Dala mě do batohu...
A vydala se pryč.
Svítila si na cestu baterkou.
Byla připravena na hodně...
Ale na to, co nás čekalo,
Připravena být nemohla.
A upřímně?
Já také ne.
Viděl jsem ven...
Nechala pootevřený batoh.
Jakoby tušila že chci vidět...
Ale to je hloupost.
Najednou se ozvala rána.
Ona nadskočila...
Já bych také nadskočil kdybych mohl,
takhle jsem se musel spokojit se šokem...
Pak další,
a další...
Ona se rozhlédla po místnosti...
A uviděla strůjce toho hluky,
Hodiny...
Nechápal jsem jaktože ještě fungovali...
To bylo teď ale vedlejší...

Odbíjely půlnoc...