Mysl ji zhasla, ozubená kolečka v mozku přestala šlapat. Mysl se ji zastavila a ona si nic nepamatovala. Mohl by ji vysvětlovat cokoliv, ale ona ho neslyšela. Byla uvězněná ve vlastním těle.

Peter zbíral odvahu, na střeše si několikát četl dopis co MJ napsal. Nebyl si tím jistý. Jeho mysl zabloudila dál než sám chtěl. Papír zmuchlal, měl toho dost, vždyť je s tím Davidem. Zamračil se. Když se houpal, vyhodil papír do polelnice. Mířil domů, do toho starého domu, co se mohl zbortit, ale stále stál. Občas sem šel, spal tady, vyřešoval hádanky a dělal úkoly.

Vyndal složku s opět se v ní začal prohrabávat. Až narazil na dn3 krabice na sližku jménem „Rodina.“ Vzal ji do ruky a otevřel. Pročítal si rodokmen a pak tam byl i on, jeho rodiče, strýček Ben a teta May, babičky, dědové, prostě všichni. Ale pak tam byla jedna, bezejmená složka. Otevřel ji.

„Tak co Michelle?“ „Říkej mi MJ cumáčku“ zamsála se. Byla v jehi hrsti. Nedávako to, už nedokázala mu vzdorovat, bojovat s ním. Všechno pohaslo. Vyhrával.

Byl šťastný, jeho nenávist k Peterovi stoupala, ale jen jak měl navrh a Peter byl čím dál blíž k nule, nutilo to Davida se usmívat. „Plán mi vyhchází, za chvíli z něj bude jen vzpomínka“ usmál se. „Už abych z něj vytrhl to srdce a ukázal světu jak je neschopnej Spider-man“ zavrčel, ale oak se ušklíbl. Ta doba se rychle blížila a on čekal až ten okamžik nadejde, aby si to pořádně vychutnal.

Začal číst ve složce, osalo se tam něco co mu nehrálo. „Proč byla má matka o čtyři roky těhotná a to v dubnu?“ řekl si pro sebe. Dál četl, až narazil na to, co mělo být pohřbeno v minulosti navždy.

„Nenenenene, to nesmí být pravda, to nejde!!!!“ křičel přes barák, svět mu byl tříštící zrcadla, která už nešla slepit, tohle nikdy nic neslepí....

Next is here guys....

Tak jo, teď si vzpomeňte na Velikonoční speciál prostě všude, kde jsem to osala, sby jste si to zapamatovali