Mezitím co postupovala skupina již společně s trpaslíky do Mordoru. Podíváme se co se děje v Mordoru.

Jsou zde skřeti. Ale proč? Protože se jim vrátil jejich druhý pán Saruman šedý. Už mu i obnovili věž, na které kdysi bylo oko Saurona. V té věži právě vězní elfku. Ano elfku, přikovanou a stále v bezvědomí. Saruman netrpělivě pochoduje kolem ní. Čeká až se probere.

Z pohledu Alcë

Ležím na studené zemi a okolo rukou a nohou mám okovy. Proč?? Někdo nad ní stál. Měla stále mlhu před očima. Raději je zavřela. Pohla lehce rukou. Byla zesláblá. Někdo na ni začal mluvit.

S: ,,Už jsi vzhůru no konečně. Trvalo ti to pěkně dlouho myslím, že pět dní? " ten hlas odněkud znám... Odkud?? .... Saruman.

A: ,, Co po mně chcete?" zeptala jsem se tichý hlasem.

S: ,, Spolupráci " pravil tiše, až se naklonil ke mně.

A: ,, S kým? " Chci vyzvídat, už od přírody jsem zvědavá.

S: ,, Se mnou a jedním milým králem! " ne to ne!

A: ,, S kterým pánem to myslíte Sarumane?" musela jsem to zkusit.

S: ,, Se Sauronem. Je jedno, že jeho prsten byl zničen. Stále žije v nás. V těch, kteří věří, že jednou povstane znovu. " Aha tak o tohle mu jde.

A: ,, Ne! " vzchopila jsem se a vykřikla.

S: ,, Myslela sis, že můžeš elfko soupeřit se Sauronem? To nemůže nikdo! Proti moci Mordoru se ..... nedá zvítězit. Přidej se na naši stranu a odměníme tě! Pomůžu ti objevit tvou moc, spoj se se mnou a Sauronem. A budeš mít vše! " pravil tak rozzuřeně ale zároveň mile a přátelsky.

A: ,, Řekněte mi odkdy jste vyměnil znovu rozum za šílenství a zbabělost. " zeptala jsem se.

To ho rozzuřilo. Hodně. Svou holí mě flákl znovu ke zdi. Železa se roztříštila a zaryla se mi víc do kůže. Začala mi téci krev. On se smál. Já vykřikla bolestí. Myslela jsem, že je konec, myslela jsem na své přátele a na bratra. Brečela jsem a řvala bolestí. A hlavně na Kačku na mou kamarádku, která ani neví co prožívám, ona by si tohle nikdy neodpustila.

S: ,, Věci jsou dál než si myslíš. Sauron nabírá znovu na síle! Dal jsem ti příležitost nám pomoci dobrovolně ale ty sis zvolila cestu bolesti. " Pravil již rozzuřeně.

Znovu mě flákl o zeď. Opět ze mě vyšlo bolestné vzdechnutí. Pak jsem opět přestala vše vnímat, a padla sem do dlouhého spánku.

Saruman se jen usmál ,, Ona se podá " pravil si pro sebe. Nechal ji znovu přivázat a šel pryč.

-----------------------------------------------------------------------

Vojsko trpaslíků dorazilo před Mordor. Aragorn a Legolas vyjeli na koních blíže. Nic.

Nikdo neotvíral bránu. Zkusíme to objet pomyslel si Legolas. ,, Aragorne zkusíme to objet. Co ty na to? " zeptal jsem se. Ten kývl na souhlas. Nechali jsme dívky s trpaslíky a Gimli vyjel s námi.

Kousek od šedé brány je hrad mrtvých. A tamtudy se dostaneme lépe do Mordoru.

----------------------------------------------------------------------

,, Tak co jak jsi se rozhodla? " Znovu se mě ptá. Stále ležím na té studené zemi. ,, Tví přátelé jsou před branami. Mám někoho zajmout, abys polevila? " zeptal se mě, já jen v závanu slz pokývala hlavou, že ne. ,, Myslíš si, že jsem blbý? " Začal řvát uhodil mě několikrát. Začala mi téct krev z nosu. Jeden skřet mu donesl bič. ,, Myslíš si, že nevím, že jsi dcera krále a čarodějky?" zeptal se Zacloumala jsem provazy. ,, Hmm... Asi se ti to nedoneslo." znovu, já stále neodpovídala. ,, Tak odpověz mi na to, na co se tě ptám!" křikl strašidelným hlasem. Nic jsem nu neřekla. Rozmáchnul se a udeřil mne a znovu. První ránu jsem vydržela, druhou už jsem vykřikla bolestí. ,, Odpověz!" vyhrožoval Saruman. ,, Nemůžu ti nic říct. Nic nevím." křičela jsem. ,,Nic neumím" šeptla jsem hned v zápětí. Saruman se ke mně přiblížil. Otočila jsem zrak na opačnou stranu. ,, O čem to mluvíš?" nechápal. ,, Nic nevím, neumím nic" vydechla jsem bolelo mě celé tělo. Saruman se na mně nechápavě díval. Nevěděla jsem co chce po mě. Moc ještě nevím co mám a ani enumím ji ovládat. ,, Víš to." zaječel. Sauron mě znovu udeřil bičem. Byla jsem rozzuřenáa on už asi také. Saruman mě znovu udeři. A pak ještě několikrát. Po několika minutách bičování jsem už ani nekřičela. Slzy mi tekly proudem. Saruman nepřestával. Pak jsem stratila vědomí.

Z pohledu Legolase

Objeli jsme celou bránu. Nikde nikdo. ,, Legolasi! nech je ať se nejdřívetrochu uklidní a odpočinou. " otočil jsem se na Aragorna ,, Jaké by bylo tobě kdyby jsi přišel o sestru.?" zeptal jsem se jej. ,, Vrátíme se do Gondoru. Tam se sjednotíme vyčkáme na Rohan, a otce. Radagaste dojeď prosím co nejrychleji do hvozdu. Ať sjednotí vojsko." pravil jsem bude válka. Radagast okamžitě vyjel. My se odebrali do Gondoru.