2.kapitola Parťáci
FLASHBACK
Anno Domini MMVI.
APRILIS
Pozn. autorky: Tady si odskočíme do dubna 2006
Z pohledu 3.osoby
,,Holdens! Gloverová! Už zase! Kolikrát vám to mám ještě říkat?" zakřičela učitelka a hodila houbou po lavici, kde seděl vyčouhlý kluk s vlasy rozježenými do všech stran, a dívka, která se smála něčemu, co jí ten kluk právě řekl.
,,A co jsme provedli, pančelko?" otázal se kluk s šibalským výrazem.
,,Same, buď už ticho, prosím tě," zašeptala jeho spolusedící a vyprskla smíchy.
,,Tobě to přijde směšné, Mio?" hnědovláska se ihned přestala smát a zavrtěla hlavou.
,,Pančelko, ale já pořád nevím, co jsme udělali tak špatného? Mia se jen trochu zasmála...to tady máme jen tak ..."
,,Máte být tiše, Holdensi! Tiše a nenarušovat mou hodinu. A pokud je to jen trochu možné, tak dávat pozor!" přerušila jeho vymlouvání učitelka.
***
,,Ta učitelka je horší jak samotnej Hitler," zašeptal Sam asi po pěti minutách ticha Mie a ta opět dusila smích v dlaních. Zmíněného diktátora v dějepise právě probírali.
,,Třeba je to Hitlerova mamá...stará je na to dost," pošeptala mu Mia a Sam doslova explodoval smíchy.
,,Sam a Mia žákovské na stůl! A budete po škole celý týden," vykřikla učitelka, ve které už to doslova vřelo vzteky na ty dva a celou devátou třídu. Oba, stále ještě uchichtávající, se sebrali a poslušně přinesli soptící učitelce žákovské knížky.
,,Slušně to položte, ne, že to budete házet," ale učitelčiny rady byly zbytečné. Vtom Sam jako by si na něco právě vzpomněl.
,,Pančelko, prosím já dnes nemůžu být po škole já musím pro ségru do školky."
Najednou vybuchla smíchy celá třída. Věděli, že Sam se proslavil především vymýšlením výmluv.
,,To je pravda, musí jít vyzvednout sestřičku, protože jejich rodiče jsou dnes dlouho v práci," přidala se k Samovi Mia a zatvářila se jako neviňátko.
***
,,Ty seš správnej borec Same. Murchinsová z tebe div nevyletěla z kůže," pochválili ho spolužáci o přestávce.
,,Hlavní zásluhu má tady Mia. To s to Hitlerovou matkou se ti povedlo."
,,No stará je na to dost," pokrčila rameny Mia, jako by jí sláva byla cizí.
Sam vylezl na lavici a křikl:
,,Lidi, kdo souhlasí, že Murchinsová mohla být Hitlerova mamá?" Všichni se po tomto prohlášení rozesmáli a několik jich hned nadšeně souhlasilo.
,,Stará vykopávka, bez špetky soudnosti," doplnil Lucas.
Sam byl vyloženě šašek a taky průšvihář, ale přitom se známkami na tom nikdy nebyl špatně. Existoval jako jeden z těch zvláštních lidiček, co se nepotřebovali moc učit, a i tak měli dobré známky.
***
,,Vymyslels fakt dobrou výmluvu... no tu, co jsi řekl Hitlerově mamá," prohlásila Mia, když vycházeli ze školy. Jenže Sam se neusmíval a místo toho nakopával kamínky.
,,To nebyla výmluva, já tam opravdu musím. A být s ní až do večera...pfff opruz. Takže dnešek je totálně zabitej," zaúpěl.
,,Přede mnou nemusíš dělat ramena, vím, že ji máš rád," podle Mii však i rád bylo slabé slovo, Sam svou malou ségru zbožňoval. Tedy aspoň jí to tak vždycky připadalo. I když občas ho dokázala i pěkně naštvat, co si budem, to každý sourozenec. Jenže Mia žádné sourozence neměla, byla jedináček a Samovi někdy děsně záviděla. A on jí zas záviděl ten klid, i když rozhodně jí nezáviděl ty ambiciózní rodiče.
,,Takže teda jdeme do školky?" otázala se a Sam překvapeně zdvihl obočí.
,,Ty jdeš se mnou?"
,,No jasný, přece tě nenechám ve štychu," opáčila vesele Mia.
,,Chodilas do tý stejný, že to tam chceš vidět?" rýpl si do ní pobaveně. Mia vyvrátila oči vsloup.
,,Ne, bydleli jsme v Brně. Proboha Same copak si nepamatuješ, že jsem k vám přišla v sedmý třídě?"
,,Nojo, to asi jo, já jen...myslel jsem, že jdeš jen z jiný základky...z Komenky nebo tak něco," poškrábal se nervózně na zátylku. Znali se dva roky a on si nedokázal zapamatovat něco tak primitivního.
,,A ty? Chodil jsi sem ? Asi jsi tam musel být pěkné kvítko," oplatila mu stejnou otázku.
,,Jako bys nevěděla, že jsme bydleli v Praze," odvětil kousavě.
,,Tak vidíš jsme si kvit. Pojď už."
***
,,Samíííííííííííííííííííííí," vyřítila se ze třídy malá holčička s dlouhými hnědými vlásky a plyšovým jednorožcem v ruce.
,,Nazdar princezno, tak jakpak ses dneska měla? Nezlobila jsi?"
,, Já jsem dycky hodná!" naščuřila se malá a Mie to z nějakého důvodu přišlo hrozně roztomilý. Když ji v šatně oblíkli do zelených legínek ( tepláčky si zašpinila u polévky, tvrdila) a růžové mikinky, mohli vyrazit ze školky.
,,Tak kam půjdeme, mládeži?"
,,Dash chce na plolízačky," vykřikla malá a vyrazila jako střela dopředu.
,,Je krásné být dítětem, co?" podotkl Sam a Mia mu musela dát za pravdu.
,,Děti to mají v životě tak jednoduché."
,,Hmm, ale ne všechny," pronesl Sam zadumaně jako by si snad vzpomněl na něco ze svého dětství.
***
,,Maminko my byli na plolízačkách a Samík mi koupil pendlek a Dash se tam taky moc líbilo," brebentila malá, když ji maminka večer ukládala do postýlky v jejím pokoji.
Zatímco v obývacím pokoji seděl otec nad velkou výstřižkovou knihou.
,,Podívej, Sami, to jsou ty kresby na planině Nazca...je jich tam spousty a nikdo neví, co znamenají. Tohle tak vyřešit ...,"
,,Byli by z nás milionáři," rýpnul si Sam. Táta pracoval jako novinář a nadevše miloval nevyřešené záhady a také se trochu zajímal o historii. Kdežto Sama tyhle věci zase tak moc nebraly, snažil se však tátovi vždycky něčím udělat radost. Jejich společných zájmem byl fotbal, o tom by se dokázali bavit klidně tři dny v kuse.
***
,,Samueli Holdensi! Ty už jsi zase dostal poznámku," zakvílela dalšího rána mamka, jen co otevřela Samovu žákovskou knížku. Sam jen pokrčil rameny.
,,Na gymnáziu tě doufám zklidní! Divím se, že jsi ještě nedostal dvojku z chování." Opět pokrčil rameny. Výsledky přijímaček dostal teprve minulý týden a od té doby to mamka omílala pořád dokola jako nějakou mantru.
Sam si nikdy z jejích výtek nic nedělal. Pokud to byla cena za to užít si co nejvíc zábavy, rád to riziko podstupoval. Nejméně jednou týdně. Chtěl si života užívat co nejvíce a za každou cenu. Porušování pravidel by se dalo nazvat koníčkem. A co se týče kanadských žertíků, neměl, kromě jeho parťačky Mii, žádného soupeře.
I na ty největší výtržníky se však časem zapomene. I ty největší šprýmaře časem přejde chuť se smát každé kravině.
____________________________________________________________________________
Zdravíčko, tak tu máme duben a dokonce i v téhle kapitole 🤣
Jak my milujeme flashbacky a tohle ikonické duo Sam&Mia, že Nath_Lupin
Flashbacků tu bude víc, jsou vlastně jedním z důvodů proč druhej díl vzniknul. Upe jsem si užívala, je před dvěma lety psát (nebo, že bych se na distančce tak moc nudila? Možné je vše xd)
Každopádně přeji krásné jaro ❤
Andy
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro