Nadechl se a vystoupil ze svého úkrytu. Celé tělo se mu klepalo. Však, se ke konci zarazil. Na mobile najel na číslo, které v poslední době málo kdy použil.

P (Peter): Ahoj Happy, mohl by si mi přivézt do parku moje náramky s oblekem? Hodil jsem je do rohu pokoje

Nečekal tak rychlou odpověď, byl však za ni rád.

H (Happy): Další marél?
P: Jo

Ještě najel na kontakt s Tonym.

P: Pane Starku, potřebuju pomoct, jsem v parku, Oktobus

S (Stark): Vyrážím.

Uklidil zpět mobil do kapsy a konečně vystoupil ze stínu svého úkrytu.

„Nech ji jít“ řekl důrazným tónem. Místo toho ho další chapadlo chytilo pod krkem. Oktobus se vydal k mostu. Peter za sebou uslyšel zvuk trysek a pod nimi známé auto. Oba dorazili. Ať se Stark snažil, jak chtěl, nemohl povolit stisk chapadel. „Nejde to“ řekl k Peterovi. „Zachraňte MJ“ ukázal očima k dívce, která marně sebou škubala, aby povolila částečně stisk chapadla.  „Dobře“ kývnul hlavou a už se o to pokoušeli oba.

Nic, po marných pokusech Oktobus odmrštil Starka stranou, který spadl na zem. Happy běžel za nima, snažil se. Na posledním vyvýšení hodil Peterovi náramky, které si přitáhl pavučinou.

Těžce se snažil je nasadit na své zápěstí. Stark se zpamatoval z odhodu a už chtěl letět, než znova spadl na zem. Oktobus mu porouchal jednu z trysek na pravé noze a pravé ruce. Nemohl letět. Točila se mu hlava a jediné co si pamatoval byl Peter, snažící se dostat ze spárů Oktobuse. Pak padl vyčerpaně na zem a zavřel oči.

Happy zastavil přímo u Starka. Peter si musel umět poradit sám.

„Nech ji být, chtěl jsi jen mne, ne?“ marně se snažil o záchranu MJ. Odpovědi se mu nedostalo. Otto mlčel, jen mířil kupředu. Stisk zesílil. „Dost, to....“ Peter začal kašlat. „Pomoccc....“ křičela MJ, která po každém slově kašlala a víc a víc. „Mlčte“ jeho ostrý hlas, probodl ten hluk. Rázem, jako kdyby vše stichlo.

Než se Peter vzpamatoval, stáli na věži, na té nejvyšší. V Queensu to byl Stark Tower, ale zdálo se to jako jiná budova. Otto ho pustil, spadl na kolena, tvrdá bolest, která putovala po jeho těle po pádu z nějaké výšky na tvrdou zem budovy. MJ však nepustil.

„Uvidíme jak se pro příště budeš rozhodovat“ zasmál se. V tu ránu se chapadlo, držící MJ, naklonilo přes okraj budovy. Pustil ji. Padala rychle a přitom tak pomalu. Peter se nahnul přes okraj budovy. Viděl její pohled, strach... Velký strach. Slzy odnášel silný vítr se vzduchem pryč.

Pokračování příště....

Ok lidi, tohle jsem napsala unavená, takže se omlouvám, zda to nebude nějak záživné. Jinak chystám jednodílovky z Marvel na 1. prosince.

Jinak, já nevím proč, ale líbí se mi to XD, jinak já ho zbožňuju z českých zpěváků XD.