Stiles by nikdy nevěřil, že uvidí Dereka Halea se červenat.

Poté co mu ukázal koupelnu, která zcela vyhovovala jeho nyní zvláštním potřebám, se muž otočil a rudý až za ušima doslova utekl.

Nechal tak Stilese napospas rozbouřeným emocím, jež se v něm bouřily, jelikož se nemohl rozhodnout, jestli je naštvaný nebo dojatý. Nakonec byl něco mezi.

Potom co se opláchnul a natáhnul na sebe pracně oblečení, které mu perfektně sedělo na rozdíl od předchozího, co měl doposud doma. Včetně kožené bundy, kterou nosil takřka denně i teď vklouzl lehce do jejich rukávů, než otevřel dveře a zamířil přes pokoj na chodbu.

Tam ho čekalo další překvapení. Na schodišti se nacházela zbrusu nová rampa. Polknul a pokoušel se dát dohromady natolik, aby nepopadnul telefon a nezavolal odvoz hned, jak bude v přízemí.

Stálo ho to hodně přemáhání, ale zvládnul to, poněvadž toho bylo třeba hodně dořešit a schovat hlavu pod polštář muže později.

Když se dostal Stiles dolů stačilo jenom zamířit za zvýšenými hlasy, jež ho zavedly do kuchyně. Kde našel celou smečku, jak se o něčem divoce dohaduje.

„Ne, McCalle to stačí, není přece vlkodlak!" Křičela Lidie, která z nich byla nejhlasitější.

Zkusil na sebe jednoduchým křiknutím upoutat, jenže bezvýsledně a tak to vzdal a zajel ke stolu, kde bylo vedle Amy příhodně prázdné místo.

Stůl se skoro až prohýbal množstvím jídla. Zakroutil nad tím hlavou a naložil na talířek několik kousků ovoce a podal ho holčičce, jež se po něm už nějakou dobu natahovala.

Smečka si jich ani nevšimla. Nechal je a nasypal si do misky čokoládové lupínky, které byly nejblíž. „To se takhle hádají pořád, Bezzubko?" mrknul na holčičku a nalil ji do hrnečku čaj.

Nebyla to ovšem Amy, kdo mu odpověděl.

„Ne," objevil se znenadání u její židličky Petr a podal Stilesovi mléko. „Jen když se snaží prosadit svůj názor."

Stiles si do misky nalil štědrou dávku. „Alfa by to měl zarazit."

Petr pokrčil rameny a obešel stůl a sedl si vedle mladíka. „Souhlasím, bohužel se většinou nechává strhnout a potom bývá nehlasitější."

Stiles nebyl nadšený, že mu je muž tak blízko. Neměl z toho ale takovou hrůzu jako dřív, jelikož Petrovo pouto k němu nevykazovalo známky nebezpečí, naopak vibrovalo spokojeností. Bude muset nad tím ještě popřemýšlet. Prozatím to ale nemínil řešit a strčil si první porci snídaně do pusy.

Myslel si, že hádka každou chvíli skončí, jenže ne. Vlkodlaci na sebe dál štěkali jako psy. Ušklíbl se nad tou myšlenkou a podíval se postupně na Amy a Petra, kteří vypadali naprosto v klidu. „Kdy to hodlají ukončit?" vyptával se a netrpělivě čekal, až vlkodlak polkne sousto slaniny.

„Až to jeden z nich nevydrží a zaútočí. Zpravidla je to Jackson s Erikou."

Stiles zabručel. „Mě to ale začíná lézt pěkně na nervy.

„Tak to zkus zastavit," mrknul muž.

Stiles odhodlaně odložil lžičku a hlasitě hvízdnul směrem k vlkodlakům.

V tu ránu nastalo ticho a všichni do jednoho se otočili na Stilese.

„Jestli se chcete dál štěkat tak prosím venku!" S tím se opět pustil do jídla a dělal, že nevidí ty vyjukané pohledy.

Poté netrvalo dlouho a všichni se přesunuli ke stolu a podávali si mezi sebou jídlo.

Derek seděl naproti Stilesovi a sem tam propálil Petra, který se na něj šklebil, pohledem.

„Jak se cítíš?" obrátila se Lidie na Stilese.

„Líp než bych čekal," hlesl a koutkem oka se zadíval na Amy, která po sobě spokojeně patlala banán.

Derek uhádl směr jeho myšlenek. „Do hodiny je tu Deaton se Šerifem, který ti vzkazuje, že se mu máš hned, jak se probudíš ozvat."

Stiles vytáhl mobil a zkusil tátu prozvonit, jenže muž to ani po pátém zvonění nezvedal.

„Určitě zavolá zpátky, kámo," usmál se na něj Scott. „Chtěl tu zůstat, jenže na stanici se toho dost děje. Ztratil se Jacob Asher."

Ve Stilesovi zatrnulo. „Kdy se ztratil?"

„Před dvěma dny. Nechal matce dopis, ve kterém ji řekl, ať ho nehledá, že potřebuje čas." Převzala si slovo Lydie a naprosto klidně u toho jedla jogurt s ovocem.

Stiles odsunul misku. „Jsou po něm nějaké jiné stopy?"

„Ne, policie si myslí, že si mu zlomil srdéčko a proto teď někde brečí," uchechtl se Jackson.

„Nic jsem mu nezlomil!" odsekl Stiles, „naposledy jsem ho viděl ve škole." Nemínil smečce připomínat, že se s Derekem schovával u kluka ve skříni potom, co našli tu ohavnou nástěnku.

„My víme, Stilesi," uklidňoval ho Alfa, Deaton slíbil, že použije sledovací kouzlo, jen co se situace kolem Krvavé smlouvy vyřeší."

„Stiles si protřel unaveně obličej. „Kdy tohle všechno skončí," povzdech si a opřel se do vozíku.

„S krvavou smlouvou bych si nedělal starosti,"mlasknul Petr. „Byla stejně falešná." 

Tak teď nás bude čekat tajfun držte si klobouky jedeme z kopce :D

Jako vždy vám všem moc děkuju a další kapitola vyjde zase příští úterý.  

Tady je profil  jedné moc nadějné spisovatelky. Jejíž příběh jsem si naprosto zamilovala a věřím že i vám by se mohl líbit.  Zkuste tomu dát šanci děkuju :)  R.S.Turo