Vzali jste to celkem v pohodě.
Bál jsem se že se mi budete smát,
Nebo mě mezi sebe nebudete chtít ale...
Pletl jsem se,
Hodně.
Vy jste se mě pouze ptali,
Bylo vám mě dokonce líto!
I přes to co jsem vám udělal...
Už chápu co to znamená mít...
...přátele.

To vysvětlování mě už ale unavuje!
Už jsem byl skoro u konce...
Pořád jste mě litovali,
I ona se pořád omlouvala.
A já stále dokola opakoval:
,,Už je to dávno! Neomlouvejte se pořád!"
Nepotřeboval jsem lítost.
Naopak, chci zapomenout!
Zapomenout...

Když tu jsem něco zaslechl.
Ten hlas!
Ti nemůže...
Ale ano.
Je to On!
Konečně mám šanci!
Nesmím jí promrhat.
Teď,
Když už se mohu hýbat...
Bude trpět!
,,Musím běžet!"