Seděla jsem v písmeně O a nevěřícně se dívala do dáli. V hlavě jsem si stále přehrávala hovor, který se uskutečnil před pár minutami a taky jsem se nedobrovolně rozloučila se svým telefonem. Odtrhla jsem pohled od LA a rozhlídla se kolem, k mému překvapení se dost setmělo, takže hovor, který se podle mě odehrál, před pár minutami bylo, před několika hodinami.

Nejhorší na tom vlastně bylo to, že jsem ani za boha netušila, jak se mám dostat zpátky domů. Byla jsem v šoku, takže jsem neměla ani sílu přelézt ten vysoký plot, který jsem předtím zvládla v pohodě. Nemotorně jsem se vyškrábala nahoru a seskočila hned dolů. Bylo mi příšerně líto Olivera a zároveň jsem začínala pociťovat nenávist k Hannah. Jak sakra mohla? A proč do prdele, vždyť jí Oliver miloval a miluje a celou tu dobu jsem měla dojem, že je to opětovaná láska. Tak proč udělala takovouhle blbost. Dalo by se prominout jenom to, že se s někým vyspala, ale to že je těhotná? Nedokážu ani sama odhadnout, co se bude dít dál.

Zrovna teď by se mi šiknul nějaký odvoz, když jsem v takovýhle pekelný situaci. Která se nazývá ,,můj mobil šel navštívit Hollywoodskou krajinu a já nevím, jak se dostat pryč." Nejspíš si zahraju na indiána udělám si oheň a budu vysílat kouřový signály, aby mě někdo- kdokoliv brzo našel. Co to byl sakra za hloupý nápad jít se projít?! Jsem snad úplně blbá? Ve vzduchu je tolik nemocí jako je například láska. A mě nenapadne nic lepšího, než jít ven. Nejspíš, ale za tuhle debilní situaci může hovor s Hannah.

Šla jsem cestičkou stále níž a níž, až jsem zahlídla líbající se pár. Vždyť to říkám všude samé nemoce. Rozeběhla jsem se k nim a hlavě si připravila slova, co povím.

,,Zdravím nerada ruším, ale potřebovala bych si od vás pučit mobilní telefon." Zeptám se a slabě se usměju.

,,Cože?" Poví nechápavě ta dívka.

,,Ztratila jsem telefon a vůbec nevím, jak se odsud dostat. Nemohla bych si od vás někomu zavolat?" Řeknu.

,,Fajn." Odpoví kluk a podá mi jeho telefon.

Namačkala jsem, tam hned první číslo, které si pamatuju. Vlastně vůbec nechápu proč mám v hlavě zrovna tohle číslo a né třeba Juliet. Zřejmě se mi vrylo do hlavy, před několika lety, když jsem ho hypnotizovala a zvažovala jestli mu mám zavolat anebo ne.

,,Prosím?" Ozve se jeho hlas.

V tu chvíli jsem byla fakt nejšťastnější člověk, když to zvednul a já si překvapivě oddechla.

,,Ashley ani nevíš, jak ráda tě slyším potřebuju, aby si pro mě někam dojel."

-

Seděla jsem v Ashley-ho autě a dívala se z okna. Nebyl zrovna nadšený z toho, když pro mě musel jet, až k Hollywood nápisu a taky z toho, že jsem ho donutila koupit mi telefon s tím, že mu to budu splácet. No málem bych zapomněla podotknout, že za mě musel zaplatit pokutu za přelezení plotu na, kterým bylo tučně napsáno "Zákaz vstupu do této oblasti" Od té doby, co jsme se stavili v iStyle bylo v autě příšerný ticho.

,,Jsi hodně naštvaný?" Promluvím do ticha a přesunu svůj pohled k němu.

Nic neodpověděl, jen se dál věnoval řízení a svůj pohled nespustil z vozovky před sebou.

,,Klidně mě seřvi nebo něco udělej, ale přestaň mě ignorovat!" Zvýším hlas do prázdného auta.

Ashley strhne řízení a zastaví na kraji silnice.

,,A co chceš slyšet?! Nejsem na tebe naštvaný. Ani mi nevadí, že jsem za tebe platil pokutu a ještě telefon. Spíš mě, ale sere to, že se ti mohlo něco stát a já bych to ani nevěděl!" I on zvýší hlas a přesměruje svůj pohled na mě.

Dneska toho na mě bylo nějak moc a tohle tomu vůbec nepomáhá.

,,Ty by ses o mně bál?" Zeptám se nechápavě

,,Jasně, že bych se o tebe bál." Zavrčí naštvaně.

,,Co to je kurva za debilní otázku?! Mám tě rád Lottie, i když si ze mě děláš stále prdel."

,,A navíc neodpustil bych si to, kdyby se ti něco stalo." Zašeptá.

Zatřepá hlavou, nastartuje auto a vyjedeme směr domů.

-

Seděla jsem v obýváku a študovala svůj nový telefon, když se rozezněl zvonek hlavních dveřích. S nadějí v očích jsem pohlédla na schody jestli se na nich neobjeví Ash a mě, tak ušetří práci jménem vstávání. Bohužel se, tak nestalo a já musela na chvíli položit mobil stranou a rozešla se otevřít dveře.

Dost mě vyděsilo to, co stálo za dveřmi pokud se to jako "to" dalo nazvat. Ošklivá blondýna s minimálně 6tkama kozama a ksychtem, že by se měla i Samara stydět.

,,Přeješ si?" Zeptám se, co nejmileji a zároveň falešně a trochu se pousměji.

,,Ano Ashe dneska máme jít spolu na večeři." Usměje se a tak odhalí svoje bílé zuby.

,,Aha fajn, tak tady počkej jdu ho zavolat." Odpovím a pokusím se zavřít dveře, ale její ruka mě okamžitě zastaví.

,,Vlastně radši počkám v obýváku, přece jen ten dům znám hodně dobře." Tajemně se usměje, jako kdyby si zrovna na něco vzpomněla. Obejde mě a sedne si na pohovku na který jsem před chvíli seděla já.

Dezinfekce už zřejmě ani nebude fungovat.

,,Dobře." Povím a odejdu najít Ashe.

,,Ashi." Zavolám jeho jméno do pokoje.

,,Jo?" Ozve se jeho hlas zamnou.

Otočím se a chci na něho spustit svůj proslov, proč máme tu blonďatou nestvůru z hlubin doma, ale okamžitě mi dojdou slova. Ash se opíral o rám dveřích pouze v ručníku a zřejmě si dost užíval to, že jsem z jeho těla vedle.

,,Máš tady tu blonďatou pizdu." Zamumlám.

,,Cože si říkala?" Zeptá se.

,,Že tady máš tu blonďatou princeznu." Zopakuju a obejdu ho.

Je mi jasný, že mě předtím slyšel, jen se chtěl možná ujistit, že jsem to doopravdy řekla.

Ash sešel schody a vydal se k tomu předělanýmu chlapovi.

,,Ta tvoje spolubydlící má doopravdy ošklivý obličej." Zaslechnu.

,,To je možná pravda, ale na rozdíl od tebe mi ten obličej zůstane, když si ho umyju." Ušklíbnu se.

Od ní si vysloužím nenávistný pohled a Ash, jen zakoulí očima.

,,Nevím, kdy přijdu, tak mě když tak nečekej." Řekne Ash.

,,Neboj nebudu." Odseknu možná, až moc hnusně.

Na posledy se na mě podívá a vydá se pryč s tím hnusným ksychtem.

-

,,Zajímalo by mě, kde jí našel na Redtube?!" Zvýším hlas do telefonu.

,,Chápeš to, tak on mi nejdřív řekne, že mě má rád a o pár hodin později jde na rande?!" Řeknu.

,,Třeba to myslel jako, že vás má rád jako kamarádku." Ozve se vyklepaný hlas.

,,Ale hovno vůbec mi nepomáháš."

,,To bude asi tím, že jsem poslíček na pizzu a ne na vztahy." Poví hlas z telefonu.

,,Aha, tak si dám jednu Hawaii." Zavrčím naštvaně, nadiktuju mu adresu a zavěsím.

Holla, holla bitches.

První věc, co chci říct: Přejmenovala jsem 20 facts about me na Anything. Budu tam psát svoje nápady na nové příběhy a poznámky k čemukoliv. Tak, kdo by chtěl klidně si to dejte do knihovny :)

Druhá věc je ohledně toho nazývání, jak jsem psala už výše fakt ocením cokoliv, co napíšete. Já mám jeden návrh, ale zatím si počkám jestli něco nevymyslíte vy.

Třetí věc: jen, tak okrajově chci se zeptat neměl by někdo zájem přidat se do naší skvělý skupiny, která se jmenuje "BVB PLASTIC BARBIE"? :D

Chtěla jsem vám toho říct víc, ale zase jsem to zapomněla. #stayskleróza

Tak někdy příště.

Jinak ráda do života zní: NELEZTE DO MRAZÁKU! Chytla jsem rýmu. A rýmička není prdel.

Mír s vámi.

Měla bych omezit to hippies.

Tak mír s rýmou.

Cruell.