Draco zaúpěl a přetočil se na bok, aby mohl zjistit kolik je hodin. Probudil jej rámus přicházející z kuchyně a chvíli mu trvalo než porazil únavu a plně otevřel oči. A čas, který byl na hodinách, jej skutečně vyděsil. Šel si lehnout krátce po půlnoci a Hermiona v té době ještě seděla na gauči s knihou v ruce. A teď hodiny ukazovaly pět ráno a Hermiona už cosi vyváděla v kuchyni.

„Tak tohle je příliš brzy i na mě," zamumlal a chvíli ještě ležel, aby nabral sílu na to se zvednout a zjistit, co se děje s jeho ženou. Když už se pomalu opět odebíral do říše snů, věděl že musí opravdu vstát. Hrnek černé silné kávy jej snad na nohy postaví.

„Ach, konečně jsi vzhůru! Vajíčka?" zeptala se příliš energetická Hermiona, když se dobelhal do kuchyně. Na stůl položila dva talíře s míchanými vajíčky a dopila kávu, načež si hned začala připravovat novou. Draco si začínal myslet, že Hermiona si asi příliš spánku nedopřála.

„Hermiono, kolik jsi toho dnes naspala?" zeptal se a potlačil zívnutí.

„Asi deset minut, teda ne vcelku, ale je to v pohodě. Dokonce nejsi ani tak rozmazaný," odpověděla a Draco jí okamžitě z ruky vytrhl její další hrnek kávy. Není ani tak rozmazaný? Jo, tak ta si půjde hned teď zalést do postele.

„Zlato, myslím, že bys měla jít spát."

„Spát? O čem to mluvíš? Scorpius se dnes vrací domů! Nemůžu uvěřit tomu, že už má za sebou svůj první rok v Bradavicích," vyhrkla a Draco se lehce usmál. V tomhle stavu byla docela roztomilá.

„Ano, ale přijede nejdřív za pět hodin a ty se mnou na nádraží nepojedeš, pokud si teď hned nepůjdeš lehnout."

„To je vydírání," řekla nafoukle a Draco se ušklíbl.

„Takový už jsem, smiř se s tím," řekl a věnoval jí pusu do vlasů, než ji zatáhl zpátky do postele, kde si oba dopřáli ještě pár hodin spánku.