Shrnutí: Henry má narozeniny a tento rok dostane tak trošku jiný dárek (záměrně nebo ne).

Sugar Daddy!Henry Cavill x Becky Kim (Asian OFC)

Varování: SMUT - thigh riding, použití vibrátoru, orální sex, prstění, daddy 👀👀 ano, konečně se něco děje

Počet slov: 7k

5. května, 7:30.

Dneska je velmi speciální den, protože dneska má Henry narozeniny. Už nějakou dobu jsem myslela na to, co bych mu mohla dát a nejjednodušší věc, kterou jsem mohla udělat, bylo objednat snídani. Samozřejmě, že mě napadlo mu sama něco udělat, ale dneska je slavnostní den, takže není potřeba ani na místě, aby kdokoliv z nás měl otravu jídlem.

Položím tašky do kuchyně potom, co se vplížím do jeho bytu. Rychle se vrátím do chodby, abych vzala dárek pro něj, který jsem nechala v chodbičce. Potom, co zavřu dveře, po špičkách dojdu do jeho pokoje, kde ho objevím, jak pořád ještě spí.

Měla bych být hodná a jemně ho probudit, nebo ne?

Jo, ne, to neudělám. Skočím vedle něj a jeho oči se s třepotáním otevřou.

„Všechno nejlepší, Henry," řeknu. „Jsi oficiálně o krok blíž k tomu, abys byl půl století starý."

Jeho rty vytvoří perfektní o, než mě uvězní svou paží a já kvůli tomu spadnu na záda na matraci. „Opravdu jsi mě právě nazvala starým?"

„Ne, nenazvala," zavřískám a snažím se dostat z jeho silného sevření. Zahihňám se, když na mně povolí svůj stisk. „Všechno nejlepší, Henry," zašeptám, nakloním se k němu a vtisknu mu polibek na tvář.

Usměje se a zastrčí mi pramen vlasů za ucho. „Děkuju ti, zlatíčko."

„Jak se cítíš, když je ti čtyřicet sedm?"

Henry pokýve hlavou. „Dobře," přizná. „Opravdu dobře."

„Udělala jsem ti snídani," řeknu. „Chceš si ji sníst v posteli nebo u okna?"

„U okna," odpoví. „Prý má být dneska venku hezky a rád bych si to užil. Počkej, slyšel jsem správně, že jsi nachystala snídani?"

„Ne, koupila jsem ji." Zasměju se. „Vzala jsem nám vafle, croissanty a hromadu dalšího jídla, protože zdravé věci jsou na tvoje narozeniny zakázané."

„Jaké to krásné překvapení, baby," řekne. Vyleze z postele a obleče si tepláky a tričko, než mě vezme za ruku a odtáhne mě s sebou.

„Ne, ne, ne, ty si sedni tady," řeknu a ukážu na židli. „No tak, máš narozeniny. Nech mě, abych tě rozmazlovala, i kdyby to mělo být jenom trochu, dobře?"

„Dobře," řekne s úsměvem. „Sednu si tady, budu čekat a budu k ničemu."

Zamračím se na něj, než se zachechtám. Připravím talíře a dám na ně pár vaflí, přidám sirup a ovoce, a ještě teplé croissanty. Božínku, ta krabička, ve které mi to dali, je fakt udržela teplé a vůbec nejsou navlhlé a hnusné.

Tu věc si nechám.

Se dvěma talíři v rukou dojdu ke stolu, než se vrátím pro pomerančový džus. Henry skutečně tiše seděl na svém místě, ale jakmile je vidno, že se chystám si sednout, natáhne ke mně ruku. „Pojď sem," řekne a druhou rukou se poplácá na klíně. „Mám přeci jen narozeniny."

To je ten nejjednodušší dárek, který mu můžu dát, a ani to není žádný trest.

Sednu si mu na klín a společně jíme z jednoho talířku, než se přesuneme ke druhému. „Je to výborné, zlatíčko," poznamená. „Mám skutečně štěstí, že tě mám."

Ne, aby ti to vlezlo do hlavy, Becky, opovaž se to udělat. Usměju se a omotám mu paži kolem ramen. Napiju se svého pomerančového džusu a podívám se do budovy, která je naproti té naší. Mé oči přistanou na rodině, která objímá jejich dvě malé děti, a líbají je na tváře.

Přestože mí rodiče takoví ke mně nikdy nebyli, zajímá mě něco jiného. Dostane se mi někdy něčeho takového? Budu vůbec někdy tak šťastná, jako jsou oni?

„Henry," začnu, než se nad tím můžu vůbec pořádně zamyslet, „kolik dětí bys chtěl mít, kdybys někdy v budoucnu nějaké děti měl?"

Následuje můj pohled a všimne si, na co se dívám. „Nevím," řekne a omotá mi paži kolem pasu. „Alespoň dvě. Vyrostl jsem jako jedináček a vždycky jsem si přál, abych měl k sobě někoho, komu bych se mohl svěřit s určitými věcmi. Co ty?"

„Nechci liché číslo," řeknu mu. „Takže ne jedno nebo tři nebo pět. Spíš dvě, čtyři... šest."

Vytřeští oči. „Ty bys chtěla šest dětí?"

Zahihňám se. „Jednou jsem si dělala srandu a jak Viola, tak Gen mi obě řekly, že jsem jediná, kdo by zvládl šest dětí." Zasměju se. „Stejně se mi to asi nikdy nepovede."

Henry přikývne. „Tvoje děti budou mít nicméně velké štěstí, že tě budou mít. Dvě, čtyři, šest, osm... Jsi úžasná žena, takže budeš i úžasnou matkou."

Můj mozek by tohle neměl dělat. Nepředstavuj si sebe s Henrym a rodinou.

Příliš pozdě. Máme čtyři děti, dva psy a bydlíme v krásném domě v Greenwich Village. Na zahradě máme houpačky, na kterých si děti můžou hrát, máme terasu, na které můžu sedět a dívat se na ně, a Henry je milující otec, který je naprosto zbožňuje.

Bože, někdy svůj mozek fakt nesnáším.

„Řekneš mi, co budeme dneska dělat?"

„No," protáhnu, „měla jsem v plánu dát ti tvůj dárek a dneska večer jdeme ven. Jdeme do Universe VIP."

Vypadá překvapený. „Universe? Tys to zařídila?"

Přikývnu. „Možná, že jsem ve tvém jméně udělala pár rezervací. Kdyby to někoho zajímalo, tak ty rezervace udělala tvoje asistentka, která se jmenuje Betsy."

Henry se začne smát. „Tak či tak by nás moje občanka měla dostat dovnitř. Ale kromě mého dárku a toho, že jdeme pryč, jaké máš další plány?"

„Prostě jenom budeme odpočívat tady," řeknu. „Připravíme se na večer. Koupila jsem si na tuhle příležitost dokonalé šaty."

To ho zaujme. „Můžu alespoň nakouknout?"

Zavrtím hlavou. „Ne, protože si teď rozbalíš svůj dárek." Seskočím mu z klína a dojdu do chodby. Vezmu odtamtud velký ale plochý dárek a rychle se vrátím zpátky k němu. „Tady ho máš," řeknu a podám mu ho. „Doufám, že se ti bude líbit."

Opatrně strhne papír a když to uvidí, řekne: „Do prdele, baby, to je nádhera."

Společně se díváme na obraz, který mi ukázal před pár měsíci, když jsme spolu byli v galerii, a řekl mi, jak moc se mu líbí, ale já jsem věděla, že ho doslova miluje. Šlo mu to vidět na očích. Nicméně jsem mu řekla, že se mi nelíbí, protože jsem věděla, že by si nekoupil něco, co by se mi nelíbilo.

„Líbí se ti?" zeptám se.

„Miluju ho," řekne, „ty to víš. Jenom jsem si myslel, že tobě se nelíbí."

„Líbí se mi," řeknu, „ale je nemožné koupit něco někomu, kdo si doslova může koupit cokoliv na světě. Věděla jsem, že když ti řeknu, že se mi nelíbí, tak si ho nekoupíš."

„Ty jsi ale liška podšitá," poznamená Henry. „Strašně moc se mi to líbí, zlatíčko. Moc ti děkuju. Už se nemůžu dočkat, až si ho pověsím v pracovně." Stáhne mě do objetí, ve kterém mi málem rozdrtí všechny kosti, než mě políbí na tvář.

Asi se brzy rozplynu.

„Jsem ráda, že se ti můj dárek líbí," řeknu. „Bála jsem se, že už se ti nebude líbit."

Usměje se. „Děkuju ti, odvedla jsi dobrou práci."

✤ ✤ ✤

Šaty, které jsem si koupila, nejsou takové, které bych si normálně koupila, nicméně na oslavu v Universe na Henryho narozeniny jsem se rozhodla do toho jít naplno. Podívám se na saténové červené šaty. Mít je na sobě s podprsenkou opravdu není možné a nechci, aby šly vidět nějaké lemy, takže jsem se rozhodla si vzít tanga. Nejspíš někomu nechtěně ukážu něco, co nechci, ale je velká šance, že do toho klubu už nikdy nepůjdu a stejně tam nejspíš neuvidím někoho, koho znám.

„Zlatíčko, jsi připravená?" zakřičí Henry z obýváku.

„Ano, jsem skoro hotová." Obuju si podpatky se špičatou špičkou. Kabelku si neberu, protože si stejně nejspíš všechno nechám u Henryho a stejně se k tomu outfitu moc nehodí. Vyjdu z pokoje a setkám se s Henrym. „Jsem připravená."

Když na mě padnou jeho oči, zapíská. „Kurva, baby, vypadáš naprosto božsky. Budu si tam na tebe muset dát pozor." Naznačí mi, abych se otočila dokola a já mu ukážu zadní stranu šatů. „Přijde mi, jako kdyby i tohle byl můj dárek."

Neměla bych se červenat. Opravdu bych neměla.

A stejně to dělám.

Položí ruku na má holá záda a přitáhne si mě blíž ke svému tělu, zatímco jdeme k výtahu a pak k limuzíně. Henrymu se nelíbí ty pohledy ostatních, jde to na něm vidět. Mračí se na každého, kdo se na mě opováží jen podívat. Cítím se díky tomu krásná a žádaná, nebudu lhát. Jakmile jsme v limuzíně, sedne si ke mně blízko a dá mi ruku na stehno. „Jsi tak krásná," řekne. „Nemůžu uvěřit tomu, že jsi skutečná."

„Děkuju," zašeptám se zčervenalými tvářemi. To samé bych mohla říct o něm. Nakloním se k němu, položím mu hlavu na rameno a omotám svou paži kolem jeho. „Máš u sebe můj telefon, že jo?"

„Mám," odpoví, „nemusíš se bát, stejně si tě budu hlídat. Jenom se třikrát poklepej na nose, když budeš chtít, abych pro tebe došel."

„Teď si děláš srandu, že jo?" Zasměju se.

„Jo," řekne s úsměvem. „Ale myslím to vážně, když říkám, že pro tebe dojdu, kdyby ses tam necítila dobře."

„Co kdyby ses ke mně teda přidal na parketu? Aby sis dal pozor na to, abych se cítila dobře?"

„Lákavé, ale ne," řekne. „Nebudu tančit. Je mi skoro padesát."

„Prosím pěkně?" zeptám se a v procesu vystrčím spodní ret, ale on sebou vůbec nehne. „No, ať je po tvém, jsou to přeci jen tvoje narozeniny."

„Já si dám pozor na to, abys ve VIP vždycky měla něco na pití."

✤ ✤ ✤

Hudba je úžasná. Lidi, které jsem potkala na parketu, jsou úžasní. Tančím, jako kdyby na tom závisel můj život. Přijde mi, jako kdyby tohle byly spíš moje narozeniny. Jednou za čas vzhlédnu, abych se podívala na Henryho ve VIP sekci klubu, a on zvedne svou skleničku pokaždé, když uvidí, že ho hledám.

Konečně se vymotám z davu a jdu nahoru. Henry si všimne, že jsem vešla do místnosti, a muž vedle něj se postaví, když mu Henry něco řekne. Poplácá se po noze, jakmile jsem blízko něj a já si sednu na jeho klín a omotám své paže kolem jeho ramen. „Oslavenče," vykřiknu. „Tady ve VIP je to celkem nuda, ti řeknu."

Zasměje se. „Rozhodně sis tam dole užívala, baby," poznamená.

„To ano," řeknu. „Jsi si pořád jistý, že tě nemůžu přemluvit k tomu, abys tam šel se mnou?"

„Jsem si velmi jistý," řekne, dopije svou whiskey a položí prázdnou skleničku vedle nás. „Nemyslím si, že bych ti stačil." Henry se podívá skrze mě, oči mu o pár odstínů ztmavnou a když následuju jeho pohled, všimnu si, že jeden chlap vůbec neskrývá fakt, že si mě prohlíží.

„Jsem tady s tebou," připomenu Henrymu.

„Já vím, já vím." Málem to až zavrčí. A i když to ví, nezabrání mu to v tom, aby byl trochu majetnický. Jeho ruka sklouzne z mého kolene na mé stehno, kde si začne hrát s lemem mých šatů.

Nevím, odkud se bere moje náhlá dávka sebevědomí, ale řeknu: „Výš. Ukaž mu, že jsem tady s tebou."

Ještě jednou si u mě ověří, že to může udělat, ale když uvidí mé poslední kývnutí, nemešká a rukou vklouzne pod sukni. Rukou obemkne můj zadek a já se kousnu do rtu kvůli tomu, jak se snažím nevydat žádný zvuk. „Zlobivá holka," zasténá, „vezme si do takového klubu tanga. Kdybych to jen věděl, ani bychom sem nedojeli."

Už jsem četla o tom, že se lidi udělali čistě pomocí jen své mysli, ale myslím, že kdyby takhle Henry ještě chvilku mluvil, sama bych dosáhla orgasmu bez jakéhokoliv dotyku. Mezi nohama se mi nashromáždí vlhkost.

Mlaskne jazykem, jak v souhlasu, tak nesouhlasu. Pořád sleduje, jestli se ten chlap (nebo kdokoliv jiný) dívá na to představení, které se tady odehrává.

„Přišla jsem s tebou a to znamená, že s tebou taky odejdu. Budeš si to pamatovat, prosím?" Usměju se a dodám: „Dobře, daddy?"

Věnuje mi temné zasmání. „To vím," řekne, jeho tón je velmi nízký. „Taky že už odcházíme, protože už dál nesnesu, aby se na tebe ten chlap díval."

Postavím se z jeho klínu a on kolem mě omotá paži, zatímco mě vede ven z klubu. Všimne si, že jeho řidič pořád stojí u obrubníku a oba nastoupíme do limuzíny.

Nemám tušení, co si Henry myslí, nebo co se mu teď vůbec děje v hlavě. Ale když limuzína vyjede, řekne: „Baby, sundej si ty kalhotky."

Dobře, jo, tohle jsem nečekala.

„Cože?" zeptám se ho. „Teď?"

Přikývne. „Ano, teď. Sotva se tomu kalhotky dá říkat, tak se jich můžeš zbavit úplně."

„Ale co když nás uvidí?" zeptám se, protože se bojím toho, že nás někdo přichytí.

„Nemůže nás vidět," uklidní mě Henry, „o to se bát nemusíš."

Zaháknu se palci za lem svých kalhotek a nechám černý materiál, aby mi sklouzl po nohách. Henry je vezme z mých rukou a strčí si je do kapsy.

To moc nepomáhá tomu, abych nebyla nadržená.

Stisknu nohy k sobě, zatímco on se opře paží nejblíže ke mně o opěrku sedadla a natočí se trošku do boku. „Pokud chceš, abych přestal, stačí říct, baby," zašeptá a položí svou druhou ruku na mé stehno.

„Nechci, abys přestal."

Usměje se. „Tak pro mě roztáhni nožky."

Ochotně ho poslechnu, aniž bych nad tím dvakrát přemýšlela. Už teď jsem mu plně oddaná. Když roztáhnu své nohy, jeho ruka vyjede nahoru. Zmáčkne vnitřní stranu mého stehna a zašeptá: „Vzrušovala tě ta naše malá hra?"

Polknu a přikývnu.

Jeho ruka mi vklouzne pod šaty a já ucítím jeho drsné špičky prstů mezi mými záhyby. Trhnu sebou, když se dotkne mého klitorisu. „Už teď jsi tak mokrá," zasměje se. „Vsadím se, že po tobě zůstane pěkný nepořádek."

Odkašlu si, nejsem si jistá, jak na to odpovědět, protože je to všechno možná pravda.

„Sedni si mi na klín," šeptne, „teď hned."

Sednu si na jeho stehno a on mi šaty vytáhne k pasu, čímž mě odhalí ještě víc. „Prosím, daddy," prosím ho jemně, „udělej něco."

Ušklíbne se. „Zajezdi si na mém stehně."

Promiňte, co že to právě řekl? „Co?" zeptám se ho.

„Slyšelas mě. Ojeď mi nohu." Pevně mi zmáčkne zadek a dodá: „No tak, zlatíčko, já vím, že to dokážeš."

Dobře, přiznám se: možná že jsem někdy kdysi dávno ojela pár polštářů a nějaký jiný nábytek, ale nikdy ne něčí stehno. Tohle je poprvé. Zapřu se o jeho silný hrudník a pomalu začnu hýbat boky. Kousnu se do rtu, když mi žilami začne kolovat extáze. Vydám ze sebe zavzdychání, které je spíše zanaříkáním, a on mě rychle utiší.

„Nesmíš být moc hlasitá, Becky," řekne a nechá svou ruku sklouznout na můj bok. „Pokud budeš moc hlasitá, řidič tě bude moct slyšet. Ale vedeš si tak skvěle, baby. Děláš takový nepořádek na daddyho klíně."

Přísahám, tenhle chlap...

Navede mě, abych zrychlila, a já otevřu pusu, abych ze sebe vydala nějaký zvuk, ale nic ze mě nevyjde. Opřu si čelo o jeho rameno, zatímco on mě donutí se pohybovat ještě rychleji. Když zatne své mohutné stehno, nedokážu zastavit to zavzlykání plné rozkoše.

„Už budu," zašeptám, když ucítím, jak se mi v břiše tvoří známé pnutí. „Kurva, už budu."

Je to to překvapivé pnutí jeho stehna, které mě přehoupne přes okraj. Mé tělo se na tom jeho třese, zatímco se snažím ze sebe nevydat žádný zvuk, když se vzpamatovávám ze svého vyvrcholení. Drží mě blízko ke svému tělu, zatímco lapám po dechu a roztřesu se pokaždé, když se můj citlivý klitoris dotkne jeho džínů. „Hodná holka," zašeptá a vtiskne mi polibek na rameno.

„Omlouvám se, jsi ode mě celý špinavý," zašeptám.

„O to se nestarej." Jemně mě poplácá po boku a stáhne mi dolů šaty. „Myslím, že už jsme skoro tady."

Pořád jsem jako v sedmém nebi, takže si ani nevšimnu, že se Henry baví s řidičem, a ani si nevšimnu, že má na svých kalhotách velkou skvrnu. Omotá mi paži kolem pasu a s nohama roztřesenýma jako novorozené hříbě mě dovede do naší budovy. Vlezeme do výtahu a naštěstí jsme tam jediní. „Jakmile budeme u tebe," řekne, „chci, aby sis sundala všechno oblečení, je ti to jasné?"

„Ano," šeptnu.

„Ano kdo?"

Odkašlu si. Bože, zní jako ředitel světa a já jsem z toho tak nadržená. „Ano, daddy."

„Zmáčkni správné tlačítko, zlato."

Ruce se mi třesou, když zmáčknu správné tlačítko na mé podlaží. Jemně a hravě mě plácne po zadku, když z výtahu vystoupíme. Jemně mě strčí do mého bytu a jeho oči mě propalují, zatímco si skopávám boty a nechávám ramínka šatů, aby mi sklouzla z ramen. Látka spadne na zem.

Henry nechá své oči jezdit po celém mém těle a olízne si při tom rty. „Jsi tak zatraceně nádherná," zamumlá si pod nosem, než mě vezme do svých silných paží a odnese mě na postel, kde mě něžně položí. „Potřebuju, abys mi něco řekla," řekne a z ramen setřese bundu a položí ji na židli.

„Co?"

„Kde máš svůj vibrátor?"

Tohle jsem rozhodně nečekala. „V nočním stolku," odpovím.

„Přesunulas ho?" zasměje se. A kurva, to je pravda. Vždyť přece ví, jak vypadá. Otevře můj noční stolek a vezme můj růžový vibrátor, který vypadá úplně jinak, když ho drží on. „Používáš ho často?"

„Občas."

Zasměje se a skopne si boty, než vleze na postel. „Na co myslíš, když ho používáš?" zeptá se, když mi víc roztáhne nohy a očividně obdivuje výhled. Nikdo se na mě takhle nikdy nedíval.

Otevřu pusu, abych mu odpověděla slovy: „Co si myslíš, Henry?", ale on mě rozptýlí tím, že mi vtiskne jemné polibky na vnitřní stranu stehna a začne mi sát jemnou kůži, rozhodně za sebou nechá nějaké fialové modřinky.

A kurva, můj mozek právě přestal fungovat. Neměla jsem mu odpovědět na nějakou otázku?

„Na něco jsem se tě zeptal, zlatíčko."

„Na tebe, myslím na tebe, daddy."

Usměje se. „Tak si to ověříme," zašeptá a přejede mi špičkou po mokrém středu. Hračka začne vibrovat a já zapištím nad tou náhlou vnucenou slastí. „Tak krásný zvuk, baby. Líbí se ti to?"

Použila jsem tuhle věc už tolikrát, že vím, že tohle je nejslabší nastavení, což znamená, že jsou před námi ještě čtyři další stupně, které můžeme vyzkoušet, a mně přijde, že se už nemůže dočkat, až je všechny vyzkouší. „Ano," vyderu ze sebe.

Pomalu dovnitř vtlačí jeden prst, než přidá další. Vklouznou do mě až moc snadno a já zvrátím hlavu dozadu, když se otřou o můj nateklý bod G. Sevřu se kolem jeho prstů, moje nohy se už začínají klepat.

„Už jsi tak blízko, zlato," šeptne, „jde to cítit."

„Daddy, prosím, já se chci udělat."

„To je moje holka," řekne, než se na posteli začnu třást slastí a před očima vidím hvězdičky, když mi ozvěny druhého orgasmu za tuhle noc začnou putovat po těle. Jakmile se moje mysl vrátí na zem, nezvýší sílu vibrací o jednu ale rovnou o dvě úrovně.

„Daddy, já už nemůžu," zavzlykám, když se slast smíchá s malou bolestí z nadměrné stimulace.

„Řekni mi, abych přestal, baby, a já toho hned nechám."

Ale já to neudělám. Neřeknu mu, aby přestal, protože tak či tak si to užívám. To, co si tenhle muž dělá s mým tělem, je něco, co jsem nikdy nikomu nedovolila dělat.

Takže ho nechám.

Zavzlykám, zatímco zvedám boky, abych se setkala s jeho prsty. Tvrdě do mě přiráží, zatímco vibrace týrají můj extrémně přecitlivělý klitoris. Zadusím se svými vzlyky a otřesu se na matraci. Pořád nepřestává a já mu pořád neříkám, aby přestal.

Vytáhne své prsty a nahradí je vibrátorem, zatímco jeho rty obemknou můj citlivý klitoris. „Tak sladká," zavzdychá oproti mně, zatímco vibrátor tlačí tam a zpět a zvýší jeho rychlost na maximum.

Ztratím veškerou svou schopnost mluvit, protože moje hlava a mysl jsou zastřené. Přijde mi, že jsem dosáhla vrcholu moc brzy, protože se stáhnu kolem vibrátoru, prohnu záda a vzlyknu, když se znovu udělám.

„Přestaň, prosím daddy, přestaň," vykřiknu. „Už nemůžu. Přestaň, přestaň, přestaň."

Vypne vibrátor, vytáhne ho a vtiskne mi polibek na stehno.

„Je mi to moc líto," zafňukám.

Jednoduše zavrtí hlavou. „Ne, ne, ne, vedla sis pro mě moc dobře, princezno. Jsem na tebe moc pyšný." Věnuje mi úsměv, zatímco sleduje, jak tisknu nohy k sobě. Henry mě párkrát pohladí po stehně, než mi ho zmáčkne. „Řekni mi, jak se cítíš, baby."

„Cítím se dobře," řeknu. „Jenom jsem unavená."

„To vidím, baby. Přikryjeme tě a já dojdu poklidit, dobře?"

„Dobře," řeknu a on mě zakryje, než z pokoje odejde. Zavřu oči a pomalu začnu upadat do spánku, ale donutím se zůstat vzhůru. Chci vědět, jestli se vrátí zpátky za mnou.

Henry se vrátí, protože vejde a vysvlékne se, dokud nezůstane jen v jeho boxerkách. „Pojď sem," řekne, jakmile je taky pod dekou. Otočím se na bok a přitisknu své nahé tělo k jeho. „Pořád se cítíš dobře, Becky?"

„Ano," zašeptám a obtočím se kolem jeho velkého těla. „Užil sis dneska svoje narozeniny, daddy?"

Zasměje se. „Rozhodně ano, baby. A to jenom díky tobě."

6. května, 8:00.

Vzbudím se ve své posteli úplně sama. Přísahala bych, že tady Henry byl pokaždé, když jsem se během noci párkrát vzbudila. Moje nahé tělo se tisklo na jeho a on si mě přitáhl blíž a řekl mi, abych šla zase spát.

Nevysnila jsem si to, že?

Bože, mám halucinace?

Posadím se zpříma a omotám si kolem sebe peřinu, zatímco si protírám obličej. Sakra, včera večer jsem se neodlíčila, pomyslím si, když uvidím, že moje ruka je celá černá od řasenky.

Musí na mě být úžasný pohled.

Henry vejde dovnitř a usměje se. Vypadá svěže a jako kdyby byl připravený někam jít. „Dobré ráno, baby," řekne, upraví si kravatu a sedne si na kraj postele.

„Dobré ráno."

„Tady se někdo včera zapomněl odlíčit," zasměje se.

„Buď ticho." Nedokážu se ubránit smíchu. „Za chvilku se půjdu osprchovat."

Přikývne. „Spalo se ti dobře?"

„Ano. Tobě?"

„Líp, než kdy dřív."

Nečervenej se, Becky. Prosím, hlavně to nedělej. „Kam jdeš?"

„Do práce," odpoví. „Je tam meeting a bohužel se neobejdou beze mě. Ty máš dneska volno a já ti potom napíšu, dobře?"

Přikývnu. „Dobře."

„V lednici máš snídani," řekne Henry, „a tak za půl hodiny ti objednám Starbucks, aby ti to do hodiny přišlo, co na to říkáš?"

„Že jsi úžasný, děkuju."

„Samozřejmě," řekne a vtiskne mi jemný polibek na čelo. „Ozvu se ti později, baby."

„Tak pa, daddy."

Henry má na obličeji obrovský samolibý úsměv, opravdu je pyšný na to, že mu říkám daddy i mimo sexuální aktivity. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla být ten typ ženy, co to dělá, ale s ním mi to prostě vyklouzne ze rtů a ani se při tom necítím totálně zděšeně. „Ztěžuješ mi můj odchod, koukám." Odhrne mi pramen vlasů z obličeje, věnuje mi další polibek, tentokrát na mou tvář, a řekne: „Už půjdu."

Sleduju, jak vychází z mé ložnice, a než odejde úplně, ještě jednou se ohlédne, aby se na mě usmál a mrkl na mě. Nedokážu zadržet své zahihňání, když mi srdce začne pádit, zatímco myslím na včerejší večer. Bylo to pěkné, úžasné a...

Znamená to, že konečně můžeme být něco víc, než jsme teď? Je připravený oprostit se od čehokoliv, co ho drží zpátky?

✤ ✤ ✤

Henry: Je mi líto, že jsem se za tebou dneska nestavil

Henry: Zdržel jsem se v práci

Becky: To nic

Becky: Stejně už jdu do postele

Becky: Slib mi, že zase nebudeš pracovat do noci

Henry: Slibuju, baby

12. května, 16:00.

Nemluvili jsme o tom, co jsme dělali na jeho narozeniny, a proč by mě to mělo vůbec překvapovat?

Tu noc šestého května bylo vlastně naposledy, kdy jsme si psali. Jasně, poslal mi nějaké peníze na účet, řekl mi, abych si koupila něco pěkného, jak to normálně dělává, ale... Myslím si, že bychom si o tom měli promluvit, ale zdá se, že ani jeden z nás nemá dostatek kuráže na to, aby to udělal.

Bude tohle dělat i nadále? Pokaždé, když se dostaneme k něčemu sexuálnímu, prostě mě bude ignorovat, chvilku to bude trapné, a pak budeme pokračovat, jako kdyby se nic nestalo?

Nevím, jak dlouho bych to zvládla, obzvlášť proto, že zítra je velmi specifický den a tenhle stres navíc a přemýšlení nad skutečnostmi, mi vůbec nepomáhá.

Dojdu na recepci, abych si vyzvedla nějaké balíčky, které mi přišly. Ohlédnu se přes rameno, zatímco čekám a všimnu si, že si Henry venku povídá s nějakou ženou. Tedy, samozřejmě, že se může bavit, s kým chce, ale když vidím, jak ho ta žena drží za paži, zatímco se směje, docela kvůli tomu žárlím.

Oprava: přeměnila jsem se kvůli tomu v zelené žárlivé monstrum.

Pokývne hlavou a rozloučí se s tou nádhernou ženou, než zase vejde dovnitř. Otočím se a vezmu si balíčky z pultu, než rychle odpeláším k výtahům. Slyším, jak Henry volá moje jméno, ale jednoduše předstírám, že ho neslyším a nastoupím do výtahu.

Prosím, dveře, zavřete se teď, zavřete se teď, zavřete se-

Henryho ruka zabrání tomu, aby se dveře zavřely a postaví se mezi ně. „Ahoj," řekne, „tys mě neslyšela?"

Ano. „Cože?" zeptám se a hraju si tak na blbou.

„Párkrát jsem na tebe volal."

Já vím. „Promiň," řeknu, „měla jsem hlavu v oblacích."

Přikývne. „To jsem si myslel. Koupila sis toho hromadu."

Jo, kupováním jsem zaháněla smutek. „Jenom jsem si něco koupila."

Henry ví, že jsem ho viděla. Henry taky ví, že jsem taky pořád trochu zraněná z toho, co se stalo na jeho narozeniny.

Ale já vím, že on se tím taky trápí a takhle jsme se dostali do rozpolcené situace. Já na něj chci být naštvaná za to, že vůbec neřekl nic na to, co jsme spolu dělali, ale zároveň si jej chci stáhnout do objetí, abych mu řekla, že je v pořádku se nedržet zpátky. Že je v pořádku mě pustit dovnitř. Chci tady pro něj být, ale on mi to nejprve musí povolit.

„Chceš pomoct?" zeptá se, když nastoupí do výtahu.

„Jasně."

Vezme si moje balíčky a společně stojíme v tichu, zatímco nás výtah vyveze na správné podlaží. Vylezeme ven a dojdeme k mému bytu.

„Jsi v pořádku?" zeptá se mě.

Zavrtím hlavou. „Ne," šeptnu. Nejde jen o to, že ranil mé city tím, že předstíral, že se nic nestalo, ale je tady ještě něco dalšího. Něco, na co to všechno můžu hodit. „Zítra je to přesně sedm let ode dne, kdy se mě zřekli," zašeptám.

„Oh, zlatíčko." Chytne balíčky jednou rukou a druhou mi omotá kolem ramen, skoro jako kdyby se mi posledních pár dní nevyhýbal. „To je mi moc líto."

„Jde jen o to, že dneska večer jsem sama a je to těžké. Měla jsem v plánu jít zítra ven s Gen a Violou, ale vždycky zapomenu na to, jak je to těžké tu noc předtím, protože vím, že tenhle večer před sedmi lety jsem odpočítávala hodiny, minuty předtím, než mě propustili. Myslela jsem si, že mě mí rodiče a mí sourozenci rádi uvidí. No, to se ale nestalo."

„Uvolním si večer," řekne mi, „abys nemusela být úplně sama."

„To bys pro mě udělal?"

„Samozřejmě, baby."

Henry si opravdu udělá volno, protože si úplně vypne svůj telefon a společně sedíme na pohovce, zatímco si procházíme tu hromadu věcí, co jsem si objednala. Boty, make-up, produkty na vlasy, oblečení. Bože, jak smutná jsem byla?

„Co je tohle?" zeptá se Henry a zvedne kousek černého spodního prádla.

A kurva, ne, do prdele, ne. Ani nevím, proč jsem si to koupila. Jsem si jistá, že to na mě bude vypadat dobře, ale když to teď vidím v jeho rukou...

Vytrhnu mu to z prstů a s červenými tvářemi zavrtím hlavou. „Něco, co jsi neměl vidět a prosím, neotevírej támhletu krabici." Ukážu na obyčejnou krabičku vespod. Genevieve mě možná tak trošku přemluvila, abych si koupila dildo, které vypadá jako Henryho penis (což nebyl moc velký úspěch, ale ta délka je skoro stejná), a i když ho rozhodně nebudu používat, nepotřebuju, aby to viděl.

„Dobře, v tom případě ho neotevřu," řekne s úsměvem. „Jak se ti daří, drahoušku?"

„Nevím," zašeptám. „Občas je to docela těžké, když si uvědomím, že na světě jsou lidé, kteří tě opravdu nechtějí. I když už je to sedm let od doby, kdy to dali najevo."

Henry přikývne. „Pojď sem," řekne a natáhne ke mně své paže. Sednu si mu na klín, schoulím se mu do náruče a zavřu své oči.

„Máš nějaké své oblíbené vzpomínky na svou rodinu?"

Přikývne. „Jednou, kdy jsem si myslel, že je můj táta se mnou a s mámou opravdu šťastný," řekne. „Bylo to čtvrtého července, myslím, že mi bylo tak osm. Toho dne neuhodil mě ani mámu, vlastně se ke mně choval jako ke svému synovi, ne jeho... No, víš. Ukazoval všem mou mámu a říkal jí, že je to ta nejkrásnější žena na celém světě. Však víš, takové ty věci."

„Chápu," šeptnu. „Taky takové vzpomínky mám. Není jich moc, ale spíš to byly ty momenty, kdy jsem cítila, jako kdybych skutečně byla součástí naší rodiny, a ne ten vyvrhel, který se za nimi plazí, víš?"

Henryho ruka mi zmizí pod tričkem a on si povzdechne. Nevím, jestli tu ruku tam má proto, aby uklidnil sebe nebo mě.

Ale nebudu si na to stěžovat.

„Je smutné, že se všechny ty momenty dají spočítat na jedné ruce."

„To ano," šeptnu.

„Jsi napjatá, zlatíčko."

„Jo, já vím."

„Chceš, abych pro tebe a tvé kamarádky na zítra zařídil něco v lázních?"

Zvednu mu hlavu z ramene. „To bys udělal?"

„Pro tebe? Pro tebe bych přenesl hory," řekne. Vezme svůj telefon a po chvilce scrollování si ho dá k uchu. Slyším, jak nás objedná a využije svého jména, aby tam mě a mé kamarádky protáhl. „Zítra ve dvě. Stačí říct moje jméno a hned tě pustí."

Peníze mají moc, ale mít dobré jméno, to vám teprve dává tu skutečnou moc.

„Díky," řeknu. „Za chvilku jim napíšu, abych jim dala vědět, že se plány trošku změnily."

„Co kdybys jim napsala teď a já nám mezitím udělám něco na pití?"

„Dobře," řeknu s úsměvem a vstanu z jeho nohou. Dojde do kuchyně, zatímco já vezmu svůj telefon.

Becky: Henry nám na zítra na 2 domluvil lázně

Becky: Chcete?

Viola: Jo, kašleme na filmy, chci se nechat hýčkat

Genevieve: Chci za tohle tvému daddymu poděkovat.

Genevieve: Jak ho můžu kontaktovat?

Becky: Jo, tak to se nestane. Radši mu poděkuju já sama

Henry se vedle mě opět posadí, položí hrnečky s čajem na stolek a já si opřu hlavu o jeho rameno. Z nějakého důvodu se ho na nás chci zeptat, ale rozhodnu se to neudělat. Ne, když je tady pro mě, aby tady se mnou byl, protože nechci být sama.

„Co chceš, abych pro tebe udělal, zlatíčko?" zeptá se mě.

„Nevím."

„Chceš se dívat na film?" navrhne. „Ochráním tě, pokud to bude moc strašidelné."

Se zasmáním přikývnu. „Dobře, jasně."

Během filmu si hlavu položím do jeho klína, zatímco držím jeho ruku ve svých. „Henry," začnu, „neunavuju tě někdy?"

Dokonce stopne film, aby mi na tu otázku odpověděl. „Nikdy mě neunavuješ. Proč by sis to sakra myslela?"

„Jenom mě to zajímalo, to je všechno. Já sama sebe unavuju pořád. Ani nemáš páru, co se mi děje v hlavě."

„Myslím, že mám tušení," řekne Henry.

Otočím se na záda, abych se na něj mohla dívat. „Opravdu?"

Přikývne. Položí mi ruku na břicho a jako vždy mi s ní vklouzne pod tričko. Jeho prsty mě polechtají na kůži a já se spokojeně usměju. „Ale řekni mi, co se v té tvojí hlavě děje teď, zlatíčko?"

„Nic," řeknu.

Přikývne, ale pozvedne obočí. „Jsi si jistá?"

Nevím, na co přesně naráží, ale– Vlastně, vím, na co naráží. Kousnu se do rtu a posunu mu ruku trošku níž k lemu mých kalhot.

„Řekni mi, co chceš."

Ta věta ve mně něco probudí. „Daddy, chci, aby ses mě dotýkal," zašeptám a okamžitě jsem nadržená o dost víc, než jsem doteď byla.

„Miluju, když mi tak říkáš," řekne a rozepne mi mé volné džíny. Stáhnu je dolů společně s mými kalhotkami a skopnu je z pohovky. Přitáhne si mě mezi jeho svalnaté nohy a během rekordního času mě dostane z mého trička i z mé podprsenky. „Jsi tak krásná," řekne. Chci nohy stáhnout k sobě, protože se cítím hodně obnažená, ale on mi vloží ruce do podkolenních jamek a udělá přesný opak toho, co jsem chtěla udělat já. „Opovaž se, baby," řekne a opře mé nohy o jeho. Jeho prsty projedou mými vlhkými záhyby a přejedou mi po klitorisu a já se kvůli tomu opřu o jeho hrudník. „Už teď jsi tak mokrá, miláčku."

Vsune dovnitř dva prsty, zatímco mi druhou rukou přejíždí po klitorisu. Zabořím mu prsty do nohou a kousnu se do spodního rtu.

„Líbí se ti to?" zeptá se.

„Ano, daddy," vzlyknu. „Líbí se mi to."

Tohle je přesně ten typ rozptýlení, který potřebuju. Budou pro nás ale věci v budoucnosti těžší kvůli tomuhle? Ano, nejspíš. Užívám si ale to, co mi Henryho prsty provádějí? To rozhodně ano a stojí to za všechnu tu trapnost, kterou nám to v budoucnu přinese.

Stáhnu se kolem jeho prstů, když mi přejede přes citlivé místečko. Mé dýchání je trhané a dřív, než Henrymu stačím cokoliv říct, se udělám přes celou jeho ruku. Třesu se mu mezi jeho nohama a on mi vtiskne polibek za ucho, aniž by přestal se svými pohyby. „Jsi taková hodná holka," zašeptá, zatímco mi okusuje ušní lalůček.

Slast převládne nad bolestí z toho, že nepřestal, a já se v jeho klíně změním na třesoucí se hroudu. „Daddy," zanaříkám.

Jemně mě utiší. „Jsi už blízko, baby, cítím to."

Skoro jako na povel cítím, jak se blíží můj druhý orgasmus. Nechám svou hlavu spadnout dozadu a zvednu své boky nahoru, abych se setkala s jeho prsty, a vykřiknu, když mnou projede vlna slasti. Po obličeji mi tečou slzy, když ze mě vytáhne své prsty. Zvedne je ke svým rtům a já se nad tím pohledem málem znovu udělám.

„To je moje hodná holka," řekne a políbí mě na vršek hlavy. „Je ti lépe?"

„Jo," řeknu zadýchaně a stáhnu nohy k sobě. Na vteřinu nezáleží na tom, že jsem s ním nahá na pohovce. Jsme jenom dva lidi, kterým se ten druhý líbí a kteří zapomněli na problémy mezi nimi. „Nechci, aby sis myslel, že tě nějak využívám nebo něco."

Henry se usměje. „Já to vím, zlato. Napustím ti vanu, protože si myslím, že by ti to mohlo pomoct se trošku uvolnit. Chceš k tomu i víno?"

Zasměju se. „To by bylo super."

Zvedne mě jako nevěstu a já při tom zapištím. Odnese mě do koupelny a začne vanu napouštět vodou. Hodí do ní i bombu do koupele a já si sednu do vody a věnuju mu úsměv. „Henry," šeptnu, „děkuju."

Přikývne. „To je samozřejmost, zlatíčko. Pro tebe cokoliv, pamatuješ?"

13. května, 13:00.

Samozřejmě, že Henry pro mě a mé kamarádky zařídil ty nejluxusnější lázně. Je to velmi nádherné místo a další bonus je: dává mi to příležitost zapomenout na to, co se včera stalo mezi mnou a Henrym.

Dobře, jenom trošku díky tomu zapomenu na ten incident, protože to, co se stalo včera, mi pořád vězí v hlavě a upřímně na to nedokážu přestat myslet.

Poté, co mi do vany přinesl sklenku vína, seděl tam se mnou, zatímco jsme si povídali o filmech, práci a takových věcech, kromě toho obřího slona v místnosti. Společně jsme vypili další víno, když už jsem zase byla oblečená, a usnula jsem ve své vlastní posteli, tentokrát bez Henryho. Ve zprávě mi popřál, abych si dnešek užila a možná... Možná si o tom jeden den budeme moct popovídat?

„No, Becky," řekne Genevieve, zatímco sedíme v sauně a kolem našich těl jsou omotané jen ručníky, „tvůj daddy se překonal a rozhodně bys mu za mě měla poděkovat."

Naštěstí jsme tady úplně samy, protože vím, že bych umřela hanbou, kdyby někdo zjistil, na jakého daddyho Genevieve naráží.

„Provedu."

„Nechtěla jsem nic říkat, dokud tu byl někdo jiný," řekne Viola, „ale jak si s Henrym vlastně vedete? Líbil se mu ten dárek, co jsi mu dala?"

„Mhm," řeknu, „jo, líbilo se mu to."

Genevieve pozvedne obočí, zatímco se snaží číst v mém výrazu. „Co se mezi vámi stalo? Něco se stalo."

Nevím, jak tyhle věci vždycky ví, ale tahle žena má na takové věci anténu.

Viola mě poklepe po noze. „Všechno nám o tom řekni."

„No, něco se stalo, ano," zašeptám.

Genevieve si odfrkne. „A to se o tom zapomeneš zmínit? Tos mě teda ranila. Očekávám okamžité zprávy hned potom, co se mezi vámi něco stane."

Zhluboka se nadechnu, protože vím, že jim to řeknu tak či tak. „Dobře, no, na jeho narozeniny jsem mu ojela nohu v limuzíně, použil na mě můj vibrátor a já jsem mu řekla daddy. A včera mě vyprstil na pohovce."

Obě zalapají po dechu. „A kurva," řekne Viola.

„To je hodně podceněná reakce. Budu ignorovat fakt, že jsi před námi schovala ty věci kolem jeho narozenin, protože tohle je mega. Do prdele, holka, řekni nám podrobnosti."

„Jaké podrobnosti?" zeptám se.

„Je mi to jedno, chci vědět všechno."

Rychle jim shrnu, co se stalo na jeho narozeniny a Viola zapiští. „Tohle je tak sexy a – Proč vůbec nevypadáš nadšeně? Vždyť jste včera pokračovali, ne?"

Přikývnu. „Jo, ale ještě jsme se o tom nebavili."

Genevieve protočí oči. „Ne?" vyštěkne. „Do psího zadku, s tebou i s ním. Proč spolu nekomunikujete jako dva normální lidi?"

„Klid, Gen," řekne Viola. „Pamatuj si, že pro někoho může být těžké se s někým zadat, obzvlášť pro dva lidi, kteří si prošli tím, čím si ti dva prošli." Věnuje mi uklidňující úsměv. „Zlato, proč se ho na to nezeptáš?"

„Protože se bojím jeho odpovědi."

„Možná on taky." Viola zkoumá můj obličej, než řekne: „Záleží mu na tobě, opravdu. Ten chlap si přece uvolnil celý večer, aby mohl být s tebou, protože bylo očividné, že ho potřebuješ."

„Jo, a abys uvolnila trošku stresu, tak tě vyprstil na gauči."

„Gen, já se snažím mluvit vážně," řekne Viola.

„No, já taky." Genevieve se posadí zpříma. „Je do tebe tak udělaný, Becky. Je mi z toho skoro až zle. Chce tě, ale jenom neví, jak na to. Musíš si nazout boty statečné holky, aby ses ho na to všechno mohla zeptat."

„Nevím," zamumlám, protože kdybych to udělala, tak je šance, že na to nebude reagovat dobře. „Možná to je všechno, co z našeho vztahu kdy bude."

„Ale to ty nechceš," řekne Genevieve. „Vidím ti to na očích. Chceš s ním něco víc. Pamatuješ si, jak jsme si před pár lety dělaly plány naší budoucnosti? Jak jsme říkaly, že to budeš ty, kdo se jako první skutečně usadí. Jakože manželství, roztomilý rodinný domeček, mazlíčci, děti, prostě všechno."

Nezačni snít o tobě a Henrym, Becky, myslím to vážně. „Co to má s tímhle co dělat?" zeptám se jí.

„Protože chceš něco vážného a tohle, co ty a tvůj daddy mezi sebou máte, ale pořád nepřiznáváte, je velmi vážné. Je tebou ohromený."

„Jo, je to celkem očividné. Jakože, kdyby to dělal jen pro sex – což je velmi očividné, že to nedělá – nenapustil by ti potom vanu, ani by nedělal ty další věci, které dělá. Je do tebe úplně zamilovaný, Becky," řekne Viola, „jen se to bojí přiznat."

„Jako ty."

„Gen!" vykřiknu. „Nepomáháš."

„Stojím si za svým," poznamená. „Měla by sis nechat narůst nějaké ženské koule a říct mu a ukázat mu, že ho miluješ."

„Nemiluju ho."

„Ale ano," řeknou Genevieve a Viola najednou.

Oh, takže je to dvě proti jedné? Zasténám. „Nevím, co dělat," řeknu. „Fakt ne."

„Promysli si to," řekne Viola. „Protože nechceš, aby ti tenhle chlap proklouzl mezi prsty. Pozvedne laťku pokaždé, když pro tebe něco udělá nebo když cokoliv udělá."

„Jenom ji poslouchej," dodá Genevieve. „Ale teď, když už máme všechny tyhle emoční záležitosti vyřešené, můžeš nám do detailu říct, jak se to všechno odehrálo. Viděla jsem, jaké má tenhle chlap ruce a vnitřně tohle celé prožívám s tebou, takže nám to všechno hezky pěkně povyprávěj."

28. května, 23:00.

Udělám to. Zeptám se Henryho, co mezi námi je. Dlouze a těžce jsem o tom přemýšlela (kolem dvou týdnů) a konečně mám pocit, že bych se na to měla zeptat. Zasloužím si vědět, co se mu honí hlavou, obzvlášť když to zahrnuje mě.

Posledních pár dní jsme spolu trávili hodně času – v práci, u nás doma, venku. Dokonce jsme šli na procházku do Central Parku a drželi jsme se za ruce, zatímco zapadalo slunce. Pokud to nemluví za vše, tak já už nevím.

Poté, co si nazuju boty, vypochoduju ze svého bytu do jeho. Použiju svůj klíč, abych si odemkla dveře. Vím, že je tady, protože se mnou doslova strávil celý večer. Jakmile jsem v jeho ložnici, uvidím, že Henry si čte knížku. On nosí brýle, když čte?

Vzhlédne a sundá si své brýle. „Zlatíčko, co tady děláš? Je už jedenáct hodin."

Opravdu? Pohlédnu na jeho budík a uvidím, že je už skutečně jedenáct hodin. Jo, tak tohle jsem úplně nedomyslela. Ale vůbec. Super načasování na nahrabání sebevědomí na to, abych se ho zeptala na takovou otázku. Normální lidi v tuhle dobu už spí, jiní masturbují a já vlezu Henrymu do ložnice, abych se jej zeptala na naši situaci.

Moje sebevědomí mi proklouzává mezi prsty. „Jasně," řeknu, „omlouvám se."

„Co se děje, zlato?" zeptá se a položí svou knížku a brýle na noční stolek. „Jsi v pořádku?"

Rychle, řekni něco! Nezáleží na tom co. Klidně i lži, jestli to zlepší tuhle situaci. „Daddy, nemůžu spát," zamumlám.

Holka, co to děláš?

Henry tím vůbec není nijak zaskočený. „Chápu," řekne. „Pořád máš na sobě oblečení z dneška. Myslím, že to ti k tomu nepomáhá." Vyleze z postele (a kurva, má na sobě jen boxerky) a dojde do svého šatníku. Vejde zpátky do pokoje s jednou ze svých košil a podá mi ji.

Přetáhnu si šaty přes hlavu a ve stejný čas si skopnu boty. Henry už je zpátky v posteli a cítím na sobě jeho oči, zatímco si sundávám podprsenku. Neměla bych být tak nervózní, když se před ním vysvlékám. Tenhle chlap mě už několikrát viděl nahou.

Obléknu si košili a vlezu si k němu pod tenké pokrývky. Myslím si, že ve skutečnosti ví, že tady nejsem proto, že bych nemohla spát, i když si nemyslím, že by úplně věděl, proč tu jsem. Jako vždy mi jeho ruka vklouzne pod košili, když se k němu schoulím, a dá mi ji na záda.

„Jdi spát, miláčku," šeptne Henry. „Vypadáš unaveně."

„Mhm," brouknu, než spokojeně zamručím, když mě pohladí po hlavě. „Dobrou noc."

Ta konverzace může počkat.