Seděl na gauči. Pohled upřený v plamínkách od ohně, který tancoval v hořícím krbu. Na stole ležel hrnek, plné horké kávy. Pára, která stoupala vzhůru, různě tancovala v otevřeném prostoru pokoje, díky tomu byl celý pokoj provoněn kávovým aromem z hrnku, položeného na stolku.

S povzdechem vzal do rukou hrnek, mírně se napil. Otřásl se pod horkým obsahem hrnku. Položil hrnek zpět na stůl a přešel ke kuchyňské lince. Vzal tousty, které si vzal sebou z domova. Namazal je domácím džemem a následně odnesl ke stolku.

Když konečně snědl a dopil kafe, míst ostí se stále vynula vůně kafe, která pomalu a jistě přestávala voňet a vytrácela se v normální vůni.

Čekal hi návrar, nemohl takhle děsit své blízké. Hodil na sebe mikynu a bundu, otevřel dveře a naposled zkontroloval dům. Krb nehořel, všude bylo zhasnuto a teplo se již dávno vytratilo. Domem znova proběhla zima. Už nebyl takový usměvavý, ale víc pochmurný. Pořádně zavřel dveře a zkontroloval, že by se neměly nirnálně otevřít, jen jedním způsobem, který znal pouze on.

Zakryl si obličej a rozběhl se na chodník a ještě dál od domu. Nikdo ho naštěstí neviděl a tak si íž u středu čtvrti sundal kapuci. Na jedněch velkých obrazovkách se začali přehrávat zprávy. I na obrazech televizích ve výloze s elektronikou. Lidé se tlačili do hloučku a sledovali celpu tuto situaci. I Peter se mezi nimi dral, nakonec zakopl a při snaze se o n3koho zachytit, se mu podařilo narazit rukama do skleněné výlohy s elektronikou. Běželi zrivna živě a Peterovi se stáhl krk s žaludkem. To vězení znal, byl tam Hill, ale také tam zavřeli Otta. Jeho vystrašený výraz se modlil, ať to nrní zrovna o Ottovi Octobusovi. To by mu ještě chybělo.

Když se objevil hlava reportéra, Peter byl čím dál víc napjatý. „Neseme vám špatné zprávy. Doktor Otto Octobus, který pracoval v Parker Tower, dnes utekl z vězení. Jeho chapadla zabila strážníky u vchodu, celkem tři mrtví a čtyři zranění. Octobus utekl s tím, že seusí pomstít Parker Tower, ale manželé Parker jsou mrtví.....“ dál slova neposlouchal. Jeho jménoči May a Bena nezaznělo.

Radoval se zbytečně. „Manželé Parker měli syna Petera Parkera, který po jejich smrti připadl do péče bratra Bena Parkera a jeho ženy May Parker“

Nikdo neznal jak Peter vypadá dnes. Mezi davem se probil až ven. Uslyšel šepot lidí, hovořící o tom, že Peter je takový, nenajde ho, či se asi odstěhoval po incidentu s Benem Parker.

Peter pouze nad tím prokroutil oči a dál se vydal v cestě. Potkal další hlouček lidí, tentokrát jeho  spolužáky. Zrovna Flashovu partu.

„Čau Pinďour Parkere“ zasmál se Flash, načež ostatní mu zamávali. „Pojď sem“ ukázal k nim Flash. Peter s nechutí se obrátil na patě a vykročil k nim. Byl jsi v telce, chci se jen zeptat?“ nastavil uši. „Nevíš náhodou kde je ten Otto?“ šibalsky se usmál. „Promiň Flashi, ale ne. A ikdyby, tebe by si za poskoka nedal. A omluv mne, ale jdu domů“ odbyl ho jedním tahem. „Tsssss to je drzost. Víš mé jméno by mělo znít ve zorávách“ hrdě zvedl hlavu k nebi.
„Co?“ podivil se Peter, ale to už se na něj všichni vrhli. Jedna pěst přes druhou a kopance téže tak.