20.
Vrátila se,
A v ruce měla krabičku.
Položila ji vedle mně.
Vyndala z ní jehlu a niť
a bez jediného slova se dala do práce.
Trvalo to skoro hodinu...
Ale konečně byla hotová.
,,Promiň...
Ale víc nesvedu."
Řekla a dala přede mne zrcadlo.
Nebudu lhát,
lekl jsem se...
Né kvůli ,,jizvám"
Ale kvůli barvě...
Opět ona...
Zas ta zelená.
Jinak jsem však vypadal dobře.
Né vše se však dalo opravit...
Nuda ve škole?
Nebojte, nejste sami...
Little Goldy and Spring!
(Vím že má Spring divný oči ale po dvaceti minutách kdy jsem se je snažila nějak nakreslit dopadli takhle...)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro