
31.
Byl jsem unavený,
Nevím však proč...
Předtím jsem spát nepotřeboval...
A díky těm třem ani nemohl...
Pořád museli kecat.
Co se to se mnou děje?
Cítil jsem se vyčerpaně...
Jako by mi každá z těch můr vzalo trochu energie...
Ona chodila do práce,
a vracela se pozdě.
Nikdy na mně však nezapomněla.
Chvíli bylo vše tak jak má...
Bohužel jen chvíli...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro