Pomalu a jistě procházel skrz temnýma chodbama v bunkru. Jeho strach už nic neznamenal. Byl jiný, jeho tělo dosáhlo toho, čeho byl hoden. „To oko se ti zahojí“ řekl Octavius, když ho spatřil za sebou. „Ale hrozně to štípe, mám pocit jako když je ze skla“ snažil si na něj nesáhnout. „Chtěl jsi moc, máš ji. Tvá žárlivost je velká, ale nenech se j ív boji zaslepit“ jedno chapadlo zapodlo do jeho hrudi, tak jako to dělávají lidé s ukazováčky.

„Pomohl jsem ti a ty zas pomůžeš mne hochu“ řekl a odtrhnul zrak od monitorů. „Jsi ještě mladý aby jsi vymyslel vlastní plán jak ho zníčit, proto mi pomůžeš dosáhnout plánu. „Dneska padnou. Vsichni Parkerovi“ zakřičel Octavius. „Ale já jsem taky Parker“ pronesl mladý Devítiletý David. „Ty jsi nyní můj syn“ objal ho a poslal na trénink. Cestou viděl matku, otce jak ho prosí na kolenou, ale realita byla jiná, jako vždy. Teď byl ta černá ovce rodiny.

_______________________________________

„Musíme ti s taťínkem něco říct“ ořisedne si ke čtyřmalému Davídkovi jehi matka. „Poslouchám“ zapře se víc do sedačky. „Budeš mít sourozence, brášku“ matčiny oči září, ale jeho uhasínají. „Vždy tě budeme mít rádi tak jako teď, vás oba budeme mít rádi stejně“ obejme ho táta. „Vytrhne se a začne skákat po gauči.

Držel malého chlapečka v náruči a usmíval se. „Ahoj Petere“ usmál se a předal svého brášku znkva matce. „Budete skvělá dvojka“ řekne otec, kterému vyskočí na klín.

„Ne Davide, pro tebe máme něco jiného“ pohaldila ho po vláscích jeho matka. „Ale proč nenecháte aby mne kousl ten pavouk, ne všechno nejlelší nechápete Peterovi, malému géniu naší rodiny“ založí si ruce na hrudi a ukáže na tříletého Petera, který něco sestavoval. „Ale mi pri tebe máme něco leošího než bude mít Peter.“ „Ne mami, prostě ne!“

„Tebe vyhidili Otto?“ sleduje jak si jeho oblíbený člověk ze všech ve firmě balí věci na jeho stole. „Bohužel ano Davide“ pohladí ho po vlasech. „To není fér, půjdu s tebou“ obejme ho. „Ale to by jsi nemohl udělat tvým rodičům.... Nebo víš co? Dám ti větší moc, jak sis přál. A potom ukujeme pyjle jak se jim potrestat.“ Devítiletý David odcházel z domu.... „Nehýbej se, díky tomu oku každého zhypnotuzuješ když budeš chtít, mocnější než propojit pavoučí a lidskou DNA“

Kdo by si pomyslel, že nakonec manželé Parkerovi nedají jed pavouka, kvůli nebezoečí Peterovi.

_______________________________________

Jsou od sebe čtyři roky a přesto jeden zůstal na správné straně. Ale to byl Peter, nikoliv David. Bratrská válka začíná, a ani jeden si neuvědomují, jak je ten druhý silný. Jednají ze vzteku a pomsty, ale přesto jeden z nich ví co dělá a nemá jen mysl zaplněnou pomstou....

Odhalení Davidovi minulosti, tak snad se líbí a v příští opět navážeme kde jsme skončili v oředchozí kapitole 😉😘🌹❤