Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Zábavný večer.

Po shlédnutí několika dílu American Pie jsme se rozhodli, že by bylo fajn trochu přitvrdit a Ashe nenapadlo nic lepšího, než tam pustit The Conjuring.

/pozn. Omlouvám se všem, ale mám ve zvyku psát názvy filmů, seriálů atd. Původním jménem proto tedy ty který neví, tak American Pie- prci prci prcičky a The Conjuring – v zajetí démonů :) /

„To si tam nemohl pustit něco jinýho?!" Křiknu po něm, když se objeví, že tento „dokument" je podle skutečné události.

„Snad se nebojíš." Ušklíbne se a sedne si vedle mě.

„A co když jo?" Zeptám se.

„Tak to hodně štěstí." Odpoví a ode mě si zaslouží naštvaný pohled.

-

Zrovna běžela scéna, kde se objeví ženská nahoře na skříni. Příšerně jsem se lekla a přepadla přes opěradlo a narazila si záda. Ashley vybouchl automaticky smíchy a nemohl popadnout dech a mě nezbývalo nic jiného než se sesbírat ze země a vrátit se na původní místo.

„Přestaň se smát! Zas tak vtipný to nebylo." Okřiknu ho.

„Mýlíš se tohle bylo vtipný kéž bych to natáčel hned bych to poslal klukům."

„Kvůli tobě mě bolí šíleně záda." Povím.

„Kvůli mně?" Zopakuje nechápavě.

„Jo kvůli tobě."

„Proč?"

„Tebe napadlo, že si pustíme The Conjuring." Zamračím se na něho a začnu si mnout záda.

„Netušil jsem, že se lekneš tak, že přeskočíš opěradlo." Zakoulí očima a znovu vybouchne smíchy.

,,Nechceš mě namasírovat?" Zeptám se.

„Fajn, ale budeš velmi překvapená jak skvěle to umím." Usmál se prokřupnul si prsty a naznačil mi ať si lehnu.

-

„Ashi sice masíruješ fakt skvěle, ale to mi tam hledáš bod G?" Povím, když mi asi 5 minut jezdí stále po jednom místě dvěma prsty.

„Ty si zkrátka nikdy nedáš pokoj." Odpoví.

„A navíc, kdybych hledal bod G jsem trochu níž nemyslíš?" Dodá ještě.

Zakoulím očima a radši nic neříkám.

„Ale jestli chceš klidně ti pomůžu najít tvůj bod G." Začne a já ho okamžitě přeruším.

„Ne to je dobrý Ashi ještě bych umřela smíchy při pohledu na tvoje nahý tělo."

„Nebuď na mě hnusná nebo se ti vyseru na nějaký masírování." Poví výhružně.

„Ashi byla bych příjemnější, ale sedíš mi na prdeli a to, že jezdíš furt nahoru a dolu moc neprospívá tomu tvýmu prckovi." Řeknu a zabořím hlavu do polštáře.

Cítila jsem, jak Ashley-ho váha zmizela a poté jsem ucítila ostrou bolest na zadku.

„Ty debile!" Okřiknu ho a chytnu se za bolavý zadek.

„Nemáš mě provokovat." Ušklíbne se.

Vstala jsem z pohovky a hned jsem si zase sedla, chytla mě šílená křeč do nohou.

„Pane bože, Ashi ty si mi tou ránou snad vyhodil kyčle." Zaúpím.

Ash se na mě pobaveně podívá nic neřekne a odejde do kuchyně.

„A to mi k tomu nic neřekneš?" Křiknu po něm.

„Co chceš slyšet? Už nejsi hold nejmladší."

„No ty máš co říkat." Zamumlám a znovu se pokusím zvednout.

S bolavými kyčlemi se odšourám do svého „provizorního" pokoje a popadnu svůj telefon. Hned jsem věděla komu zavolám. Neuběhla ani minuta a dotyčný zvedl telefon.

„Copak Lottie?" Poví do telefonu.

„Ahoj Olivo." Usměju se.

„Děje se něco?" Zeptá se.

„Ne, co by se mělo dít jen si chci popovídat se starým známým."

„Tak fajn, jak je v Americe?" Zeptá se.

„Skvěle až na to, že momentálně bydlím s Ashem."

„Jak to?" Řekne automaticky.

„Juliet a Andymu praskla voda a prý jim vytopila byt." Zakoulím očima i přes to, že to nemohl vidět.

„Výmluvy chtěli prožívat volný orgasmus po celým bytě a nechtěli tě tam mít." Poví.

„Já jsem hned věděla, že mi na tom něco nesedí." Odpovím.

„A, co teď děláš?"

„Jsem akorát v Tescu a nakupuju zásoby."

„Co si zatím koupil?" Zeptám se.

„No počkej mám tady mrkev,brambory a maso."

Už jsem se nadechovala, že se ho zeptám od kdy jí maso, ale začal mluvit dřív než jsem stačila cokoliv říct.

„Ty vole Lottie já někomu ukradl košík tohle jsem vůbec nekupoval." Poví s trochu zděšením v hlase.

V tu chvílí se začnu nekontrolovatelně smát.

„To není k smíchu já teď vůbec nevím, kde jsem nechal svůj košík."

Tahle věta mi přivodila ještě větší záchvat smíchu. Do pokoje vtrhl Ash a nechápavě se na mě zadíval, když mě uviděl svíjet se v křečích na zemi.

„Oli myslím, že pokecáme někdy jindy třeba až najdeš svůj košík." Povím a nemám daleko od toho, abych se zase nerozesmála.

Oliver jenom něco zabručel.

„Zavolám ti třeba zítra, takže se zatím měj a najdi svůj košík pá." Řeknu a vytípnu hovor.

Mobil odhodím na postel a znovu se naplno rozesměju.

„Ty už ty drogy radši neber." Řekne Ash a odejde z pokoje.

-

Druhý den jsem vstala v podstatě docela brzo nejspíš jsem se tolik těšila na nakupování s Juliet, že mi nedošlo, že se máme sejít až kolem 11. Aspoň jsem měla více času na úpravu. Navlíkla jsem si černý legíny a k tomu jsem si vzala obyčejné bílé tílko, přes sebe jsem si hodila šedivý svetřík, který jsem si vyhrnula k loktům a začala jsem se líčit.

Když jsem byla se vším hotová a spokojená seběhla jsem schody dolů, kde na mě překvapivě čekal i Ash.

„Na co čekáš?" Zeptám se a přeměřím si ho svým pohledem.

„Na tebe." Odpoví jednoduše.

„Proč na mě?" Nechápavě povím a popadnu jablko, který bylo v misce.

„Ty to nevíš? Jedeme s vámi nakupovat." Odpoví.

Jablko mi málem zaskočilo, když tuhle větu vyslovil, ale stihla jsem se uklidnit dřív než bych tady zmodrala a poté umřela, jelikož jsem si jistá, že Ash by jen přihlížel z povzdálí a s úsměvem na tváři by sledoval tuhle scénu „jeden krok, jak se udusit jablkem."

Radši jsem ani nic neříkala, nazula jsem si svoje bílé converse a šla jsem k autu.

„Docela začínám vidět tvoje nadšení na tváři." Poví ironicky a nastartuje.

„Já jsem nadšená furt." Zakoulím očima.

„Taky z toho nejsme bůhví jak šťastnej, ale aspoň si můžu koupit nový oblečení." Povzbudivě se na mě usměje.

„Někdy dost pochybuju o tom, že jsi chlap."

„A co bych asi byl?"

„Nevím třeba gay." Pokrčím rameny a sleduji silnici.

„Tak to pozor neříkej mi gay nebo tě praštím svojí kabelkou." Poví a já se usměju.

„Jo mimochodem tady máš svůj mobil, který sis nechala na lince, když si odcházela." Řekne a z kapsy vytáhne můj telefon.

„Ani si nepamatuju, že bych ho tam dávala, ale díky." Řeknu.

„To je poprvý co tě slyším říkat díky, ale spíš mi to zní jako, kdyby si řekla chcípni." Poví a podívá se na mě.

Už po několikáté zakoulím očima a odfrknu si.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro