Svoje auto jsem zaparkovala v podzemní garáži. Vystoupila jsem z auta a rozeběhla se k výtahu jako vždy mám zpoždění. Jen doufám, že už tam nebude šéf, aby mě veřejně před všemi shodil kvůli pozdnímu příchodu a mé vizáži.

Mé přání hold nebylo vyslyšeno a jako na zavolanou už ve velké konferenční místnosti seděl šéf. Zvedla jsem obočí, když jsem vstoupila dovnitř a nikdo tam nebyl kromě jeho. Namyšlený a egoistický 36 letý chlap s černýma vlasama a pronikavýma ledovýma očima. Jen ten největší hlupák by si to chtěl u něho rozházet a bohužel k mé smůle já jsem ten hlupák.

„Jsem rád, že jste se konečně dostavila Foster." Promluvil a upřel na mě svůj pohled.

„No to já taky." Zamumlám spíš pro sebe, ale jsem si jistá, že mě slyšel.

„Proč tu nikdo není?" Nedá mi to, abych se nezeptala a sednu si co nejdál od něho.

„Musím s vámi něco probrat."                                                                                         

Jakmile to dořekne moje srdce se samo od sebe ještě víc rozbuší a mě polije studený pot tohle nebude dobrý ať už chce cokoliv nevěstí to nic dobrého.

„Poslouchám." Povím.

„Jistě víte, že vaše rubrika patří k těm méně oblíbeným."

Méně? Dělá si prdel někteří čtenáři čtou True jenom kvůli mé rubrice! Zazní mi hned v hlavě hlas.

„Tak to bych neřekla, že je méně oblíbená."

„Dělali jsme průzkum je to tak."

„Stejně je to jenom kvůli tomu, že musím dělat rozhovory i s Pop scénou." Odfrknu.

„No proto jsem přišel na řešení."

„Jaký?" Zeptám se.

„Rubrika „hudba" se rozdělí na tu lepší hudbu a potom na tu tvrdší."

„Lepší hudbu?" Zvýším hlas.

„Chci, aby si mi dokázala, že na to máš pokud do měsíce budu mít na stole dost dobrý rozhovory s tvrdou hudbou, tak ti tvojí rubriku nechám a pokud ne zruším ji."

„Takže by mi zbylo už jenom pop?" Zeptám se.

„Ne pop scénu dostane Clara a ty dostaneš nějakou úplně jinou třeba předpověď počasí." Ušklíbne se.

V tu chvíli bych nejradši přeskočila ten stůl a dala mu do držky.

„Kolik přesně myslíte těch rozhovorů?"

„Dejme tomu 10."

„10?" Překvapivě vyjeknu.

„Ano 10." Odpoví v klidu.

„Jak to sakra můžu do měsíce zvládnout."

„Ty si určitě nějak poradíš."

„A když to nepřinesu, tak mě šoupnete do počasí?"

„Zřejmě ano."

„Tak to jděte do prdele." Odfrknu.

„Co prosím?" Zvedne obočí.

„Slyšel jste i já mám pod sebou fanoušky, který když zjistí že True už nevydává rubriku s dobrou hudbou, přestanou časopis odebírat."

„Tvoji fanoušci?"

„Můžeš jich mít, tak 50 a 50 čtenářů kvůli tomu klidně ztratíme dneska letí pop hudba One Direction, Justin Bieber, Miley Cyrus, 5 Seconds Of Summer a ne ty s kterými děláš."

Nechtěla jsem ho ani upozorňovat na to, že 5SOS nejsou pop hudba.

„Ty rozhovory s kým mám dělat zadáváte, ale vy." Řeknu.

„To sice ano, ale teď ti nechám volnou ruku a můžeš si je udělat s kým chceš. Podmínka, ale je že s nějakými známými a aby to bylo zajímavý." Poví.

„Tohle je hrozně rychlí." Zašeptám.

„Anebo se rozluč se svojí rubrikou." Řekne.
„Vyhrožujete mi?" Zeptám se.

„To nikoliv to bych si nedovolil Foster, spíš tě jenom na to upozorňuju. Do měsíce chci 10 rozhovoru  jinak se rozluč s tvrdou hudbou." Odpoví.

Zvedla jsem se ze židle a vydala se ke dveřím.

„A jestli ti můžu poradit začni s těmi, který máš hned ve městě." Křikne za mnou.

-

Naštvaně jsem stála opřená o linku a upíjela ze svýho piva. Právě jsem převyprávěla celý rozhovor, který jsem měla se šéfem mému otravnému kamarádovi.

„Takže on ti řekl, že do měsíce musíš udělat 10 rozhovorů se známými kapelami?"

„No více méně to, tak řekl." Odpovím.

„To je kretén to, aby si hned teď vyrazila do Ameriky."

„Jako první mi poradil tvojí kapelu."

„Klidně si s námi udělej rozhovor jestli ti to pomůže." Řekne.

„Jsem na něho, tak nehorázně nasraná." Povím a lokty se opřu o bar.

„Vážně ti to zato stojí?" Zeptá se.

„Jo, nechci se vzdát jen tak."

„Co když na konec po tobě bude chtít ještě víc, aby tě potopil co budeš dělat?."

„Nevím, co budu dělat." Připustím.

„Ale víš." Řekne.

„Nevím, Olivere!" Zvýším hlas.

„Lottie známe se 5 let jak ty, tak i já víme moc dobře, co potom uděláš."

„Pouč mě, protože od té doby, co jsem odjela z redakce mám vypnutý mozek."

„Pošleš ho do prdele a vyfakuješ celou jeho redakci a společně mu pak pochčijeme auto." Zašklebí se na mě.

„Vypadám snad jako čokl?"

„Jenom trochu." Odpoví.

„Debile." Zavrčím.

„Jako druhý rozhovor můžeš udělat Black Veil Brides ne?" Sedne si na barovou stoličku oproti mně a zadívá se na mě.

„Jo asi jo." Řeknu.

„Aspoň znovu uvidíš svojí starou lásku." Ušklíbne se.

„Není to žádná stará láska." Vyfouknu přebytečný vzduch a loknu si piva.

„Takže furt stávající?"

„Nikdy jsem ho nechtěla."

„Ale prosím tě moc dobře vím, že si do něho byla udělaná."

„To není pravda!"

„Divím se, že sis tady neudělala kapli, kde by si ho uctívala." Rozhodí rukama a koukne se kolem.

„Jsi vážně kretén připomeň mi proč se s tebou stále bavím?"

„Protože mě miluješ a jsem prostě úžasný." Zaculí se.

„Tak to byl slabý argument na obranu." Odpovím.

Jeho úsměv zmizí z tváře a zamračí se na mě.

„Ale stejně si ho milovala." Poví.

„Bože jednou jsem řekla, že je hezkej a ty z toho děláš jako, kdybych si ho chtěla vzít." Rozhodím rukama a obejdu bar a sednu si na pohovku.

„Ale nevadilo by ti, kdyby sis ho vzala."

„Má přítelkyni na to nezapomínej."

„Jak bych mohl zapomenout? Její tetovaní s jeho jménem mě vždycky bije do očí." Zakoulí očima a jde si sednout vedle mě.

„Olivere." Otočím svojí hlavu, abych na něho lépe viděla.

„Nevěděl jsem, že je Andy na starší." Natočí hlavu a pohlédne na mě.

„Každýmu se líbí něco jinýho." Povím.

„Hele třeba pomůže, když mu nakecám, že ti je ve skutečnosti 30 a že máš větší zkušenosti než ta jeho stará ochechule." Zasměje se a zadívá se na mě.

„Tu starou ochechuli mám ráda, tak o ní přestaň říkat tyhle věci."

„Stejně si myslím, že by sis měla konečně najít chlapa."

„Nebuď jak moje máma." Zaúpím.

„Kvůli tobě si nemůžu už ani užít." Řekne.

„Cože?" Nechápavě povím.

„Hannah nemluví o ničem jiným než, že by sis měla konečně najít chlapa."

„Co to má společnýho s tvým užíváním?"

„Nechce se mnou spát."

„Kvůli tomu, že nemám chlapa?" Zeptám se.

„Určitě je to ten důvod." Odpoví.

„Hele starejte se oba dva o váš vztah a nepleťte se do toho mýho."

„Do toho tvýho s tvojí rukou?" Zvedne obočí.

„Prosím tě proč zrovna s rukou?" Zašklebím se.

Zakoulí očima, když mu dojde co jsem měla na mysli, ale jeho úsměv nezmizí.

„Nám to klape." Řekne.

„Jasně klape a proto radši Hannah odjela se svojí kamarádkou na Kanárské ostrovy." Povím.

„Chtěla si odpočinout."

„Od tebe co?" Zašklebím se.

„Ne ode mě určitě ne." Zamumlá.

-

Několik dalších hodin jsme strávili povídáním o všem možným. Oliver mi dost otevřel oči, ačkoliv svojí rubriku miluju neměla bych nechat, aby se mnou takhle zacházel. Za týden mě čeká rozhovor s BMTH a potom nejspíš odletím do Ameriky a začnu zase úplně od znova.