Stín pochybností,

každý ho v sobě má,

A každý ho i občas poslouchá,

Stín pochybností,

co potají ti našeptává,

A ty zas víš, že to se někdy stává,

Stín pochybností,

co každý ho zná,

A každý o něm ví že ho i ukrývá,

Stín pochybností,

co šeptá ti zlá slova,

A ty zas víš že to začne dál znova,

Stín pochybností,

co od všeho tě odrazuje,

A taky je jak led,

jak kra co vodou pluje,

Stín pochybností,

tak neboj se ho odstrčit,

Ale ne dřív než stihne tvé srdce zahlušit,

Stín pochybností,

tak už ho dál jen neposlouchej,

A raději mu nevěř,

vždyť je tak hloupej,

Ten stín pochybností,

co tě jen shazuje,

A taky si ve tvém strachu libuje,

No tak jen neboj,

a pošli ho pryč,

Vždyť ty jsi tak skvělá,

a myslím že to víš,

No tak jen pošli ho ať táhne dál,

a už ho neposlouchej,

Protože ty nejsi taková,

a on byl až moc hloupej,

A poslouchej jen své srdce co ti našeptává,

vždyť ty nemáš strach,

i když víš že to se stává,

Tak podívej se do zrcadla,

a zjistíš že v tom nejsi sama...