Nebyl jsem však venku na písku. Byl jsem uvnitř budovy, kolem mě stáli celkem vyděšení Ben a Ashoka. „Anakine? Jsi v pořádku?" zeptala se opatrně Ashoka. „Jo, já...jak jsem se sem dostal?" optal jsem se a rozhlédl se okolo. „Dlouho jsi se nevracel a pak jsem zaslechl tvůj křik. Vyběhli jsme ven a našli tě tam. Vydával jsi podivné zvlyky a byl si orosený potem." vysvětlil Ben. Otřel jsem si čelo a všiml si drobných kapek potu. „Anakine, děje se něco?" zeptala se Ashoka vážně. „Ne. Aspoň teda myslím." Ashoka mě propalovala pohledem. „Cítila jsem kolem tebe temnotu." upozornila mě a viditelně si položila ruce na meče, které měla zavěšené na bocích. „Vážně nevím. Pamatuji si pouze bolest a smích." Ashoka vážně našpulila rty. „ Jaký smích?" zeptala se. „Nevím. Ale zněl strašně." řekl jsem a pokrčil rameny. „Možná že šlo o vidění." nadhodil Ben a Ashoka přikývla. „Vskutku, nic jiného to být nemohlo. Ale proč by bylo tak intenzivní?" zeptala se Ashoka, výce méně sama pro sebe. „Měli bychom si pospíšit." řekl jsem nakonec a prošel mezi nimi do malé koupelny se umít.

Mezi tím jsme zaslechl Ashoku jak s někým komunikuje. Dle tvrdosti hlasu jsem typoval svého otce. Ale ruku bych za to do ohně nedal.

Mezi tím u Ashoky:

„Je tomu tak mistře Skywalkere, bojím se že mé noční můry se brzy vyplní." řekla sklesle. „Jste si tím naprosto jistá?" Ashoka přikývla. „Vašeho syna obklopila temná strana, cítila jsem to." řekla v obavách. „A nevíte co bylo v jeho vizi?" optal se ještě pevně mistr Skywalker. Ashoka však inhned zakroutila hlavou. „Cítila jsem pouze temnou auru, která jej obklopovala, vypadalo to však že vychází odjinud. Nebo jsem minimálně pocítila přítomnost někoho jiného." řekla Ashoka a zamyslela se. „Všechny temné Jedi, kteří se vyrojily po pádu Impéria, jsme přeci porazili nebo přivedli k Světlé straně." řekl Luke opatrně a mezi palcem a ukazováčkem si mnul zamyšleně vousy na bradě. „Nemyslím že šlo o temného Jedi." řekla ledově Ashoka a na prázdno polkla. „Myslíte že se vrátili?" pronesl pomalu Luke. Ashoka váhala s odpovědí. Věděla že nemá žádné faktické důkazy a že Anakin se třeba jen neovládl ale zároveň nemohla vyloučit i druhou možnost. Poté přikývla.

Luke nachvíli sklopil víčka a povzdechl si. „Mám to oznámit vedení Nové republiky?" zeptala se ihned Ashoka. Luke však jen zakroutil hlavou. „Nemůžeme si dovolit šířit teď paniku. Ne bez důkazů. Nezapomeňte že od poslední Jedieské občanské války jsou lidé vůči rytířům Jedi dost nevlídní. Trvalo celých šest let než nám začali opět důvěřovat. Pokud by jsme o tom informovali Novou republiku, lidé by si mysleli že rytíři Jedi jsou k ničemu. A postavili by nás mimo zákon, stejně jako za dob Impéria." zakončil svůj proslov Luke a opět si povzdechl. „Dobrá mistře, budeme tedy pokračovat v úkolu a kdyby se něco stalo,nebo jsem zjistila něco nového o tom té tajemné moci, tak vám dám vědět." řekla Ashoka už klidně a rozhodně. „Ať vás provádí Síla." pronesl Luke a ukončil hovor.

Luke Skywalker:

Jen co tvář Ashoky zmizela jsem odložil Holo-pad na stůl a položil si bradu o dlaně. Zavzpomínal jsem na události před šesti lety. Trvalo to pět let, dlouhých pět let.

"Tehdy to začalo celkem nevině. Po celé galaxii se začali objevovat uživatelé síly, spolu s Kylem Katarnem jsme začali utvářet nový řád Jedi. Jak jsem zjistil tak éru Impéria přežily pouze tři. Já, Ashoka Tano a "nejmladší" z nás, Kyle Katarn. Založily jsme akademii na Endoru, když už tak to byl akt úcty. Právě tady Impérium konečně poznalo svůj konec. Samozřejmě to ještě chvíli trvalo. Museli jsme se vypořádat s velkoadmirál. Hlavně pak velkoadmirál Thrawn nám dělal potíže. Ale na druhou stranu jsem se setkal s Marou Jade. Mou budoucí ženou a dívkou která mě chtěla původně zabít. Ale nakonec se z toho nějak stala láska. Z té představy je mi vždy veselo. Ale kde jsem to přestal?“ ztratil jsem se v myšlenkách.

„Jo aha, no jo už nejsi nejmladší, viď Maro?“ pronesl jsem směrem k oknu a pokračoval v toku myšlenek. "Po náhlé smrti Mary jsme tedy zůstaly tři. A pak zde byla ještě Leia ale ta se zaměřila hlavně na politiku a na svého syna. Mého synovce Bena. Trošku jsem se až lekl když jsem si všiml jak byl podobný Anakinovy, mému otci. Mezi tím jsem se sám staral o malého Aniho. Ale neměl jsem na něj moc čas. Hold povinnost velmistra byla složitá. A poté to začalo. tím že se uživatelé vyrojily v takovém počtu způsobilo že je nám ukradli před nosem. Několik fanatiků se jich zmocnilo a nechali je propadnout temné straně síly. Lidé to dávali za vinu nám. Nedivým se jím. I já si tával za vinu. Nebýt Lei a Hana, kteří v té době byly v politice dost aktivní, tak by se možná opakoval rozkaz 66, Endor ne Endor. Nakonec se nám tedy podařilo je porazit a zachránit většinu studentů ale většina z nich zešílela. Jeden z mála který přežil byl Erzo z planety Lothal. Který se následně stal členem rady. Nemohl jsem si nevšimnout že Ashoka byla velmi potěšena když jsem jej našel. I tak však byly oběti vysoké. Minimálně deset  rytířů, včetně Kyla zemřela. Též civilní oběti byly nemalé. Ti odpadlíci z Temného bratrstva, jak se pojmenovali, se rozhodli páchat atentáty a teroristické útoky po celé Nové republice. Vskutku nebylo divu že na nás byli lidé naštvaní. Mohli jsme je zastavit dříve. A jestli můj syn...nechci na to ani pomyslet co bych musel pro bezpečí řádu a Republiky vykonat." ukončil jsem proud myšlenek a po tváři mi stekla slza. „No nic, půjdeme spáti." řekl jsem si po dvou hodinách vzpomínání a jednoduchým pohybem ruky jsem zhasl světla. Sedl na postel a začal s meditací.