52. Pilíř
Stiles pomalu zvednul hlavu a podíval se na Petra. „Cože, můžeš mi to zopakovat?!" Jeho hlas se postupně snižoval, až se z něj stal jen ostrý sykot připomínající kobru při útoku.
Muž se ze široka usmál. Absolutně nebral na vědomí nebezpečí, ve kterém se momentálně ocitnul. „Byla falešná. Přesněji řečeno krev na ní nebyla vaše," otočil se vlk teď úplně ke Stilesovi, který každým slovem rudnul víc a víc.
„Jakmile jste mi dali, vaše lahvičky s krví vyměnil jsem je za prasečí. Nic těžkého na dnešní dobu, „ mrknul Petr, „dokonce mi nabízeli i panenskou," uchechtl se. „Dnešní společnost je vážně zvrácená."
Stiles se pokoušel uklidnit, jenže vlkodlakovo řečnění tomu vůbec nepomáhalo. Měl pocit, že každou chvíli vybuchne jako natlakovaný papiňák. Prsty svíral tak pevně v pěst, že se mu nehty zařezávaly hluboko do kůže.
Muž dál něco žvanil, ale on si ho nevšímal a obrátil se na pobledlého Dereka. „Věděl jsi to?"
Alfa nestačil odpovědět, když se do toho s vervou vložil Petr.
„Můj synovec o tom neměl ani tušení. Nikdy by to nedovolil. Na to se příliš bojí, že tě znovu ztratí," zachechtal se.
Právě ten výsměšný zvuk zlomil Stilesovo sebeovládání. Nechal svou moc vytrysknout a obtočit se kolem vlkova krku. „Ty idiote!" zařval a bez milosti utáhl sevření, až se Petr začal dusit. „Myslíš ty vůbec někdy?" Vzteky se mu naprosto zatemnil rozum. „Mohl jsi Amy odsoudit k smrti!" Na rameno mu znenadání dopadla horká ruka.
„Stilesi, dost, zabiješ ho." Derekův klidný hlas dokázal prorazit skrz rudou mlhu a obrousit hrany jeho oslepující zuřivosti. Jedním prudkým pohybem ruky Petra propustil.
Ten se lapající po dechu svalil na desku stolu a zíral na Stilese. „Zachránil jsem ti život!" pronesl divoce, v očích se mu modře zablesklo. „Kdyby sis totiž zahrál na mučedníka a tu podělanou smlouvu podepsal. Tak by to dřív nebo později tuhle smečku zabilo!" zařval do mladíkova obličeje.
„Nejsem tak důležitý!" řval Stiles zpátky.
Petr ho sjel pohrdavým pohledem. „Kdo je tady potom idiot. Jsi Alfův druh, na tobě všechno stojí a padá. Uvědom si to konečně. Protože já se odmítám dívat, jak moje další smečka umírá!"
Stiles oněměl.
„Jdu na vzduch," prohlásil náhle Petr a vydal se rychlým krokem pryč.
„Ty jo, takhle jsem ho ještě neviděla," hvízdla Erika.
Stiles si ji nevšímal a otočil se na Dereka. „Není to pravda, že ne?"
„Je," potvrdil Alfa a pomalu ho obešel a sednul si na uvolněnou židli. „Jsi můj druh nebo moje spřízněná duše. Ber to, jak chceš. Podstatné ale je, že bez tebe budu strádat, až se může stát, že zemřu steskem."
Naprázdno polknul. „Takže když jsem tenkrát přijel s Amy a ty jsi..." odmlčel se a živě si vybavil Derekův stav.
„Jo," přikývl muž, „podepisovala se na mě tvoje nepřítomnost."
Naprosto ho to vyděsilo. „Já ale-,"
„Vím, Stilesi," pousmál se na něj Derek v očích smutek. „Nechci po tobě nic jiného, než jsi ochotný dát."
///
Deaton podle všeho netušil o Petrově eskapádě s krvavou smlouvou. Nevypadal ale, že by ho vlkovy činy, nijak trápily. Na rozdíl od Stilese který nedokázal zůstat v klidu, čím víc nad tím přemýšlel. Kdyby mohl, utekl by tady od toho. Jediné co ho tu drželo, byla pouta smečky, která se v něm usadila tak hluboko, že vytrhnout je, by fyzicky bolelo. Přesto stále v Stilesovi zůstala část, která se tomu všemu bránila a odmítala zapadnout do té celé skládačky.
Vlci očividně vycítili jeho neklid a snažili se mu být co nejblíž. Takže hned co Deaton odešel Lýdia navrhla film. Všichni nadšeně souhlasili a přes Stilesovi protesty, že by měl jet domů, se nahrnuli do obývacího pokoje. Kam dotáhly deky a polštáře. Stiles nestačil ani hlesnout a octnul se za pomoci Dereka uprostřed chumlu s Amy na hrudi.
Zatímco zbytek smečky se naskládal kolem. Erika ležela vedle a šklebila se na něj od ucha k uchu. Boyd se nacházel za jejími zády. Scott byl někde u jeho nohou s Alison v náručí. Isaac si ustlal kousek od nich a Stiles by přísahal, že má ruku na jeho noze. Zbytek byl roztroušený všude okolo.
Bylo to příjemné, že by skoro usnul, jenže nato aby spal, měl v hlavě příliš myšlenek.
Deaton slíbil, že provede sledovací kouzlo. Stiles naléhal, aby ho udělal co nejdřív. Muž souhlasil. Přesto ho to neuklidnilo, věděl, že se něco děje, jen na to ještě nedokázal položit prst. Otec mu prozradil, když s ním telefonoval, že Jacob zmizel beze stopy. Stejně jako dalších pět kluků a všichni zanechali totožný dopis. Kéž by teď měl svou nástěnku! Nejvíc ho ale děsil výslech. Šerif mu prozradil, že ho někdo od nich přijde co nejdřív vyslechnout. Z té představy se mu dělalo zle. Dobře si vzpomínal, jak výslechy probíhají. Táta sliboval, že tentokrát bude na správné straně stolu.
Stilese vytrhlo ze zamyšlení hrdelní zavrčení. S trhnutím se podíval na Dereka, jenž měl krvavě rudé oči.
Než stačil zpanikařit. Alfa promluvil hlubokým hlasem. „Další Alfa překročil hranici.
Tak co říkáte na Petrovi činy s Krvavou smlouvou svalujete neschvalujete? A co myslíte Jacob kde je a s ním dalších pět kluků? Jsem zvědavá na vaše teorie :)
Děkuju moc za podporu a uvidíme se zase v úterý 20:00
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro