
78.
Běžel jsem rozbitou chodbou...
Kde jen můžou být?
Proč sem ta holka vůbec lezla?
To nemohla počkat do rána?
A náhle přede mnou proběhla...
Mám jí!
My víme...
Za ní ty...
Bezva...
A pak ostatní,
vedeni Puppet.
Taková housenka!
Za jiné situace by to bylo až komické...
Mlč!
Jenže tady šlo o život!
Přesně tak!
Pohni sebou nebo jí už živou neuvidíš!
Rozběhl jsem se za vámi...
Přestaňte vše komentovat!
Jsme nervózní!
Musíme mluvit!
To je fakt super...
Jenže pak se ozvala rána...
A celou chodbu pohltil prach.
Bože co se zase stalo...
To nevím ale vypadá to zle...
Do háje, to se může stát jen mě!
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro