Uběhlo od útoku na budovu několik hodin. Avengers dorazili za pár minut a Tonyho v bezvědomí okamžitě převezli na ošetřovnu SHIELDu. Prohledala se ještě později budova firmy, ale po chlápkovi nebyli žádné stopy. Zmizel, tak jako se objevil.

Zato Stark musel podstoupit náročnou operaci. Není řečeno jak dlouho na sále byl, ale jak dopadl. I tak měl Rogers ty svoje obvyklé výčitky svědomí. Že ta kulka měla být jeho, že neměl Tonymu dovolit, aby se před něj postavil a udělal ze sebe štít. Svůj už měl a mohl to v klidu zvládnout.

Byl zrovna s ostatními v centrále a ignoroval, tak jako většina, Furyho poučky. Všichni čekali, až někdo přijde se zprávami. To se během chvíle po probuzení Iron Mana dočkali a Nick se nezmohl na nic, než je pustit a následovat.

Mezitím, co se Tony probudil a oháněla se kolem něj docela sexy sestřička, přišlo mu všechno kolem něj divný. Cítil, že bylo něco jinak a nedokázal si to vysvětlit. Nevěděl, co na oddělení a dělal a došlo mu to, až se nepatrně zavrtěl a zabolelo v zádech. To potom bolestně sykl, ale sestřička ho ignorovala s úšklebke.

Stark neměl sebemenší ponětí, kde ke zranění přišel. Nepamatoval si to a ani místo, kde se nacházel. Samozřejmě tomu nechyběla ani bolest hlavy jak po kocovině, ale snášel to aspoň dobře, jelikož na to byl už nějakou dobu zvyklí.

Avengers zrovna klepali na dveře. Sestřička z oddělení jim otevřela a tak i řediteli SHIELDu. Všichni vešli a Tony nechápavě vytřeštil oči při pohledu na všechny přítomné. Kdo to je?! Blesklo mu hlavou, když očima přeskočil Romanoffovou a Furyho. Zbytek mu nebyl nijak povědomí a to je co říct.

„Tony, všechno v pořádku," tázal se ho jako první Bruce. Starkbse na něj podíval nechápavým pohledem říkající: Co jsem zase minulou noc dělal!

„Eh jo...my se známe?" jakmile se ležérně zeptal, všem se zatajil dech. Doufali, že žertoval. Přeci jen při operaci se může podělat cokoliv a ztráta paměti je na místě taky.

„Teď není vhodná doba na vtipkování," prohlásil Rogers lehce naštvaně. Nechtěl věřit, že by ztratil Iron Man paměť, když ho v týmu potřebovali. Tony ho probodl pohledem a pokrčil obočí.

„Sorry, ale bolí mě hlava, záda a jsem na tom dost mizerně. Znám jen tady agentku Romaffovou a Furyho...jak se má Coulson?" zvedl koutky rtů do jemného úsměvu. Nežeruje. Pomyslel si Steve, když zaslechl, že se zeptal i na Coulsona, co byl už nějakou dobu po smrti.

„Ale...Coulson je už nějakou dobu po smrti, Starku," oznámil mu Clint nechápavě a podíval se po ostatních. Ti souhlasně přikývli. Iron Man se na něj díval, jakoby spadl z višně. HawkEye pouze bezradně pokrčil rameny.

„Počkat...co je dnes za den? Kde je Pottsová? Kde to jsem?" vychrlil Stark narychlo a všichni se na sebe zadívali a hledali odpovědi u těch druhých.

„Je 10. Srpna 2011. Paní Pottsová je v jedné z Vašich firem v Miami a jste na helicarrieru SHIELDu," odpověděl mu postupně pirát na všechny otázky. Tony se na něj pouze zaraženě díval a pak se zmateně rozhlížel kolem sebe po pokoji. Uvědomil si, že je to všechno v prdeli. Totálně. Žil totiž stále rokem, kdy se prvně potkal s SHIELDem a Black Widow. Převrácený život začíná.

