Ukradená složka
Rozhlížel se po pokoji a v rukou dřímal složky, jež nikdy neměl podle sebe spatřit. Teď si tak chtěl promluvit s rodiči, vlastně vše jak vyrůstal, byla jedna velká lež. Zatřrpal hlavou a vstal. Složku opět s krabicí uklidil pod postel a odcházel z domu pryč. V kapse mu začal zvonit telefon. „Ahoj Nede co potřebuješ?“ „Hmm jasně jsem poblíž, za chvíli tam jsem“ položil telefon, rozběhl se k parku za Nedem. „Tak co musím vidět? Nebo snad...“ zarazil se. Parkem se procházel David s MJ. „Jak si jen dovoluje...“ Ned ho zastavil. „Ne počkej, mělo by ti být jedno co dělá David, ale jak se chová MJ“ ukáže na ni. „Jednou jenta samá, ale to musí být David pryč, nejdál dvacet metrů“ vzteky se mu nahrnul do hlavy a kdyby nebylo držícího Neda, tak by po něm vystartil. „To si David odskáče“ tiše přecedil přes zuby.
„Hohou rómeo, sleduj je“ odmlčí se Ned, „ale když je u Mj blíž, začne se chvoat naprosto opakem“ víc ho stáhne k zemi, aby je neviděli. „Když je sama, tak se ptá na tebe, něci s ní musel udělat, aby se chvoal tak jako teď“ Peter si povzdychnul, tu celou pravdu nedokázal sám unést a bylo by příhodné, kdyby Ned věděl co se děje. „Mám něco o něm, našel jsem to ve složkách mých rodičů, měl by sis to přečíst“ sklopí pohled k zemi. „Má hypnotické oči, šílený vědec mu je dal, místo těch normálních. David chtěl být hrdinou či padouchem, to je jedno, mstí se mi, tohle vše je pomsta, on MJ nemiluje, ale já ano...“
„Proto když tohle vidím, trha mi to srdce a to on chce, chce mne zníčit a pak zabít“ oba se vydají zpět do domu Parkerů. „Ale ta složka, jeho složka tu byka, přísahám já jen“ všimne si krvavých otisků na dně krabice. „Takže tu byl a ukradl ji?“ zeotá se Ned jen jak to také vidí. „Karen to na něj definovala. Ukradl ji, abch neměl důkaz, jen slova...“ nahne se k Nedovi blíž. „Ale my máme ještě Parker Industries záznamy všech kdi tam orocovali a to i jejich rodin“ pošepta mu. „Sleduje nás, tohle nesmí vědět, nemá k tomu jako jediný přístup z....“ nemohl to říct a David pozorující je, se náramně bavil, jak si Peter nedokáže nic přiznat....
I'm here back, I hope you love this chapter/book.
Teď si vzpomeňte na to co jsem vám psala, aby jste si na to vzpomněli protože to teď budete potřebovat, aby jste se v tom tak trochu neztratili 😉😘
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro