
46.Kapitola: Ty schůzky jsou divnější a divnější {Mangle}
Zabouchla jsem za námi dveře. Bylo tu šero a ticho, z chodby sem doléhal křik dětí.
,,Tak," začala jsem. ,,Vyříkáme si to ještě jednou a pořádně. Ať v tom máme jasno."
,,Foxy? Pokračuj v tom, cos nám chtěl sdělit."
,,Mám otázku." přerušil nás Fluff sedící na zemi narvaný mezi stěnou a toaletou. ,,Proč jsme sakra na holčičích záchodech, když je nás tu víc kluků?"
,,To bych taky rád věděl!" zařval Oreo a Chica ho okamžitě utišila, aby neupoutal pozornost.
,,Klučičí záchody smrděj!"
,,TO NENÍ-... dobře, s tím nemůžu nesouhlasit."
,,Nebo jsme mohli vybrat doslova kterékoliv jiné místo, než záchody!"
,,My jsme pitomí Fluffe, na to si zvykneš."
,,Já jsem taky pitomej, ale ne až tak!"
,,Zajímá někoho, co chci říct?" upozornil na sebe Foxy, kterého jsme izolovali ode dveří a uvěznili.
,,Jasně, promiň."
,,Asi jsem to neodhadl a přehnal. Bál jsem se, že by mě viděli s vámi, tak jsem se radši odtrhl a přidal se k nim."
,,Dobře, to už jsme slyšeli. Proč se vůbec bavíš s někým, kdo ti nedovolí jiný kamarády?"
,,O tom se teď nebavíme Oreo. Řekl jsem, co jste chtěli slyšet."
,,Víš vůbec, jak to z naší strany vypadalo? Prostě jsi nás tam nechal! Nic jsi neřek!"
,,Já vím, nedošlo mi to, ale už to vím! Omlouvám se za tohle!"
,,Omlouváš? Jak můžeme vůbec vědět že říkáš pravdu!?"
Oba zvyšovali hlas. Tohle se mi přestávalo líbit. Napětí nebezpečně sílilo.
,,Co ti mam ještě říct Oreo!? Ty si to vysvětlit nenecháš!"
,,Oreo já mu věřím!" vložila jsem se do toho.
Zajíc do mě zaryl tak zuřivý pohled, že jsem se sama vyděsila. Dívala jsem se na něj, na nějakou chvíli všechno ztichlo, ostatní na nás zmateně pohlíželi.
Ticho nakonec prolomil Oreo, který z ničeho nic úplně změnil výraz a přepadl ho nekontrolovatelný záchvat smíchu.
,,My jsme prostě... místo oběda.... zamčený na holčičích hajzlech, vyslýcháme tady tohohle, prostě proč..." popadal dech, i my ostatní už jsme se smáli.
Všimla jsem si Foxyho usměvavého pohledu mým směrem, možná byl vděčný, že jsem se ho zastala. Usmála jsem se na něj nazpět a pak jsem v panice obrátila pohled na roli toaletního papíru.
,,Hej Foxy kašlu na to." stále se ještě smál Oreo. ,,Kdybys mi byl u zadku, nelezu za váma sem. Prostě to nechme bejt."
,,Souhlasím." přidala se Chica. ,,Co se stalo, stalo se. Když nad tím tak přemýšlím, vlastně skoro o nic nešlo."
,,Tak to bychom měli." usmál se Fluffy.
,,Jsem rád, že jsme to konečně vyřešili." usmíval se Foxy. ,,Můžu vás ještě požádat, abyste to se mnou hráli na Freddyho a ostatní? Prostě budeme před nima dělat, že se nebavíme. Asi je to blbost, ale nemám jinou možnost, prosím vás o to."
,,Asi klidně, když ti to pomůže." promluvila jsem.
Oreo zavrtěl hlavou a pak se začal tlačit ke dveřím. I ostatní už se zvedali a odebírali ven.
,,Rychle pryč odsud. Nechci tu zas potkat tu Fialu blbou. Minule mi stačila."
,,Kdyžtak máme průser všichni. Není nic lepšího, než sdílenej průšvih."
,,Špagety s Nutelou mam o něco radši, ale jak myslíte."
Zamyslela jsem se. Mohla by tu naše milovaná Fialová spolužačka celou dobu odposlouchávat? Třeba ve vedlejší kabince? Prásknout, že jsme sem propašovali kluky, anebo vykecat Freddymu, že se bavíme?
Vyloučené to není, ale budu doufat, že bychom ji kdyžtak slyšeli. Asi pořád lepší, než kdyby na nás mohli narazit i ti ostatní nebo Freddy osobně.
V tomhle je možná dobře, že jsme zvolili holčičí záchody. Ale stejně to nechápu, jsme fakt divný.
Aspoň je sranda.
Leknutím jsem skoro spadla, když jsem si všimla, že je Foxy pořád se mnou v kabince.
,,Díky Mangle, že jsi mi věřila a tohle domluvila." ozval se.
,,Vlastně si to stejně chtěli vyříkat." přiznala jsem. ,,Ale nemáš zač."
,,Můžem teď někam po škole, ne? Třeba si dát jídlo, když jsme nejedli."
Foxy chce jít se mnou ven? Zve mě na oběd?
,,Proč ne." uculila jsem se rozpačitě. ,,Vlastně půjdu moc ráda. Kam půjdem?"
,,Zeptáme se, kdo chce kam. Snad ještě nezdrhli. Rychle, než doobědvá zbytek třídy."
Rozběhl se umývárnou ke skříňkám za zbytkem party.
Jo tak.
Vykročila jsem ze dveří a zamířila za nimi. No co, i s ostatními půjdu ráda.
♥️
,,Náhodou já jsem moc dobrej kreslíř." zahlásil Oreo. ,,Chica vám to potvrdí."
,,Dneska mi celou matiku čmáral do sešitu." ušklíbla se. ,,Tak jsem mu to oplatila."
,,Velmi agresivně oplatila, dodal bych. Roztrhla mi stránku!"
,,Tohle se stane vždycky, když nás Goldová nechá sedět spolu, nechápu, že nám to ještě nezakázala. Ale nestěžuju si."
,,Prosimtě Goldová vůbec nevnímá, ta je ve svým vlastním matematickým světě. Já tu matiku dneska zas prospal a ani to nezaznamenala."
,,Foxy na mě čuměl skrz zelený pravítko. Já tě viděl Foxy!"
Dojedla jsem zbytek párku v rohlíku a zvedla jsem se, abych obal rovnou vyhodila do kontejneru za našimi zády. Posadila jsem se zpátky do trávy ke své tašce.
,,Nakonec je docela praktický, že jsme u popelnic, ne? Můžeme tam rovnou házet ty obaly."
,,Já bych tam hodil ten sešit z matiky."
,,Já bych tam hodila Orea."
,,Hej! Víš, že mám pořád tu zbraň!"
,,Tu krabičku džusu?"
,,Jo!"
,,Nechápu, že tu jen tak sedíme u chodníku na zemi, jsme fakt hrozně divný."
,,Neříkej, že tě ta divnost nebaví."
,,Neříkám."
Rozhlédla jsem se po hlučné ulici. Usadili jsme se na nejvíc náhodném místě, lepší nápad nebyl. Musíme vymyslet, kam budeme chodit ven, když zavřeli pěší zónu, náměstí i nakupák. Místo činu, podle zpráv se tam stal masakr. Vrah už se opravdu s ničím nemaže.
Nevím, jak dlouho jsem mínila dělat, že o nic nejde. Chodila jsem po městě jako každý jiný den, jako by žádný vrah neexistoval, ale teď už pomalu zatahuje nad městem mračna a zasahuje do našich životů.
,,Jojo, tady budu bydlet, až budu bezdomovec. Sem si dám svůj věrný spacák a budu pozorovat nádhernou noční oblohu."
,,Tu u popelnic?"
,,Nechtěl jsi být profesionální ochutnávač burgerů Oreo?"
,,Jo, tohle je záložní možnost, kdyby mě na burgerovou univerzitu nevzali."
,,Já budu vyrábět mýdla. Půjdete se mnou vyrábět mýdla?"
Tihle si z toho očividně pořád nic nedělají. Možná až na Fluffa. Doufám v to samé, co on, že na výletě mimo město budeme v bezpečí. Já už jsem to zaplatila, tak doufám, že to stačí co nejdřív i spolužáci a opravdu se výlet do kempu bude konat. Snad do té doby všichni neumřeme.
Tohle je fakt divnej školní rok.
Už asi třetí verze této kapitoly, hurá 😁
Mám předepsané něco málo ke Grey, jen se musím dostat přes Mangle kapitoly mezi tím 😅
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro