Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Konec

Peter se postavil. Protáhl se, a konečně otevřel oči. Na jeho stole leželi náramky se skladacím oblekem. S nejistotou si je nasadila vešel do koupelny. Rychle si udělal ranní higienu, rozešel se zpět do pokoje. Hodil na sebe jiné oblečení,

Naposled si rukávy od svetru přetáhl pořádně přes náramky. Nuceně se usmál na svůj odraz do zrcadla a s takovým úsměvem vešel do kuchyně. May mu zrovna podávala pití se svačinou do školy. Dal si obě dvě věci do tašky a vyrazil.

Seběhl schody a úsměv mu zase klesl. Povzdechl si, než otevřel dveře a vešel do hlučné ulice Queensu.

Jeho smysli zareagovali a on se včas otočil. Vyhnul se pěsti jednoho z Hillových poskoků. Z druhé strany se vyřítili dalších pět.

Vrhli se na Petera, skoro před zraky kolemjdoucích, zatáhly ho radši do uličky poblíž. Peter se zachytil o stěnu, snažil se všem jejich pohybům a útokům vyhnout.

Dvě rány, jedna do obličeje a druhá do břicha. Peter spadl, byl tak zranitelný. Ležel tam. Kopali, mlátili ho, snažili se ho nějak omráčit. Peter se ze všech svých sil ohnal. Srazil jednoho, dalšího a ještě jednoho poskoka. Na obličeji měl tržnou ránu, jeho svetr byl od krve, kalhoty od prachu a mírně id krve, která zasychala. Trochu roztrhaný rukáv, kde mu na  kůži tekla krev od další rány.

„Je marný se bránit“ řekl jeden poskok co stál stále na noháchm „proč?“ zamračil se Peter. Chtěl použít svůj oblek, ale jeden z piskoků, co ještě předchvílí ležel na zemi, Petera majzl po hlavě dřevěným plátem, co ležel opodál.

Peter padl k zemi. Vysílen zavřel oči, naposled zašeptal slova, která opkoval v hlavě až moc často „omlouvám se“ konečně vzdal boj. Ať si myslel, že ho zabijou nebo bůh ví co s ním udělaj, byl na pokraji sil.

Všichni hi vzali a nesli zpět k Hillovi do jejich základny v lese. Peterovi se otevírali zas oči. To co však spatřil se mu vůbec nezdálo. Měl z toho strach.

Tak jo. Kapitoly budou vycházet občas. Záleží jak to budu stíhat se školou. Takže většinou pátky, soboty, neděle. Krom volna a když budu nemocná. Pokud bych šla v pondělí na ontondocii (až moc retardovaná to napsat správně😅), tak by byla taky kapitola.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro