

Vrhne se k Davidovi s cílem jej probodnout, ale je zastaven v pohybu.

David k němu pomalu dojde a praví suše:

„Tvá matka poslala vrahy na mou lásku. A stejně tak Řekové. Zasloužili si trest, stejně jako vy.
Sbohem, příteli mých rodičů.“

Probodne syna bohyně zimy a odhodí jej stranou.

„Ne!“ z hrdla Skadi unikne srdceryvný výkřik plný bolesti.
Z jejího žalu se zvedne prudký vítr, následně se měnící ve vánici. Jedinou přírodní sílu, kterou David neovládá. Leč, co zmůže sníh oproti ohni.

David se doslova změní ve vysoký nafialovělý plamen. Vznese se a jako laso obemkne bohyni, jež se pod spalujícím žárem vypaří.

Bohové zavyjí a přejdou do útoku.

Thor vrhá blesky, Freyja pohlcuje oheň z plamenného sloupu, v který se Egypťan proměnil.

Frig užívá kouzla, aby Davida oslabila; Tyr a Heimdall do něj sekají mečem a sekyrou.

A Njord, manžel Skadi, vyzvedne vodu z moře ve snaze SethHora uhasit.

I valkýry vyjedou proti nepříteli s meči a kopími.

Z plamenného sloupu vystřelí blesky. Štítopanny-válečnice padnou sežehnuty.

Plamen se změní v bouři. Pod nohama válečníků pukne země a pohltí je.
Mořská voda se vypaří stejně, jako paní zimy; z Njorda zůstane pouhá kaluž.

Skály obíhající mohutnou pevnost se drolí, zavalujíc město.

Bouře exploduje silou jaderného výbuchu. Když opadne prach a vítr rozfouká kouř, z města bohů zbývají pouhé hořící trosky a ruiny.

Krajina je zcela zdevastovaná.
Na planině zůstávají stát čtyři postavy.
Jedna drží v ruce žezlo zakončené hlavicí ve tvaru psí hlavy.
Zbývající tři se sotva drží na nohou.

Thor, Tyr a Freyja.

Tyr, k němuž se vázala neporušitelná přísaha, z posledních sil mrští po Davidovi svůj meč.

Ten jej však odrazí vlastní magií zpět. Meč setne hlavu jak Tyrovi, tak bohyni krásy a ohně dřív, než mu stačí uhnout.

Nakonec tak zůstává jediným Davidovým protivníkem Thor, vládce Severu, bouří a hromu.
Sám, beze zbraně. Jen s holýma rukama.

Nevídanou rychlostí sebere meč potřísněný krví jeho druhů a vší silou jím máchne proti Davidovi, který úder vykryje žezlem.

Meč praskne, vibrace, jež střet zbraní vyvolá, zlomí Thorovi ruku. Zaslepen bolestí, padne severský král bohů na kolena a již ani necítí, jak mu lebkou projede SethHorovo was.

Celá Skandidávie se otřese a sníh i led roztají, jakoby sama příroda vzlykla a plakala nad smrtí posledního z Asgarďanů.

SethHor se usměje. Nyní už nic nebrání tomu, aby se vítězně vrátil do Egypta i se svou láskou.