Plavky, tílka, kraťasy, trička, sukně, šaty, kabelky, doplňky, kosmetika a boty. Chybí mi něco? Snad ne. 

,,Mamííí!" Zakřičela jsem a pár vteřin na to se ve dveřích objevila moje mamka s otázkou nejen v očích, ale i na jazyku. ,,Co potřebuješ?" Optala se a já jen ukázala na kufry. ,,Pomůžeš mi je zapnout?" Zeptala jsem se a ona jen přikývla a tak jsme oba kufry společnými silamy zavřely. 

Ještě jsem zkontrolovala kabelku. Kosmetika, papírové kapesníčky, knížka, nabíječka, sluchátka, větrové bonbóny, blok a propiska. Taky notebook. Ano, dala jsem si ho do kabelky, protože jsem nehodlala riskovat že se mi můj milášek při cestě v kufru rozbije.

,,Mám všechno." Oddychla jsem si a usmála se. Pomalu jsem začala snášet kufry dolů a pak do auta. 

Potom jsem ještě zašla do pokoje a se stálým úsměvem jsem ještě douklidila pár drobností co chyběly do dokonale uklizeného pokoje. 

,,Grace!" Uslyšela jsem ze zdola volání mojí mamky a tak jsem sešla dolů. V domě už nikdo nebyl a tak jsem zavřela dveře, zamkla a vydala se za rodiči do auta. 

Posadila jsem se dozadu, vzhledem k tomu že na předních sedačkách seděli rodiče. ,,Můžeme?" Zeptal se taťka a pohlédl při tom na mě a mamku. 

Obě jsme s úsměvem kývli a tak jsme vyjeli. Po cestě si rodiče povídali o firmě a já jen v tichosti pozorovala dění za okýnkem.

Asi po dvaceti minutách jsme zastavili a vystoupili z auta. Každý jsme si vzal svoje kufry a zamířili k odbavení.

Po cestě jsem zahlédla Costa Coffee a dostala jsem hroznou chuť na jejich ledový mátový čaj s malinovou příchutí. 

Oznámila jsem rodičům kam jdu. Oni jen kývli a našli si místo, kde se posadili aby se jim lépe čekalo. Tak jsem jim tam nechala kufry a šla.

Po cestě mi cinkla sms-ka. Za chůze jsem začala hledat mobil v tašce a jaksi jsem se zapomněla dívat na cestu. 

Ucítila jsem náraz a jelikož mi podklouzla noha, skončila jsem na zemi. ,,Sakra." Zamumlala jsem. Povzdechla jsem si. ,,Oh... promiň. Nedíval jsem se na cestu." Uslyšela jsem hlas nade mnou a tak jsem vzhlédla. Stál tam kluk tak v mém věku s omluvným výrazem na tváři. Jen jsem se usmála a při tom jak jsem se zvedala jsem jen řekla. ,,Dobrý. Já taky nedávala pozor." Taky jsem se na něj omluvně zadívala. Jen se na mě usmál a mávnul na rozloučenou. Zakroutila jsem pobaveně hlavou a vydala se pro svůj vytoužený ledový čaj.

***********

S úsměvem jsem vstoupila do letadla a zamířila ke svému sedadlu. Letěli jsme první třídou a tak jsem s úsměvem zaplula ke svému sedadlu a rozhlédla se kolem. Vedle mě bylo ještě jedno volné místo. Byla jsem značně zvědavá jestli si někdo přisedne. Ovšem toho kdo si tam sednul jsem vážně nečekala. 

,,Eh...ahoj." Pozdravila jsem. On ke mě zvedl zatím skloněnou hlavu. ,,Jej... my už jsme se viděli, co? Ještě jednou promiň a... no, ahoj." Zasmál se kluk do kterého jsem vrazila v hale. ,,Očividně spolu strávíme příštích skoro devatenáct hodin." Zasmála jsem se a on se mnou. Upřímně? Nevím čemu jsem se smála, ale tahle situace mi přišla prostě úsměvná. ,,Jsem Harry." Představil se, potom co si sednul a natáhl ke mě ruku, kterou jsem s radostí přijala. ,,Grace. Ráda tě poznávám." Vyslovila jsem tuto zdvořilostní frázi. ,,Taky tě rád poznávám Gracee." Zopakoval Harry. Já se pousmála, když vyslovil moje jméno. ,,Wow. Gracee mi naposledy někdo řekl tak v osmi." Podotkla jsem. ,,No, začni si zase zvykat." Dodal s menším úšklebkem. 

********************************

Ahojky! Vítejte u mého nového příběhu s příhodným názvem k této roční době. 'Summer'. Předpokládám že nebude moc dlouhý a jakmile prázdniny skončí, měl by skončit i on. No, každopádně budu moc ráda když dáte vote a třeba mi tu necháte komentář se svým názorem na něj. Ale úplně nejradši budu, když se vám příběh bude líbit. Je to naprosto spontání a stejně jako tenhle příběh bude spontání i chování hlavních postav. Snad... No, to je všechno... :)

Hope you enjoy this story.

Votes&Comments

Ili <3