To co na něj dole čekalo, si nepředstavoval ani v těch nejdivočejších snech. Jeho otec stál naproti Deatonovi, Derek Hele měl na každém z nich položenou ruku a neustále je od sebe s křikem odstrkoval.

Stilese se i přes napjatou situaci zmocnila radost. „Deatone!" vykřikl a rozeběhl se s k Afroameričanovi do náruče. Nevšiml si přitom, jak šerif překvapeně ustoupil a po Derekově tváři se mihnul zmatený výraz.

„Rád tě zase vidím, Houžvičko, " usmál se vřele Deaton a pevněji sevřel mladíka v náručí.

Stiles se v objetí uvolnil a plnými doušky si užíval pocit bezpečí a přijetí. Nos spokojeně zavrtal do mužova ramene a okamžitě ho zaplavila vůně bylin s podtónem kolínské se špetkou dezinfekčních prostředků. „Stískalo se mi," vyslovil tlumeně a naposledy do sebe nasál mužovu osobitou vůni, než se odtáhl.

„Mě taky, Stilesi," chytil ho Deaton pevně za ramena. „Proč jsi za mnou nepřišel?" ozval se a lehce jim zatřásl.

„Nevěděl jsem, jestli jsem u tebe ještě vítaný," hlesl se staženým hrdlem.

Mužova tvář se vzápětí projasnila a přitáhl si znovu k sobě. „U mě budeš vždycky vítaný, Houžvičko. Děj se co děj, stále jsem tvůj kmotr, a na tom se nic nezmění," šeptal mu do ucha slova, která tolik toužil slyšet. Silou vůle potlačil slzy.

Někdo si za nimi vzápětí odkašlal.

Stiles ztuhl a vymámil se z Deatonova sevření a stoupl si tak, aby viděl na všechny tři muže. „Co se stalo? Proč tu vlastně jste?"

„Pokoušíme se tvého otce přemluvit, aby obnovil ochrany domu," ujal se slova Deaton a sežehl šerifa sžíravým pohledem.

Stilesovo srdce se sevřelo při otcově odfrknutí. „Už několikrát jsem ti říkal, Deatone, že na ty kejkle nevěřím!"

Stiles sebou ošil. Mužův názor byl očividně stále stejný.

„Mám náboje s Wolfsbane to stačí!" prohlásil rozhodně a na důkaz, že je debata u konce si založil paže na hrudi.

„Ty víš o nadpřirozenu?" vyhrkl Stiles překvapeně. Upoutal na sebe tak šerifovu pozornost.

„Samozřejmě!" oseknul, „ jsem šerif Beacon Hills. Je proto důležité, abych věděl o všem."

„Ale prosím tě, Noahu, nenech se vysmát." Teď to byl Deaton, který se šklebil. „Kdyby tě před lety nenapadl divoký vlkodlak. Dodnes bys žil v nevědomosti!"

Šerif udělal výhružný krov před. „Neodvažuj se mě ponižovat v mém domě!"

„No tak Noahu," vložil se do toho Derek smířlivě. „Přišli jsme tě jen upozornit, před tím, co běhá venku a ochránit tebe a tvého syna."

Muž se na něj ostře podíval. „Tebe tu vždycky rád uvidím, Dereku, ale jeho ne!" obrátil se na Deatona, „nevěřím mu co by se za nehet vešlo!" křičel šerif, na krku se mu postupně objevily rudé skvrny.

Stiles stál jako přikovaný, takového otce neznal, byl zcela mimo kontrolu. Jeho rozzuřené oči naháněly strach. Co se s tím mužem stalo? Proč je ke všem tak plný nenávisti?

„Nenecháš přece svého syna bez ochrany?" tlačil Deaton dál.

Noah se ušklíbl. „Není to můj syn.

Stiles sebou trhl, jako kdyby ho skutečně na místě uhodil a začal couvat pryč.

„Co to meleš, Noahu!" vydechl Deaton šokovaně, „Stiles je tvůj syn, jediná rodina, která ti zbyla," syčel a o několik kroků se k muži přiblížil.

„Jestli je tohle rodina, tak to radši žádnou. Je to vrah své matky!" vykřikoval divoce, jen Derekova ruka ho momentálně držela na místě.

Stiles zastavil, jelikož se mu pod tíhou těch slov rozpadl svět.

„Kde bereš tu jistotu," Deatonův hlas se stal mrazivým.

„Důkazy mluví jasně!"

„Ty jsou zfalšované!" vyhrkl Deaton, vztekle, následně se zarazil, jako kdyby si uvědomil, co s úst vypustil.

Stiles nemohl naprosto nic, jen ve své hlavě křičet do ochraptění. Jeho otec se to nesměl dozvědět, alespoň ne takhle.

„Co tím přesně myslíš?" zarazil se šerif zmateně.

„Jen to, že tvůj syn není vrah. Vrazi jsou ti, co hodonutili se dívat, jak jeho rodina hoří v plamenech," při posledním slověse podíval na Stilese a Dereka v očích lítost. Derekova tvář podivněnezdravě zešedivěla, když rozklepaně pustil oněmělého šerifa a obrátil se keStilesovi, který donutil své nohy k pohybu a lapající po dechu utíkalz domu, co nejdál od toho všeho. Takhle to nechtěl, teď můžou být všichnikvůli němu v nebezpečí.  

Tak už víme, že Stiles to nebyl. Zbývá zjistit, kdo je za tím hrůzným činem.

Všem vám přeju hezký zbytek týdne a uvidíme se zase v úterý! :)