„Kamaráde, je čas jít spát. Víš, že už teď přetahuješ," řekl Draco a věnoval svému synovi významný pohled. Malý Scorpius se zasmál a zalezl do postele.

„Tati, můžeš zkontrolovat, jestli pod postelí není příšera?" zeptal se, když se peřinou přikryl až po krk.

„Oceňuji tvou důvěru, ale pokud by pod postelí příšera byla, přišla by si pro nás oba," řekl vážně a Scorpius se na něj vyděšeně podíval.

„Ale co budeme dělat?"

„Hm, budeme to muset nechat na mamince."

„Co budete muset nechat na mně?" zeptala se Hermiona, která se objevila v pokoji. „Pokud se nemýlím, ty už bys měl spát."

„Ale mami! Tatínek nechce zkontrolovat, co je pod postelí," vydechl a Hermiona nad tím protočila oči, než se jí na tváři objevil úsměv. Měla pro ty své chlapy slabost.

„No to víš, tvůj tatínek vždycky nechal dělat mužskou práci mě."

„No dovol?!"

„Nebojte se, hoši. Jsem tu, abych vás zachránila," řekla a strčila hlavu pod postel, pod kterou - překvapivě - nic nenašla.

„Tak co, mami?" zeptal se šeptem Scorpius.

„Žádná příšera. A teď už spát, brouku," nařídila a vytáhla hlavu z pod postele.

„Dobrou, tati. Dobrou, mami," zamumlal ospale Scorp. Draco i Hermiona mu oba dali pusu na dobrou noc a pak se potichu odebrali pryč z jeho pokoje.

„Takže, chceš, abych zkontrolovala, jestli není příšera pod naší postelí?" poškádlila Hermiona svého manžela a šla postavit vodu na čaj.

Draco si pouze cosi zamumlal pod nosem.