Z pohledu Sama

,,No konečně," zavýsknul jsem, když se ozval zvonek. Otevřel jsem dveře a stála tam Mia. Ze samé radosti, že ji vidím, jsem ji obejmul. No možná to bylo trochu moc, protože vypadala vyjeveně.

,,Nazdárek."

,,Ahoj, tak co se děje, v tom tuctu zpráv jsi zněl naléhavě?" Zeptala se ihned.

,,Joo taky, že se děje něco naléhavýho!" zaúpěl jsem.

,,A co vůbec děláš tady?" zdvihla obočí Mia, zatímco se rozhlížela kolem. Dal jsem se do vysvětlování.

,,No Tess mě pozvala sem, bo Zoe s tím prckem odjeli na celý víkend kamsi do háje. A měli jsme slavit moje narozky...teda slavili jsme, alee..."

,,A kde vůbec je?" skočila mi do toho zase Mia, když jsme došli do obýváku. Zhluboka jsem se nadechl, zase ta její nedočkavost.

,,To jsem ti právě chtěl říct. Tei si jen tak odskočila na rande s tím idiotem. Šli na večeři," vyprskl jsem a hněv už se ve mně zase probouzel jako veliké zlověstné zvíře.

,,Jeee to je hezký, takže už s Willem chodí?" její reakce mě samozřejmě naprosto překvapila.

,,Co o tom víš?"

,,No skoro nic, jen že jí líbil a skoro pořád o něm mluvila a...že je do něj až po uši zamilovaná a on zřejmě taky," odvětila mile, načež jsem musel to zvíře ve mně krotit, aby se nevynořilo na povrch a nerozpoutalo tady hotové peklo.

,,Ale kámo, kdybys ji viděla. Ona vypadá úplně jinak...úplně jinak. Je to až děsivý," vyhrkl jsem, abych v ní nějak podnítil to, aby se mnou souhlasila. Jenže ona nee.

***

,,Dáš si?" zeptám se, když mi padne zrak na flašku Jacka Daniellse.

,,Odkdy ty zase piješ?"

,,No dali jsme si s Tess jednoho nebo dva panáčky na oslavu. Ale teď si můžeme dát my, ne?" Po těch dnešních šocích jsem to potřeboval jako sůl.

,,Na zdraví," podám jí panáčka a sám ho do sebe naklopím. Začne mě pálit hrdlo, jak mi tekutina stéká do krku. Nedá mi to znovu nezačít mluvit. A přitom nalévat dalšího panáka.

***

,,No prostě to se mnou div neseklo. Ona byla namalovaná, chápeš? Vypadala jak ...no říkám rovnou, kdybych nevěděl, kdo to je, řeknu že Tess z dneška a Tess před rokem a půl, nebo kdy to bylo, je úplně jiná osoba," dostávám ze sebe. Mia se usmála a opět mi protiřečila, nebo mi to tak aspoň přišlo

,,To nezní tak hrozně, jen to znamená, že už je na tom líp, že už to těžké období překonala."

Odfrknul jsem si.

,,A co ti na tom tak vadí? Sice jsem Willa nikdy neviděla, ale podle toho, jak ho Tess popisovala, zněl fajn," dorážela na mě Mia. Jsem se jen zaksichtil.

,,No tak když je člověk zamilovanej, tak by ti i ropuchu popsal samými superlativy," zabrblám a naliju pro změnu dalšího panáčka.

,,Už bys měl brzdit s tím pitím," chytila mě za ruku Mia, ale já jen myknul rameny.

,,Když nechceš, tvoje chyba, aspoň víc zbyde."

***

Z pohledu Mii

,,Už bys měl brzdit s tím pitím," chytla jsem ho za ruku, ve které držel už pomalu poloprázdnou flašku Jacka. Sam jen myknul rameny, jakože je mu to putna.

,,Když nechceš, tvoje chyba, aspoň víc zbyde."

Tohle je opravdu katastrofa pomyslela jsem si mrzutě. Pak jsme si objednali pizzu, protože on by byl schopný tu celou dobu sedět, žvanit a pít jen tak bez jídla. A nemá se pít nalačno.

***

,,No prostě, když ho Tess přivedla, tak jsem byl zvědavej na toho borce, co si získal srdce mojí malé sestřičky, ale prostě...když mi ho představovala...koukal se na ni jak na kořist. Upe ji svlíkal pohledem. Ona se kvůli němu úplně změnila. Já ji vůbec nepoznával ...a ty vlasy. Voe a ty oči, připomínala mamku mnohem víc než kdy předtím, a to mě děsí. To mě sakra děsí," mlel cosi nesouvisle Sam a já už toho měla popravdě řečeno plné zuby. Můj kámoš se zkrátka choval jako opilé hovado.

,,Prostě žárlíš a hotovo. Činel a šlus," tleskla jsem rukama, abych to nějak ukončila.

,,Pojďme si povídat o něčem jiném," dodala jsem a opravdu chtěla změnit téma.

,,Ale neeeeeeeee, ty mě nechápeš. Já mám povinnost," zamumlal a plácl se do čela. Už jsem mu ani nebránila v tom, aby si nalíval další panáky. Tentokrát vodky, kterou vyhrabal merlinví kde.

,,Jakou povinnost?" nechápala jsem, tenhle večer jsem nechápala nějak víc než obvykle. Ale podle mě to bylo tím, jak on to pronášel. Vždycky vyprskl nějak nahodile informace, že se pak člověk cítil natvrdle jak vajíčko.

,,No povinnost ochránit ji," lezlo to z něj jak z chlupaté deky.

,,Ale myslím, že v tomhle zrovna ne...A navíc, když už meleš o povinnosti. Kdes byl, když tě tvoje rodina nejvíc potřebovala? Kdes byl, když byla Tess úplně nejvíc na dně?" trefila jsem se do jeho slabého místečka. A zasáhla cíl. Zkormouceně protáhl obličej.

,,Nooo nebyl jsem tu, vím to. Máš pravdu. A proto jí to chci vynahradit," odvětil, až nějak moc inteligentně, na to, v jakém stavu se nacházel.

,,Jo, ale tímhle to akorát zhoršíš, takže radši nic nedělej," odvětím. Přestávalo mě to tady s tím člověkem nacucaným jak houba bavit.

Už jsem se zvedala, že prostě odejdu a nechám ho napospas osudu, když vtom bouchly přední dveře a ozvaly se hlasité kroky. Vzhlédla jsem, stála tam Tess.

,,Nazdar Tess, jaké bylo rande?" Teprve teď jsem si všimla, jak moc má rudé oči. Jak od pláče.

,,Ani se neptej, to tě sem přitáhl bratr?" sykla a celkem jsem se musela krotit, abych po ní nevyjela, jak to se mnou mluví. Sam po zvuku jejího hlasu zvedl hlavu a sednul si.

,,Áleeeee moje malá sestřička přišla. Tak co, jak bylo s tím idiotem? Už dostal, co chtěl?" zeptal se a já se plácla do čela. Tess se totiž rozječela celkem nahlas, že by se za tu výšku nemusela stydět ani siréna.

,,To je všechno kvůli tobě, ty ožralá vymaštěnko! Všechno se posralo a jenom kvůli tobě!" Přešla až ke gauči a flákla Samovi takovou facku, až mu na obličeji zůstal otisk její ruky.

,,Idiote! Prostě ho musíš nenávidět, že? Protože jsem si našla někoho, kdo by tu se mnou byl pořád a nejen někdy." Vrhla na nás poslední rozzlobený pohled a zmizela nahoru.

***

Z pohledu Tess

V koupelně jsem ze sebe strhala všechno oblečení, vlezla do sprchy a důkladně si omyla obličej alá rozteklá panda. Oči jsem měla zarudlé jako králík.

Když jsem pak stála u zrcadla, docela mi došla trpělivost a...začala se hrabat ve skřínce pod umyvadlem, abych našla svůj strojek na vlasy. Přiložila jsem si strojek k hlavě a po chvilce na mě opět hleděl můj starý známý sestřih. Chvilkově se mi ulevilo. Ale pak ...cítila jsem, že to žádná změna není. Že tím ten problém nevyřeším. Věděla jsem ve skrytu duše sakra dobře, že to byla moje chyba, a že já mám ten nevyčištěný problém.

,,Zatraceně, já se na to vyseru!" zanadávala jsem, když jsem uklízela ten bordel, co jsem nadělala. Když jsem se doploužila do pokoje, měla jsem sílu tak akorát dát si pyžamo a padnout do postele. Pak se ovšem ozval mobil, krabička jedna zatracená.

,,Tess, moc mě mrzí, co se dnes stalo," přečetla jsem nahlas. Hlasitě jsem se nadechla, a pak zase vydechla.

,,Tak stalo se. I tak ale trvám na tom, co jsem řekla. Ode mě omluvu nečekej." Naťukala jsem bez rozmyslu. Stále jsem na něj měla dopal. Pípnutí příchozí zprávy se ozvalo až za nějakou dobu a já na to chvíli zírala, než mi došel ten význam.

,,Jak myslíš, tak v tom případě to asi vidím na pauzu. Sbohem," přeslabikovala jsem a vzápětí ten mobil zahodila někam do pryč. Zas mi začalo téct to proklaté slané svinstvo z očí a smáčelo polštář. Zavyla jsem a snažila se to vzápětí utlumit polštářem. Jako by mi někdo přesekl aortu. Měla jsem pocit, že se nemůžu znovu nadechnout.

Kdyby mi tehdy někdo řekl, ať neutíkám od problému. Ať to radši vyřeším. Ať mu zavolám, nebo prostě něco. Jenže já nevěděla, co se v tu chvíli u Hollisterů děje. I tak by mi to k ničemu nebylo.

­­­***

Když jsem se ráno vzbudila, nejdřív mi to nedošlo, ale při pohledu na to oblečení na zemi jsem si vzpomněla. Zjištění, že jsem si rozbila mobil, asi jak jsem s ním včera hodila, rozhodně nebylo potěšující. Jistě, dokážu být bez mobilu, protože sociální sítě u mě nezaujímají přední příčky, ale i tak.

Sedět v mikině a pyžamu s nabořeným sklem na balkoně asi není první věc, co člověk v sobotu po ránu udělá ale co...to se vsákne.

Potáhla jsem a nechala svůj dýchací systém, ať se s tím popere. Když jsem se nadechla, rozkašlala jsem se tak mocně, až jsem myslela, že to se mnou sekne. Motala se mi hlava.

,,Jsem idiot," zamumlala jsem, když jsem plivala dolů z balkonu.

Po nějaké době jsem se odhodlala jít dolů, i když mi bylo jasné, co tam najdu.

,,Dobré ránko, ty opilče!" zavolala jsem na tu ochrápanou opici. Mia asi naštěstí odešla někdy včera večer. Hodila jsem po něm polštářem, když nereagoval. Poté se konečně vzbudil,

,,Co se ...kde to jsem?" zamumlal a protíral si oči.

,,To si takový magor, nebo si nepamatuješ?" řekla jsem pořádně nahlas a stoupla jsem si před něj.

,,Nekřič, bolí mě z tebe hlava," vypravil ze sebe ochraptěle a přitisknul si ruce na hlavu. Zlomyslně jsem se ušklíbla. Vzápětí vyletěl jak zátka vystřelená z lahve, zřejmě pozdravit záchodovou mísu.

***

,,Půjdeme si zaběhat?" zeptala jsem se po snídani. No, kdyby jeho pohled zabíjel, už bych asi byla mrtvá.

,,Děláš si prdel? Jseš nějaká divná. Včeras nepřišla v moc dobrý náladě," prohodí.

,,Tak zaprvé ...včerejšek s tebou nehodlám řešit. Zadruhé jsem ještě celkem zhulená a zatřetí trénuju přetvařování," vypočítávala jsem na prstech.

,,Jasný, přetvařování...přede mnou. To jsme to dopracovali," povzdechl si.

Jeho slova mě tvrdě zasáhla, tak moc, že se mi zase z očí začalo drát to slané svinstvo a ze mě opět byla pokojová fontána. Utekla jsem nahoru.

,,Ježiši, Tess! Já to tak nemyslel!" uslyšela jsem ještě jeho křik. Využívala jsem útěk jako svůj obranný mechanismus, a přitom věděla, jaká hrozná chyba to je.

Pro přežití však nezbytná. 

______________________________________
Tak a drámo pokračuje!
Našemu páru spadly růžové brýle a při první neshodě se rozhodli, dát si pauzu. Ale když je tou neshodou Sam, těžko se divit, že?

Nicméně jeden pár nám to teď sice zabalil, ale láskou se nakazí teď úplně jiná individua.

Andy ❤