Draco pozoroval, jak se jeho matka a Hermioniny rodiče rozplývají nad jejich vnukem. Hermiona stála hned po jeho boku a on se cítil hrozně šťastný.

„Měli bychom jít," promluvila Hermionina matka a všichni se rozešli směrem ke kostelu. A to byl moment, kdy se vedle něj objevila Ginny. Nejdřív jí nevěnoval velkou pozornost, ale cítil na sobě její pohled a to jej nakonec donutilo jí věnoval ten jeho.

„Co?" zeptal se lehce podrážděně.

„Nic, jen čekám až shoříš v plamenech hned, jak vstoupíš do kostela," řekla s úšklebkem a on nad tím protočil oči.

„Prosím tě, když jsem se narodil Bůh si řekl: „Ah, mé mistrovské dílo."," řekl a než na to stihla Ginny něco říct, Hermiona vedle něj se uchechtla.

„Když jsi se narodil, tak si Satan řekl: „Ah, konkurence."," odfrkla si a Draco se zatvářil ublíženě. Zrada od jeho vlastní manželky.

„To se povedlo, Hermiono," zasmála se Ginny a pak se šla připojit k Harrymu.

„Takže, tyhle vtípky jsou jen vtípky, že?" zeptal se a chytl Hermionu za ruku, čímž se musela zastavit, než vešla do kostela. Hermiona mu věnovala zkoumavý pohled a pak vypukla smíchy.

„Někdy jsi vážně rozkošný," zasmála se a políbila jej na tvář, než vešla dovnitř a Dracovi nezbývalo nic jiného, než ji následovat.