Po zarezervování letenky do LA jsem si konečně mohla v klidu zabalit a připravit se. Když jsem konečně skončila měla jsem k dobru ještě hodinu než mám být na letišti. Oblíkla jsem si jeansy a bílý svetr a začala se malovat. Během půl hodiny jsem byla hotová a mohla si zavolat taxi, aby mě odvezl na letiště.

-

Otravné přestupování, které jsem musela zažívat vždycky, když jsem se rozhodla anebo jsem musela jet do Californie. Díky němu jsem byla vždycky hrozně otrávená. Stála jsem v obrovské hale na letišti LAX a rozhlížela jsem se kolem jestli náhodou někde neuvidím svojí blonďatou kamarádku a taky, že jsem si jí všimla. Šla za ruku společně s Andym a s nimi šli i zbytek skupiny a taky ten debil, kterýho nemám vůbec ráda. Moje blonďatá kamarádka se rozzářila, když mě uviděla, pustila se Andyho a rozeběhla se ke mně. Hned co se ke mně přiřítila stáhla mě do svého medvědího objetí.

„Zlato, tak moc si mi chyběla." Poví nadšeně.

„Ty mě taky, ale byla bych ráda, kdyby si mě takhle nedusila."

„Ops promiň." Oddálí se ode mě a chytne se znovu za ruku s Andym, který stačil už přijít se svými ocasy.

„Nazdar kluci." Povím a usměju se.

„Lottie." Vykřikne CC a zatočí se mnou dokola.

„CC klid." Vyděšeně povím, když mě znovu položí na zem.

„Už jsem si říkal, kdy nás zase poctíš tvojí návštěvou." Řekne Andy a usměje se.

„Ráda tě vidím Andy." Odpovím a obejmu se s ním.

„Teda vypadáš čím dál tím víc hůř." Ozve se za mnou otravný hlas.

Otočím se a falešně se na něho usměju se.

„No ty máš co říkat." Povím.

„Víš nedávno jsem měl pocit, že jsem tě někde viděl." Řekne.

„A kde? Protože já nepracuju na klinice pohlavních chorob." Odpálkuju ho a otočím se zpátky k Juliet, která se usmívala.

„Ty si hold nedáš pokoj." Poznamená.

„Ne, to bych byla až moc hodná a to on opravdu nepotřebuje." Ušklíbnu se a popadnu svoje kufry.

„Tak to tě asi zřejmě nepotěší, když ti řeknu, že u něho budeš bydlet." Jakmile to vypustí z úst můj úškleb okamžitě zmizí z tváře.

„Děláš si prdel?" Zeptám se.

„Kéžby hold u nás být nemůžeš prasklo nám potrubí a všude je mokro."

„Klidně budu na hotelu."

„Máš tady být měsíc to se nedoplatíš Lottie." Řekne Andy.

„Zkus jednou udělat kompromis on není zas tak špatný." Dodá ještě.

„A nemůžu být u někoho jinýho?" S nadějí v hlase povím.

„Ne jediný, kdo je volný je on."

„Fajn, ale jestli se o něco pokusí, vykastruju ho."

„Prosím tě o tebe bych neopřel ani kolo." Poví otravný hlas za mnou a usměje se na mě.

Vražedně se na něho podívám a radši to ignoruju.

„Hned zítra se sejdeme a půjdeme na nákupy souhlasíš?" Nabídne Juliet.

„Fajn." Zakoulím očima.

„Super, tak si to užijte." Křikne ještě a zamává než nastoupí do auta.

Otráveně hodím svoje kufry do jeho auta a sednu si na místo spolujezdce a nezapomenu třísknout dveřmi.

„Přestaň s tím třískat!" Okřikne mě hned, co si sedne za volant.

„Víš co mi můžeš?" Otočím se na něho.

„A víš co můžeš ty mě?" Tajemně se na mě podívá a laškovně zvedne obočí.

„Ne povídej." Povím a svůdně se na něho zadívám.

„Vykouřit." Řekne.

„Promiň, ale slimky nekouřím." Zaculím se na něho a otočím svojí hlavu k okýnku.

Uslyším jak si odfrknul a něco si zamumlal pod nos a vyjel z parkoviště.

-

Celá cesta k němu domů mi přišla snad nekonečná nebo to možná bylo tím, že mezi námi panovalo hrobový ticho kromě tedy rádia co bylo puštěný a většinou, když někde začal konverzaci ten druhý ho odpálkoval se slovy „jdi do prdele" a ne vždycky jsem to byla já, kdo tyhle slova řekl.

Konečně zaparkoval svoje auto před velkým domem a já mohla vystoupit.

„Hrozně mě bolí prdel." Zamumlám.

„To víš anál bolí." Řekne.

„Vlastní zkušenost?" Zvednu obočí.

Nic neodpoví jen zakoulí očima, popadne moje kufry a vydá se s nimi do domu.

„Mlčení znamená souhlas." Křiknu po něm a vezmu zbytek věcí a vydám se za ním.

Překvapilo mě jak má v domě uklizeno žádný chlast a ani žádný zbytek oblečení po návštěvách.

„To si uklízel?" Zeptám se, když se pořádně rozhlídnu kolem.

„Ne Juliet." Odpoví, když se vrátí zpátky do obýváku, kde jsem právě stála.

„Juliet?" Zopakuju.

„No, když mi oznámila, že tady budeš bydlet, tak mi rovnou uklidila barák." Řekne.

Nedůvěřivě si ho přeměřím pohledem.

„Dobře byla to moje jedna z několika podmínek, který jsem po ní chtěl splnit pokud tady chceš bydlet." Pokrčí rameny a odejde do kuchyně.

„Já jí neříkala, že tady chci bydlet." Povím.

„Já vím, ale tak nic jinýho ti nezbývá."

„No právě." Zašeptám.

„Tvůj pokoj je hned první z leva." Křikne po mně, když začnu stoupat po schodech.

Pokoj byl krásný a útulný byl sladěný do červeno- bílé barvy a uprostřed pokoje byla obrovská manželská postel a krásný výhled. Začala jsem si vybalovat věci, když jsem stejně neměla nic na práci.

-

Otevřela jsem dvířka od mrazáku a popadla kbelík s vanilkovou zmrzlinou.

„Nežer to zase přibereš." Okřikne mě.

„Drž hubu." Zahuhlám s plnou pusou.

„Hele ještě jednou si dáš tu velkou lžíci zmrzliny a začnu ti říkat Raspušo." Upozorní mě.

„Nech mě být." Okřiknu ho a schválně si naberu lžící zmrzliny a vložím si jí do pusy.

„Máš zase vetší prdel." Poví, když si mě celou prohlídne.

„Nene." Odpovím a otočím se, tak abych viděla na svůj zadek.

„Ale jo a taky ti začíná růst břicho, takže hezky začínáš Raspušo." Ušklíbne se na mě.

„Norbite přestaň mě urážet." Řeknu.

„Já tě neurážím jen říkám pravdu." Odpoví.

„Navíc stejně si mě tady nechal jenom kvůli tomu, že mám dobrou prdel."

„No teď, když tě vidím, tak o tom dost pochybuju."

„Debile." Zavrčím.

„Neber to nějak zle kozy máš, ale furt dobrý." Poví a já ho probodnu pohledem.

„Seš fakt milej." Řeknu.

„Že jo, taky si myslím."

„A to tady s tebou mám vydržet měsíc." Povzdechnu si.

„Omyl to já tady mám s tebou vydržet měsíc." Odpoví.

„Vážně buď už radši zticha než po tobě skočím." Povím a znovu si vložím lžící se zmrzlinou do pusy.

„Tak shlédneme nějaký film ne?" Zeptá se.

„Konečně od tebe slyším nějaký dobrý nápad Purdy." Usměju se a popadnu svůj kbelík a vydám se do obýváku.