**

„Pane, jde za Vámi pan Rogers," ohlásil J.A.R.V.I.S. Tonymu, který byl po pár dnech propuštěn z ošetřovny s tím, že se může vrátit s oststními do Avengers Tower. Jenže on se tam nevracel. Viděl tu věž prvně v životě a nechtělo se mu věřit, že tohle byl jeho výplod z egoismu. Líbilo se mu to!

Teď byl u sebe ve svojí dílně. Pár minut si prohlížel svoje obleky, které se nepamatoval, že by je někdy vyráběl. Nakonec nad tím pokrčil rameny a šel experimentovat s čímkoliv, co tam měl.

„Dej mu povolení ke vstupu," odpověděl Jarvisovi a dál se věnoval...ehm...mixéru? J.A.R.V.I.S. mezitím skutečně dal povolení Stevovi ke vstupu do Tonyho místnosti. Ten vešel dovnitř a pozoroval z povzdálí miliardáře, jak dělal na svém výtvoru. Nakonec se rozhodl předstoupit.

„Starku," oslovil ho s naprostým klidem a byl jen pár metrů od něj. Tolik litoval, že nemohl být blíž. To už se na něj miliardář podíval a začal si ho prohlížet od shora až dolů. Nechtěl vynechat jediný detail, co by mu mohl uniknout.

„A ty jsi?" vyjelo Anthonymu obočí nahoru, když se zamýšlel, odkud mu byl dotyčný povědomí. Nevěděl odkud, ale byl. Víc než když ho viděl na helicarrieru.

„Steve Rogers. Kapitán Amerika...znal jsem se s tvým otcem za války," upřesnil informace a Stark se zamyslel. Už tušil, odkud mu byl povědomí. V dětství viděl hodně fotek jeho otce Howarda. Dělal s Kapitánem Amerikou a Peggy Carterovou. Zapadalo mu to.

„Aha, super," odpověděl ležérně, jakoby o nic nešlo. Zároveň mu v hlavě přemítalo, zda by bylo dobrý si s dotyčným zkrátit čas. Vycítil z něj pouze naivitu, takže by se chytl snadno. O tom přemýšlel vlastně celou dobu od chvíle, co mu voják přišel do dílny.

„Co si pamatuješ jako poslední, než ses probral v tom pokoji?" přerušil jeho myšlení stále postávající Rogers na jednom místě. Starkova přemítání si nevšiml a to bylo pro Tonyho jen dobře. Nechtěl, aby mu na to jen tak přišel. Jenže on zase netušil, co cítí k němu Steve.

„Nic moc. Asi jen to, že jsem naposledy byl v Malibu," pokrčil miliardář rameny a rozhodl se pro dnešek už práce s technikou nechat. Rogers přikývl a rozhodl se, i když nerad, opustit místnost.
Toho Stark s úšklebkem využil. Jakmile se Steve otočil, vyšel Tony vpřed a ještě, než kolem něj prošel, stihl ho škádlivě plácnout přes zadek. Výhoda bisexuality. Pomyslel si Iron Man.

Očekával ze strany Rogerse negativní reakci, ale místo toho Stevovi omylem uniklo spokojené a zároveň zaskočené zamručení, nad čím se Tony usmál. Ta našponovaná uniforma ho k tomu prostě donutila. Nemohl si pomoct.

Hned na to kolem něj prošel, jakoby se nic nestalo a šel k sobě do pokoje, kde okamžitě zamířil do koupelny a sprchy. Rogers stále ještě stál na jednom místě a přemýšlel o tom, co se právě stalo. Očekával, že Tony tohle dělá asi každý holce, kterou potká, ale u něj? Nevěděl, co dělat. Co si o tom myslet, ale na druhou stranu za to byl rád. Že by se konečně projevilo, na co dlouho čekal?

Rozhodl se si s ním o tom promluvit. Znal ho chvíli...vlastně nějakou dobu, ale Starkova paměť byla jinde. Viděl, že běžel směrem k jeho pokoji, tak se tam vydal. Když stál před jeho dveřmi, zaklepal odhodlaně na dveře s tím, že si to oba ujasní, ale nikdo se neozval.

Vzal za kliku a otevřel dveře. Nikoho v pokoji nenašel. Chtěl se dát na odchod, ale uslyšel sprchu. Povzdechl si nad jeho rozhodnutím s ním o tom mluvit. Nechtěl to nechat jen tam. Tony měl Pepper a ta, kdyby se to dozvěděla. Raději nic...

Šel ke dveřím koupelny. Uvnitř něj bojovalo, zda je to dobrý nápad, nebo ne. Dlouho se ukecával až zničehonic vystřelila jeho ruka ke klice a dveře opatrně pootevřel. Nechtěl čekat. Domýšlel si, že dělá největší blbost svýho života, ale svědomí neposlechl. Vešel tiše do koupelny a slyšel Tonyho, jak si něco spokojeně broukal, zatímco se sprchoval.

Kapitán cítil, jak se pomalu ale jistě červená. Tohle neměl v povaze. Nikdo ho k tomu nikdy nenaváděl, tam proč ho to napadlo?! Vykašlal se na všechno, šel blíž ke sprše a zkusil na Tonyho zavolat. Nikdo se neozýval. Pouze další broukání jiné písničky.

Co to děláš?! Blesklo Rogersovi hlavou, když se začal svlékat. Jo přesně to začal dělat. Na nic nečekal a jakmile byl úplně nahý, vlezl za ním tiše a nenápadně do sprchy. Byl natisknutý na stěně a zčervenam ještě víc, když si uvědomil, jak velká pitomost tohle je.

Pak se ale vzpamatoval a chtěl na spokojeného Starka vybalit, co má na jazyku. Tony k němu byl otočený zády a nechával si namočit vlasy. O vojákovi vůbec nevěděl, i když měl takový domnění, že nebyl sám.

Dlouho se Steve přemáhal, ale nepřinutil se k tomu. Začal myslet úplně na něco jiného. Nahý Tony ho přiváděl na jiný myšlenky. Nevěděl co dělat a uvnitř sebe panikařil. Nikdy s mužem nebyl. Byl z toho celý pryč.

Rozhodl se jednat. Nechtěl mluvit a šel pomalu k němu. Nechtěl ho vyděsit ani ho naštvat. Něco ho donutilo jít co nejblíž k němu a zkusil štěstí, když ho políbil opatrně na krku. Neměl zkušenosti, takže mu to přišlo ještě trapnější než to, že je s mužem.

Místo toho, aby se Tony ohnal, pouze tiše vydechl. Nepochopil proč to udělal, ale když Rogers zkusil stejnou možnost ještě několikrát, miliardáři se to zalíbilo. Měl tušení, kdo za ním byl. Neměl v plánu to dělat zrovna ve sprše, ale proč nevyužít tu šanci, když už příště třeba nebude.

Pomalu se ke Stevovi otočil a začal ho líbat tentokrát on. Kapitán se váhavě snažil zapojit a pohybovat rty proti němu. Nevěděl, zda to dělá správně. Pouze opakoval to, co nižší.

Tony se pousmál a jednou rukou mu zajel za krk a tou druhou k pasu. Steve váhavě zvedl obě ruce a chytl Starka za pas. Ten mu na to odpověděl pouze tichým zavrněním a odtáhl se od něj, aby se mohl nadechnout. To samé udělal i Rogers a zároveň se dívam upřeně do jeho oříškově zbarvených očí.

Když se ještě vydýchával, Stark ho přitlačil na stěnu ve sprše a začal ho líbat krku, zatímco jeho ruce putovaly po Rogersově těle a níž. V jednu chvíli se už Cap neudržel a vzdychl, když Tony narazil na citlivé místo na krku. Sám si gratuloval, protože s chlapem se už hodně dlouho nevyspal. Bral to jako restart.

Po té opustil jeho krk a následoval svými ústy ruce, co se nyní nacházely u nejdůležitějšího místa dění. Uchopil svýma rukama Rogersovu chloubu a párkrát přes ní přejel. To mělo za důsledek, že Steve zalapal po dechu.

Stark přitlačil Steva na stěnu ještě víc a klekl si před něj. Stevovi ztěží docházelo, co se bude dít a pouze tiše oddechoval. Tony se ještě předtím podíval na Steva a potom si ho vzal celého do svých úst. Rogers zavzdychal a držel se, aby něco neudělal.

Nikdy tohle nezažil. Nikdy nebyl ani s ženou a teď najednou má před sebou Tonyho. Nedokázal to pobrat, ale to hodil za hlavu, protože zvrátil hlavu dozadu, jakmile Tony začal hýbat hlavou. Střídavě zpomaloval a zrychloval a Steve cítil, že se pomalu blíží k vrcholu.

„T-Tony!" zalapal Steve po dechu znovu a Tony zrychlil. Pár sekund na to se Rogers udělal a Starkovi trvalo chvíli, než poslušně všechnu nálož spolikal. Usmál se, postavil se na nohy a zadíval se na vydechujícího Kapitána. Natiskl se na něj a opět se spolu začali líbat. Tentokrát to už Steve zvládal trochu líp, ale během pár vteřin ho Stark přetočil čelem do rohu sprchy.

Byl sice mimo, ale došlo mu okamžitě, co se bude dít. Chtěl být alfa, ale nedařilo se mu to. Až se za to skoro nesnášel.

„Tony, tohle-" snažil se zaprotestovat, ale během toho do něj Stark zasunul jeden prst, čímž ho dokázal umlčet.

„No tak," pousmál se Tony. „Nebraň se, zlato. Bude se ti to líbit," políbil ho napřed na mokrá záda a potom na volné místo za krkem. Hýbl prstem uvnitř Kapitána, který hned na to sebou ucukl. Držel se, aby nevzdychal znovu, ale to do něj Tony zasunul už i druhý prst.

Ve tváři Steva se objevilo trochu bolestného gesta, ale jakmile Anthony oba prsty uvnitř něj rozpohyboval, začalo se to staršímu kupodivě líbit. Pokaždé se totiž Stark strefil na to místo, po kterém mohl slyšet svého milence daleko víc.

Když Tony ucítil, že je již Kapitán připravený, vydal oba prsty a natiskl se za Capa ještě víc. Rogers ucítil jeho dech na svém krku a měl opřené čelo i ruce o kachličky ve sprše po celou dobu. Něco mu Tony tiše zašeptal do ucha, ale tolik to nevnímal jako to, když do něj Stark začal vnikat.

Pokoušel se uvolnit, aby způsobenou bolest tolik necítil. Bylo to jeho poprvé. S arogantním egoistickým miliardářem, který měl stovky žen předtím. Doufal, že nedělá chybu.

Z Tonyho strany to šlo jinak. Dostal se do Capa až po kořen. Opět žádná negativní reakce. Očekával ji a překvapilo ho, že nic milenec neprojevil. Rozhodl se to obrátit a poprvé přirazil. To už Rogers zavzdychal, protože za tu dobu si zvládl zvyknout. Když přirážel dál, líbal zároveň vojákova záda, na která dopadaly kapky vody z tekoucí vody ve sprše.

Kapitán se snažil při vzdychání jeho jména, kňučení a jiných zvukách udržet na třesoucích se nohou. Tony si toho všiml a svoje ruce přesunul na jeho boky, aby ho případně přidržel, kdyby se mu podlomily kolena.

Oběma to přišlo jako nekonečné. Oba si užívali každou sekundu. Tonyho pohyby trvaly tak přibližně 20 minut a klasicky zrychloval i zpomaloval. Každou chvíli cítil, že dojde k vrcholu, tak ještě párkrát přirazil a s výkřikem se udělal.

Rogers pocítil příjemné teplo a taky to, že Stark opustil jeho tělo. Oba unaveně vydechovali a Tony si otočil Capa čelem na sebe a usmál se. Steve mu úsměv opětoval a po krátkem vydýchání se znovu políbili. Ale to už Kapitána Iron Man táhl ven ze sprchy.

Jediná a poslední nejdelší 15+ scéna v této knize xD nic neslibuju a snad jsem nic nezkazila. Hezký večer