Novembris MMXVIII. 

,,Život nemá ,kurva' smysl," zabědovala jsem sotva jsme vypadli ze školy. Dave, co šel vedle, se ušklíbl a strčil si ruce do kapes bundy. Je kosa jak prase.

,,Proč si myslíš, že život nemá smysl po jednom neúspěšném tréninku?" zeptal se po chvilce, když jsme se školní budově i spolužákům ztratili z dohledu. Dneska je středa, vyučování samo o sobě nebylo dlouhý, ale pak jsme začali nacvičovat vystoupení na maturák, a to byla teprve katastrofa.

,,O to posraný vystoupení vůbec nejde," odsekávala jsem, zatímco jsem si jedním cvaknutím zapíku zapálila cigaretu. Sklo ani krabičku jsem neměla po ruce, ta mrcha někde zůstala.

,,Chceš taky?" zeptala jsem se Daveho, když jsem viděla, jak se na mě kouká.

,,To jsem tak průhledný?" nechápal, zatímco jsem mu taky zapálila. Chvilku jsme jen mlčky šli, když on zase začal.

,,Hele, co máš teď v plánu? Jestli máš čas, můžeme zajít k nám. Třeba se mrknout na nějaký maturitní otázky z ajiny, co jsou na zítra, a tak...," zbytek věty vyzněl do ztracena.

,,Pokud se mě tím nesnažíš sbalit, proč ne," zakřenila jsem se a vyhodila špačka do koše. ,,Stejně už nemá cenu chodit na trénink, dneska to prostě už nedám," dodám, jako bych to potřebovala ospravedlňovat.

,,Bezva," usmál se David. Vyrazili jsme teda k němu. Sice se bavíme už nějakého půl roku, ale došlo mi, že o jeho rodině nevím v podstatě nic (kromě sestry). On teda něco málo věděl o Samovi a o mamce, bo mému reptání většinou nerozuměl, takže to znamenalo vysvětlování.

Bydlel upe na opačné straně města jak já. Došli jsme k pěknému jednopatrovému domu s krémovou fasádou a upravenou předzahrádkou. No vlastně to všechno tonulo v mihotavé záři lamp, bo už se setmělo.

,,Máte psa?" zeptám se, když si všimnu cedulky na brance a pak i rohožky se psím motivem.

,,Jojo, ale je to takovej malej smeták, pomalu bych tomu ani neříkal pes," zasměje se, když otevírá dveře. To už se na nás opravdu vyřídí chomáč chlupů. Taková bílá koule. A ňufá a běhá a chrochtá.

,,Nazdárek, Chelsie," přivítá se s ní vcelku láskyplně David a já hledím kapku zmateně. Pokud nepočítám křečka, nikdy jsme žádné domácí zvíře neměli. A pes byl tak trochu zapovězené téma.

,,Tak to je Chelsie, doufám, že se nebojíš psů," zasměje, když vidí, jak se zdráhám překročit práh.

,,Nene, to je v pohodě," zavrtím hlavou, vejdu dovnitř a zavřu za sebou. Pak se skloním k tomu něčemu, co by se mohlo použít jako mop na podlahu. Chelsie mě začne očichávat a pak štěkat. Podrbu ji za uchem. Je tak roztomilá a já jihnu.

,,Tak vítej u nás doma," zazubí se David, když si vysvlékneme bundy a pak pokračujeme chodbou do kuchyně. Na zdech visí velké množství fotografií, a celkově v předsíni bylo i dost věcí. To vypadá na kompletní rodinu. Na jedné fotografii jsou dvě malé děti, jak jedí zmrzlinu zřejmě někde na pláži, pak je tam manželský pár na nějakém horském vrcholku. A nakonec celá rodina, někde u nějakého domku s květinami.

,,Máte to tu hezký, je vidět, že tu bydlí spoko rodinka," kývnu k fotkám a on jen vyvrátí oči vsloup. Kuchyň propojená s obývákem je laděna do ohnivě červené a odstínů oranžové.

,,Dáš si něco na pití?" zeptá se, zatímco chlupatá koule se zase dožaduje pozornosti a já ji začnu roztržitě drbat. To působí jako terapie, skoro.

,,Jo, něco k pití by bodlo," přisvědčím.

***

Z pohledu Davida

Jsem rád, že jsem Teresu dotáhl k nám domů, třeba jí to zlepší náladu. Koneckonců s Kuličkou si celkem sedla. Naši naštěstí ještě nebyli doma, ale to dupání po schodech značilo ségru. Achjo.

,,Nazdárek," zašveholila, přičemž já se na ni zamračil.

,,Nazdar. Hej, když ten džus dopiješ, tak do ledničky nevracej prázdnou krabici. Je to matoucí."

,,Nojo pardon, jako bys to nikdy neudělal. Však mamka koupí novej. Bože, je to jen džus," mávla rukou a pohodila vlasy. S povzdechem jsem vzal ze špajzu Coca-Colu a nalil ji do dvou sklenic.

,,Ty tu někoho máš?"

,,A ty?" opáčil jsem, když dělala v mikrovlnce popcorn.

,,Já se ptala první, ale když tě to tak zajímá, tak svýho kluka." Naščuřil jsem se, toho mi předhazovala pořád. Člověk aby se z tý holky zbláznil. Je v prváku a hned si někoho najde, a ještě k tomu ve třídě. Jako na zavolanou se objevil ten její týpek a já si ho s nedůvěrou měřil. Takové nevyspělé tele.

,,Už jdu, lásko, neboj ...jen mi tu bratr vynadal za džus," řekla Sarah a vysypala popcorn do jedné velké misky. Pozdravili jsme se kývnutím hlavy.

,,A co děláte?" zeptal jsem se jen tak aby řeč nestála.

,,Co tě to zajímá," odsekla ségra, ale on mi kupodivu odpověděl.

,,Koukáme na film, na Největšího Showmana. Kámoška to bude jako téma maturáku." Jeho odpověď mě zarazila.

,,Taky to budeme mít jako téma maturáku," prohodil jsem jakoby mimochodem.

,,Kdo u vás proboha čte Mein Kampf?" ozve se ode dveří z druhé strany chodby a já vyprsknu smíchy. Teresa si pro svůj příchod z toalety vybrala opravdu skvělou chvilku.

***

Z pohledu Tess

Při příchodu do kuchyně jsem se maličko zarazila. Bylo tu o dva lidi více než předtím. A moje poznámka byla asi trochu mimo. Na lince seděla menší blondýnka s příliš vyvinutými ehm ...no něčím, o čem bych si mohla nechat zdát, teda ne, že bych je postrádala. Ten kluk ke mně sice stál zády, ale byl mi sakra povědomý.

,,Táta si v tom občas počte. Pročpa? Ty jsi to snad ještě nečetla?" rýpnul si do mě David, načež jsem ho zpražila pohledem.

,,No jistě, že četla. Představ si, znám to nazpaměť, " syknu.

,,Hmm, jestli tohle není Tessin rádoby sarkasmus," obrátí se ke mně ten druhý kluk a já zalapám po dechu. Toho jsem tady opravdu nečekala.

,,Simone? Co ty tu děláš?" Zatímco Dave hleděl z jednoho na druhého značně nechápavě, jeho sestra mě vraždila pohledem.

,,Sarah, to je Teresa. Tess, to je Sarah, moje ségra. A jejího kluka ti asi představovat nemusím," vzpamatoval se David ze šoku. Nějak mi nemohlo dojít, že Simon....je...tedy, že má holku.

,,Kde tě Dave sebral? A odkud znáš mého kluka?" utrhla se na mě Sarah, seskočila z linky a objala Simona, jako by si ho snad chtěla chránit.

,,Pracujem spolu U Dvou Slunců," odvětili jsme unisono a vyměnili jsme si typický úsměv.

,,Tak pojď, zlato, musíme dokoukat ten film." Ten děs, co se mu mihnul v očích, byl nezapomenutelný, nezapomenutelně vtipný. Když už jsme zmínili kavárnu, něco mi došlo.

,,Ty ...Simone, nemáš mít dneska směnu?" Vytřeštil oči.

,,Ne, já myslel, že ji máš dnes ty nebo Agnes. Však jsme se v pondělí bavili, že ...,"

,,Že já ve středy nemůžu, bo máme to nacvičování na maturák a Agnes může jen jednou za dva týdny. A zrovna dnes ne," řekla jsem maličko afektovaně, bo mě začala jímat hrůza, jaký vztek asi Carole má.

,,Tak to je pak v hajzlu," zamumlal Simon a vymanil se z blondýnčina objetí.

,,Ale zlato, vždyť už bude šest, nemá smysl tam chodit. Prostě se omluvíš, že je ti špatně, či co já vím," začala kdákat Sarah a já vyprskla smíchy, cause bublinky. Napila jsem se holt ve špatném okamžiku.

,,Ne, to nejde, já tam musím. Díky Tess," vyřítil se z kuchyně. Za chvilku byl zpátky i se svými věcmi.

,,Ahoj lass," lípnul jí pusu na tvář a zmizel. Situace dál by se dala popsat jako dosti komická, já zadržovala smích a Sarah zuřila. Už jen bouchnout.

,,Tak to ti teda pěkně děkuju," prskla.

,,Tvoje holka je teda pěkná svině," křikla ještě na bratra, ten ji popadl za zápěstí, až jí ho bolestně zkroutil.

,,Omluv se," řekl, zatímco ona prskala, jak poraněná kočka.

,,Sorry no," zamumlala Sarah a třela si zápěstí

,,To je v pohodě, my spolu chodíme jen do třídy," snažila jsem se znít klidně a nad věcí.

,,Stejně seš divná," zamumlala ještě na mou adresu, než zdrhla zase nahoru.

***

,,Promiň za ségru, je prostě taková...víš...jaký jsou holky," myknul omluvně rameny David.

,,V pohodě, jejda, to chápu. Jen lituju Simona, chodit s takovou ...ehm megerou. On je to hodnej kluk," řekla jsem, aniž bych věděla, kde se to ve mně vzalo.

Pak jsme se konečně dohrabali k tomu, abychom si vytáhli ajinu a rovnou se pustili do opakování první otázky My Hometown.