Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Zlatý retrívr.

,,Nechceš mi říct, že si jí pustil." Zvýší hlas.

,,K tvé smůle ti to neřekne on, ale já." Odpovím místo Jakea a probodnu Ashe svým nenávistným pohledem.

-

,,No, tak já myslím, že už půjdu." Promluví Jake a tak přeruší několika minutové ticho, kdy jsem vražedně probodávala pohledem Ashe a on se na mě vystrašeně díval.

,,Hlavně se uklidni Lottie." Poví Ash, ale na to už bylo pozdě.

Rozešla jsem se k němu a on začal ustupovat a po chvilce se rozeběhl pryč, okamžitě jsem zareágovala a skočila mu na záda a povalila ho na zem.

,,Ty hajzle!" Zakřičím a začnu do něho mlátit.

,,Pomoz mi!" Křikne Ash po Jakovi, který stál stále u dveří a tohle všechno pozoroval.

,,Ne díky svůj život mám rád a nerad bych o něho přišel." Odpoví a šáhne na kliku ode dveří.

,,Neodcházej a sundej jí ze mě."

,,Drž hubu Purdy." Zavrčím a dám mu pohlavek.

Jake se nadechl a vydechl a rozešel se ke mně. Nebezpečně jsem zužila oči a sledovala každý jeho pochyb jako kočka, když loví myš. Jake mě v rychlosti popadl za pas a snažil se mě z Ashe sundat. Zrovna jsme byli vážně ve skvělé pozici, kde Ash ležel na zemi já ho držela za vlasy, Jake mě držel kolem pasu a snažil se mě dostat od Ashe co nejdál, když se náhle ozval zvonek. Všichni jsme se otočili na dveře a ani jeden se neodvážil ukončit tuhle naší "pozici."

,,Moc dobře vím, že jste doma, tak otevřete zmrdi!" Zavře známý hlas a poté kopne do dveří.

,,Nekopej do těch dveří ty mamrde!" Zakřičí nazpět Ash.

,,Ha! Já věděl, že jste doma, tak zvedni tu svojí línou prdel a pojď mi otevřít."

,,Je otevřeno." Ozve se Jake a nepustí svoje ruce z mého pasu nejspíš se bál, že bych okamžitě vystartovala znovu na Ashe, když už jsem ve své ruce svírala jeho vlasy.

Dotyčný šáhne po klice a otevře dveře a překvapivě zvedne obočí, když nás spatří.

,,Kdyby jste mi řekli hned, že se oddáváte trojce, tak příjdu jindy." Promluví.

,,Drž hubu a pojď nám pomoct." Okřikne ho hned Ash a snaží se mě sundat.

,,Ještě jeden krok a taky ti něco udělám." Zvýším hlas na dotyčného.

,,Ty vole Lottie ty seš zase nasraná jak beruška." Odpoví a zakoulí očima.

,,A ty zkoušíš, co? Zlatovlásko hrající se na Samaru Morgan." Povím a zvednu svoje obočí.

,,Jaká zlatovláska?! Nepoznáš, že chci být Locika." Odpoví ironicky a založí si ruce na prsou.

,,Budeš tady CC ještě dlouho řešit píčoviny anebo mi pomůžeš?!" Zeptá se Ash.

CC se na něho podívá a sedne si na pohovku čím vlastně naznačí, že mu kašle na nějaký pomáhání.

,,Abys věděl nepomůžu ti jenom proto, že si nazval pohádky píčovinou." Řekne.

,,Tady, aby si taky člověk všechno udělal sám." Zamumlá Ash a přetočí se na záda, přičemž mě shodí z jeho zad.

-

Stála jsem v koupelně a snažila se zakrýt svůj zlověstný úsměv. Uběhlo už několik dní od toho incidentu s topením a já právě dneska vymyslela úžasnou odplatu pro toho krypla. Vzala jsem si jeho šampón a vyprázdnila ho a poté do něho dala to, co jsem chtěla. Abych to hezky zpečetila, tak jsem navrch toho dovnitř plivnula a víko zavřela a vrátila zpátky na svoje místo.

,,Jestli se to povede, tak to budu to nejlepší, co jsem kdy udělala." Zamumlám a odejdu z koupelny pryč.

Bylo něco málo po 10 večer a Ash se před 20 minutami rozhodl, že se půjde vysprchovat. Byla jsem jako na jehlách a jenom čekala, kdy se ozve jeho hlas. A jak jsem se dozvěděla trvalo mu to docela dost dlouho zjistit, co jsem mu provedla. Z koupelny se ozval křik a poté nadávky na mou osobu.

,,Charlotte!" Zahřmí a seběhne schody do obýváku jenom s ručníkem kolem pasu.

,,Ano?" Otočím se na něho, ale to jsem neměla dělat hned potom, co jsem ho uviděla jsem vyprskla smíchy.

Našemu milovanému Ashovi jsem do šamponu nalila peroxid, která mu právě teď hezky zníčil jeho barvu. Jeho vlasy, které byli černé byli světle blonďaté, až se trochu zdáli šedivé.

,,Co si mi to provedla?!" Zaječí a chytne se za pramen vlasů.

,,To se ti ten peroxid nalil i do očí?" Zvednu obočí a prohlídnu si ho.

Ash mě vražedně probodne pohledem a zhluboka se nadechne jako, kdyby v duchu počítal do 10, aby po mě neskočil a nezabil mě.

,,No nečum, tak na mě! Vypadáš jak hladový jezevčík s poruchou slintacích žláz." Povím.

,,No vlastně si teď na blond, tak jako zlatý retrívr." Dodám a ušklíbnu se.

,,Já tě zabiju Charlotte." Zavrčí.

,,Jo to už si říkal, vymysli si něco novýho miláčku." Odpovím a sladce se na něho usměju.

Ash mě probodne pohledem a odejde do kuchyně a po chvilce se vrátí s vařečkou v ruce. Vykulím na něho svoje oči a připravuje se už psychicky na maratón, co právě zažiju.

,,Tentokrát to, ale už 100% udělám." Řekne.

,,Vařečkou?" Zvednu tázavě obočí, abych nedala znát, jak moc se bojím věci, co držel v ruce a taky hlavně toho, co se právě hodlá udělat.

Najednou se proti mně rozeběhl a já okamžitě vystartovala a rozeběhla se též. Zřejmě mu bylo absolutně jedno, že běhá pouze s ručníkem kolem pasu a snaží se mě chytit. A co si budeme nalhávat mě to vlastně bylo taky jedno, poslední co bych chtěla řešit je to, že ho znovu uvidím v celé své kráse. Znovu.

Bohužel karma je nevyzpytatelná a když už jsme se proběhli na druhém patře měla jsem v plánu vzít ještě jedno kolečko dole, jenže se to stalo pár centimetrů od schodů mi podjela noha a nebýt Ashe málem bych skončila dole na zemi nejspíš se zlomeným vazem. Ash mě držel na sobě natisklou a sám byl opřený o zeď vedle schodů a zhluboka jsme oddechovali. Bála jsem se vůbec zvednout hlavu a čelit, tak jeho naštvanému obličeji místo toho jsem se na něho ještě víc natiskla a horký vzduch jsem vydechla oproti jeho hrudi, kde se mu hned objevila husina.

My CruellsArmy!

Zdravím vás lásky mé převeliké.

Omlouvám se, že včera nebyl díl, ale už od neděle se snažím dělat trailer a dneska mi došlo, že by nebylo na škodu vydat další díl. Takže pokud další díl nebude ve čtvrtek pravděpodobně stále pracuji na traileru a vztekám se u něho. :)

Jinak, jak jste se dneska měli? Já dneska zažila tolik infarktů, že se divím, že vůbec stojím. I když právě sedím, ale to je věc druhá a vedlejší. Taky tak milujete důchodce? Naše sousedka je vždycky nenápadná, jak já když se snažím zalézt pod lavici, při zkoušení. No, abych se dostala k věci jako každý den chodím se svým psem ven, no a ona zrovna byla nalepená na okně /doslova/ a pozorovala, co se děje kolem. Ani nevíte, jak jsem se lekla. Vykřikla jsem přes celou ulici a můj pes se lekl semnou nebo se spíš lekl mě, ale to je nepodstatné.

Asi vše, co jsem chtěla užijte si poslední zítřejší den školy. (tedy já to, tak mám)

Mír s důchodci a bacha na ně!

Cruell.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro