Seděla jsem v prázdném pokoji. Doléhala sem hlasitá muzika že spoda, oslava byla v plném proudu ale já mám radši ticho a klid.

Zvedla jsem se a bosýma nohama jsem našlapovala k oknu. Otevřela ho aby svěží vánek proudil do pokoje. Byl příjemný teplý podzim, listy všech barev padaly ze stromů a pomalu zasypávaly vše co leželo pod stromy ze kterých utíkaly.

Mohla bych se jít projít. Usmála sem se a pohupkávala po pokoji ve snaze najít teplé ponožky.

Nahla jsem se nad postelí a svěsila hlavu dolů až se všechny mé vlasy dotýkaly podlahy.

,, Tady jste vy mršky chlupaté!" Zasmála jsem se a popadla chlupaté ponožky.

Navlékla jsem si je na nohy a nazula si mé černé kožené farmy, teplejší hábit, popadla kliku a vyrazila ven.

Na schůdkách nikdo nebyl ale když jsem už scházela poslední schod předemnou stál obrovský dav lidí a všude to páchlo alkoholem.

Nezdržovala jsem a začala se probíjet davem.

,,Fůů tady je lidí." Vypadlo že mě a já už vylézala že společenky.

,,Emilíílkoo!" Někdo mě chytil za rameno a obejmul kolem pasu.Byl to nějaký opilý kluk od nás.

,,Pust!" Zakřičela jsem a začala se vyvlíkat z jeho sevření.

,,Co když ne, krásnohůlko?" zachechtal se.

,,Tak uvidíš! " Křikla sem a dál se snažila dostat z jeho sevření.

,,Ha.ha.ha." pronesl znuděně ,, Co uděláš křehotinko?" Chytil mě za  zadek a začal se smát.

,, Pust mě a hned!" Kousla sem ho do ruky  která mě držela, jen zaskučel ale nic se nedělo. Rozhodla jsem přitvrdit vyšvihla sem nohu do zadu a kopla ho vší silou do rozkroku.

Pustil mě a skácel se na zem s rukama u svého malého přítele (poznám. Autora; pardon já nevěděla jak to napsat 😂), využila jsem toho a rozeběhla jsem se ven z brány hradu.

***

Taak je tu další😊

No nevím, nevím není to takový ohraný😶 ? Co myslíte? 😅

Mám takovou psací náladu 😂😁 ono strašně zahřeje u srdíčka když  si  to někdo přečte a líbí se mu to 😍😍😊

S láskou vaše zasněná Gryffíí 💖💗 ~^O^~