Jakmile dospěl průzkum Banty do svého zdárného konce, objevil se u vozu generál a s ním i nanejvýš uspokojující zprávy. Město se nejenže zdálo být nepřátel prosté, ale také na knihy bohaté!

„Upozorňuji vás, že zdejší knihovna nemusí být pořádně zásobena," dodal generál, zatímco Akram dramaticky úpěl na pozadí.

Vidina čtení v něm zřejmě probouzela stejnou radost, jako u Farída pobídka k držení zbraně.

„Ale k získání receptu, jak uzdravit Raněné, by to mohlo stačit," pokračoval generál. „Většina mužů zůstane venku. Dovnitř vás budu následovat jen já a –"

„Jestli mám tuhle šílenost s Flíčkem absolvovat, pak si to chci užít o samotě," odfrkl Akram a než stihl generál zaprotestovat, pokračoval. „Říkal jste, že je ta knihovna malá, ne? Stačí, abyste na nás počkali venku. Uvnitř se dle všeho stejnak nedá kam pohnout."

„Stále si myslím, že je na místě opatrnost," zamručel generál. „Dovolte alespoň mně, abych –"

„Ne, ne, ne, to by se vám líbilo, co? Šmírovat mě i v knihovně. Jdeme, Flíčku!" zavelel a mávl na Farída. „Vy ozbrojený počkáte venku. Moje poslední slovo."

Generál zlehka protočil oči, ale nic dalšího nenamítal. Jen se stáhl zpět ke svým mužům, odkud ho zachmuřeně pozoroval. Princ na jeho nespokojenost nijak nereagoval, pouze se zvesela otočil a vyrazil do knihovny.

Faríd ho následoval, ale ještě předtím se generálovi zlehka uklonil na rozloučenou. Teprve poté se vydal za Akramem. Přidal do kroku, avšak jakmile překročil práh knihovny, zastavil se. Čekal mnohé, přesto ho ta změna atmosféry nesoucí s sebou po dřevu voňavé ticho zastihla nepřipraveného.

„Je tu nádherně," vydechl a provedl několik zasněných kroků po místnosti plné vysokých regálů, které jen přetékaly starými knihami. Prsty přejel po hřbetu kožené vazby jedné z nich. Jaká tajemství se v ní asi nacházela?

„Je tu nuda," odfrkl princ a zastavil se u pultíku, nad který se důležitě nahnul. „Zdravíčko! Nemáte tu náhodou nějaký pitivo pro dva žíznivý krky? Nebo aspoň pro ten můj. Tady kolega má rád jenom džusíky. Je totiž zatraceně vybíravej, víte?"

„Co prosím?" ozvalo se od země a Faríd spatřil, jak se před princem objevila menší vrásčitá postava.

„Ptal jsem se, jestli nemáte k těm knihám i nějaký dobrý pití! Zatraceně, chlape, vím, že seš starej, ale že budeš mít až takovej problém s ušima?"

„A ty s očima," odsekla stařenka. „Jaký chlape? Mám tě vytahat za uši a pověsit do průvanu za takový výsměch starším?"

„Tak se hned nečerti! Jak jsem měl poznat, že tě Anwaar stvořil jako ženskou, když vypadáš jako vrásčitej vak kostí?"

Faríd se zajíkl. Musí něco udělat, vždyť Akram stihl během té chvíle na stařence urazit vše, co mohl! A dle všeho ještě neskončil!

„A vůbec, taková seschlá větev může bejt ráda, že s ní nějakej chlap vůbec mluví. Máte nějakýho starouše? Protože jestli jste ho neklovla před lety, tak v tomhle stavu..."

Konec věty přehlušilo plesknutí. Tehdy dlaň stařenky „políbila" princovu tvář a zanechala na ní výrazný, rudý obtisk, který svítil na celou knihovnu.

„Ha," ušklíbl se Akram a důležitě si promnul bolavé místo. „Ty jedna malá –"

„Omluvte mého přítele!" vyhrkl Faríd a než stihl princ cokoli dalšího dodat, odtáhl jej od pultíku. „Není zdejší a má poněkud popletené zvyky. V jeho zemi se úcta ke starším moc nenosí."

„Toho jsem si stihla všimnout," zavrčela stařenka, div je přitom vzteky nepoprskala.

„Nicméně, nepřišli jsme sem hledat problémy, ale vědění," pokračoval Faríd, zatímco princ jen důležitě koulil očima. „Několik pro nás důležitých lidí se setkalo se stíny, zrádnou magií samotného Zilly. Rádi bychom jim pomohli, zachránili jejich duše a vrátili je k rodinám."

„To zní šlechetně," přikývla stařenka.

„Takže nám pomůžete?" vydechl Faríd s úlevou.

„Ne."

Faríd užuž otevíral pusu pro další argumentaci, ale ona se doplnila.

„Nemohu vám pomoci a chování vašeho přítele s tím nesouvisí. Nevím o žádném spisu, který by se této problematice věnoval. Svaté texty jasně sdělují, že..."

„Co země stínů přijme, již nikdy světlo světa nespatří," dokončil společně s ní Faríd jednohlasně.

Země stínů, peklo, nezáleželo na pojmenování, svaté texty v tomto ohledu hovořily jasně. Jakmile tam duše odejde, již nikdy nenajde cestu zpět. Nezáleželo na tom, zda se dočká verdiktu v Síni, nebo se jí zmocní stínotvůrci. Jednou odsouzena, navěky ztracena. Jak kruté, i když... Ne, neměl by o svatém textu polemizovat. Nepřísluší mu soudit férovost ani Anwaarovu nekonečnou moudrost, Anwaar buď milostiv, a bezbřehou neomylnost, přesto...

„A nemáte zde cokoli, co by pojednávalo o praktikách stínotvůrců? O víře věnované právě Zillovi?" zeptal se Faríd nakonec a stařence div nespadla čelist na podlahu.

„Snad nechcete sejít na scestí!" vyhrkla a vykulila na něj mléčné oči. „Takový mladý a už by se obrátil zády k víře?"

„Ale ne, nenene, žádné scestí," zablekotal Faríd s nervózním úsměvem. „Omlouvám se, chtěl jsem jen říci, že naši přátelé nejsou v zemi stínů. Nacházejí se na Pomezí. Jedná se jen o takové... předpeklí. Práh těsně před zemí stínů. A dle všeho existuje způsob, jak je přivést zpět. Přeci jen proč by nás Anwaar, Anwaar buď milostiv, ve své nehynoucí moudrosti zavedl právě sem, kdyby se zde nenacházely odpovědi?"

„Hmm." Stařenka se na moment odmlčela a poté opustila své místo za pultíkem a vydala se k regálům. „Možná bych tu pro vás přeci jen něco měla. Filosofický spis, leží tu již celá léta, jen se na něj práší. Neřadí se sice ke svatým textům, ale stále se v něm nachází moudrost Anwaara, Anwaar buď milostiv. Napsal jej nějaký Shad."

„Shad?" zajásal princ. „No, tak paráda!"

„Vy ho znáte?" podivila se stařenka.

„Vůbec ne," zazubil se na ni Akram. „Ale zní jako dobrý týpek."

Žena tiše protočila oči a předala knihu Farídovi. Poté je se slovy „vraťte mi ji, nebo si ji nechte, hlavně si toho blázna odveďte" vyprovodila ven. Div za nimi dveře nezabouchla.

„A takhle se má obchodovat!" zasmál se princ, když vyskočil rovnou na ulici. „Máme knížku, máme klid, za mě spokojenost!"

„Jistě, spokojenost," přikývl Faríd, zatímco na ten kožený spis zíral jako ve snu.

V ruce držel možná i několik dekád staré vědění, což znamenalo jediné: ona moudrost prošla zkouškou času. A její autor dost možná ještě žil! Pokud by se jim ho podařilo vypátrat, mohli by získat i podrobnější osvětlení záležitostí týkajících se praktik světa stínů. Mohli by všechny Raněné vyléčit!

„A rovnou ti říkám, že žádnýho Shada nehledám," zamítl Akram jeho myšlenky v počátku, a lehl si na kamenné bloky, které obklopovaly blízkou fontánku. „Zapomněl jsi snad, o co nám jde? My chceme na sever, Flíčku. Sever! Jenom tam je pro nás bezpečno. Pokud tam ten Shad bude, pak super. Pokud ne, pak jediný, co pro něj můžu udělat, je poslat mu dopis."

Dopis. Faríd pohlédl k nebesům, kde s očima překypujícími očekáváním vyhlížel pár jestřábích křídel, ale kde nic, tu nic.

„Na Šťovíka je ještě brzo," pousmál se Akram, když spatřil, jakým směrem hledí. Poté pokrčil koleno a pokusil se jím alespoň trošku zastínit obličej, aby mu do něj nešlo tolik sluníčka. „Nicméně, navrhuju tohle. Já si teď odpočinu a ty začneš číst tu knížku. Po polední modlitbě si role vyměníme, souhlas?"

„Tvůj nápad zní dobře," odpověděl Faríd, přičemž se mu na tváři zračila jistá nedůvěra. „Možná až moc dobře. Vážně nemáš v úmyslu se z toho vykroutit?"

„Čestný princovský!" zasmál se. „Chceš si číst tady, přímo vedle mě, nebo spíš hezky v ústraní, kde budeš mít svůj klid?"

„Pokud by to nevadilo, rád bych se stáhl do ústraní."

„Ale jistě, jen do toho!" pobídl ho Akram, a s potěšením sledoval, jak se mu jeho přítel vzdaluje.

Tušil, že Faríd této volbě neodolá. Pravdou zůstávalo, že ho potřeboval mít na moment z cesty, a objev v podobě knihy se mu hodil. Akram si přiložil ruku před pusu, aby alespoň zčásti zamaskoval svůj spokojený úsměv. Nyní nastala druhá část plánu, který vymýšlel již při cestě do knihovny, a toužil po tom jej uvést do chodu co nejdříve.

„Sežeňte mi Imáda," přikázal svým mužům stojícím opodál.

Potřeboval si něco ujasnit a nyní pro to nemohla být lepší příležitost.

---

Jakou blbinu se chystá Akram udělat tentokrát?

A) vyrazí do hospody

B) půjde někomu ztrpčovat život

C) je to chyták, udělá dobrý skutek a pomůže babičce s nákupem :3