8
Jednoduchý hluboký nádech a výdech momentláně nešel. Peterovi docházel vzduch, tak jako čas. May se začala opět vracet k sobě. Chytila se jednou rukou za břicho a tou druhou za hlavu. Pohled ji hned padnul na škrceného Petera. Bolest ji nedovolovala vstát či jen jedno slůvko vyslovit.
Peter ji koutkem oka zahlídnul. Musel se mu pistavit, tomu strachu i Octaviusovi. V duchu se nadechl a udělal salto vzad. Jak to Otto nečekal, Peterovi se podařilo uvolnit stisk a už pak bylo jednoduché povolit úplně chapadla. Doskočil na zem pohlédl na kymácísího Otta s rovnováhou dvou chapadel.
„Smrti neutečeš Petere“ křikl po něm Otto. Pár ran a může být po všem.
Vystřelil další pavučinu. Vyhoupl se a udeřil Octavia do hrudi. Ten padl k zemi. Teď se Peter zaměřil na jedno chapadlo. Několika pavučinama ho slepil k zemi a pak do nich pustil elektrickou pavučinu. Octavius se však postavil, sice už jen s jedním chapadlem, ale stále ho měl. „Nemusíme se dál prát“ snažil se ukončit tuto válku Peter. „Nikdy“ vykřikl Otto. „Budeš mne jedině muset zabít Petere“ zasmál se, až moc dobře věděl, že Peter toho není schopný.
„Petere....“ zasýpala opodál ležící May. Oba na ni upoutali pozornost. „Vím, že jsi správný hoch, ale teď tu jde o všechny lidi. Ty ho musíš zabít“ odkašlala. Nechtěl si to přiznat, ale May měla pravdu. Je na čase zabít svého nepřítele, který momentálně ohrožuje obyvatele, ale může je začít opět ohrožovat, když uteče z vězení. „Máš pravdu May“ hlesl. Nastavil ruce tak, aby vystřelil pavučiny. Ale ty došli a jiné s sebou neměl. „Očividně je po všem Spider-mane. Nic jiného neumíš a mne stejně neporazíš“ začal se smát Octavius.
Tony se začal pomalu a jistě probouzet. „Pane Starku“ objala ho hned MJ. „Co se děje?“ hlesl chraplavým hlasem. „Peter se postavil Octaviusovi, je na něj sám“ setřela si hřbetem ruky slzy.
„Umím toho víc než si myslíš Octobusi“ začal se mračit Peter.
Je tu další a hned dopsaná ve 12:00 večer😘 snad se líbí lidi
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro