Dýchej
Stál před obří postelí. Kolem ní byli hadičky a v ní ležel Tony. Peter seděl na jedné z židlí. Hlavu měl na prostěradle a rukou držel tu Tonyho. Přes celou noc vůbec nespal a teď to doháněl. Čas zápasu se blížil. Stark v kómatu Petera jen usvědčival, že musí být s Hillem konec. Však se stále držel svého pravudla, „nikoho nezabít“ ale teď jakoby mu to nešlo na chuť.
Dál odpočíval. Čas zas ubíhal až moc rychle. Zbudil ho písklavý hlas. Od čeho? Od stroje. „Ohhh.. Nenenene....pane Starku.... Tony!“ křičel. Na přístroji křikvka ukazovala konec tlukotu srdce. Peter vystřelil na chodbu a začal hledat pomoc. „Sestro, sestro....... Stark, zástava.....“ začal zhluboka dýchat. Po jeho čele stékaly kapky potu. „Hned doktora, pokoj, číslo 29 zástava, hned doktora“ zakřičela na recepci a už běžela s Peterem k Starkovi.
Doktor přiběhl hndd jak to jen šlo. Resuscitace, úmělé dýchání, Peter padl vysílen do židle. Lokty zapřel o svoje kolena a do dlaní zabořil hlavu. Srdce mu bilo jako splašené, přes to nic neslyšel. Vnímal jen pískající přístroj a jeho zrxchlený dech s tepem. „Promiňte mladý pane“ přerušila to nesnesitelnou prázzdnotu sestřička. Zvedl hlavu, po které se již poněkolikáté kutálely slzy.
„Je to již dobrý“ pousmála se. Poodstoupila a nakonec i odešla z pokoje. „Dýchej, musíš dýchat Petere. Bude to....“ zastavil se v chůzi po pokoji. „Ne, Tony, pane Starku dýchejte, vy musíte. Nenechávejte mne zde samotného“ znova padl do židle a blíž se přiblížil k posteli.
Dveře se od nemocničního pokoje otevřeli. V nich stála May s Happym. Peter si jich nevšímal. Dál držel Tonyho za ruku. Ale čím dál víc viděl koutkem oka ty jejich smutné pohledy, vztek se mu hrnul do hlavy. Přebral kontrolu a Tonyho ruku upustil. Celý naštvaný přešel k oknu, kde do skla začal bušit. Sjel po zádech až nazem a znova vypukl v pláč.
„Petere....“ prolomila to ticho May. „Nen íto tvá vina“ pokračoval Happy. „Ale je. Kvůli mne ho chtěl zabít, kvůli tomu projectu“ udeřil do podlahy. Oba k němu přišli a objali kolem ramen. On se z toho sevření vysmekl.
Na něco přišel, ale kvůli vzteku a smutku mu to nešlo poznat v očích. Vypadal jinak, než obvykle. Choval se jinak a to Peter nevěděl proč. Možná to bylo kvůli Hillovi, či to že ho nedokázal zastavit. Pojistit se, že neuteče, že se nepokusí zabít, musel to skončit. Ale nechtěl.
Další je tu. Hádám, že by měli vyjít další dvě či tři v pátek. Hádám, že spíš dvě.
Snad stihnu tenhle příběh dopsat a ukončit 2.1. 2020 na mé narozky😭
Plus jsem tenhle příběh dala do recenze na WattCzSk
Tak uvidíme, jak to dopadne😅
Omlouvám se za chyby, budu po ukončení příběhu psát korekci.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro