
-34-
Hayden
Naslouchat nezáživnému monologu angličtináře bylo dnes pro Haydena obzvlášť obtížné. Přímo před ním seděla Shazzer, která se chvíli co chvíli otočila, aby si mohli potichu povídat. Navlněné vlasy se mu před očima zhoupnuly pokaždé, když Shazz otočila hlavu, a uvolnily tak další nasládlou vůni, kterou si toho rána nanesla na krk. Nenechal si uniknout jediný úsměv, kterými ho celé dopoledne zasypávala. Kdo by se také poslední den školy nesmál? Pan Jones bohužel ale nebyl jediným kantorem, který se domníval, že je dobrý nápad snažit se nacpat sotva napůl vnímajícím studentům do hlav další učivo, i kdyby jen posledních pár mouder, která ihned po opuštění budovy pustí z hlavy.
Hayden měl v hlavě jediné, a to ji. Její božské křivky, které se v sukních, které neustále nosila, tak dokonale vykreslovaly. Její úsměv. Její zatracený úsměv, o kterém se mu noc co noc zdálo, úsměv, na který myslel každé ráno a také nad ním každou noc usínal. Jejich noční esemeskování nebralo konce, ba naopak, několik posledních školních dní si i volali, aby si popřáli dobrou noc. Shazz nevypadala, že by se tím kvůli Blakeovi nějak zvlášť trápila, a tak si Hayden také nelámal hlavu nějakými planými výčitkami. Konec konců, Blake se už víc jak týden neukázal ve škole, Shazzer tvrdila, že jen hákuje, ale Hayden věděl, že za tím bude nejspíš něco víc. Něco, co nevěstilo nic dobrého. Jednou celé jejich rozhovory prasknou, a zrovna tak energie, která mezi nimi jiskří, vyjde jednou na povrch a na popel sežehne prvního člověka, co se pokusí mezi ně vstoupit a roztrhnout je od sebe.
Konečně zazvonilo, studenti spěšně cpali sešity na dna svých batohů, Hayden a Shazzer zrovna tak, s tím rozdílem, že činili tak pomalu, jako by si oba měli co důležitého říct.
Hayden každý večer myslel na to, kam jejich vztah asi tak spěje, a kdy se konečně zlomí ten okamžik, kdy si padnou kolem krku, Blake neBlake. Zhluboka se nadechl a vydechl. Teď je ta správná chvíle. Co by se asi tak mohlo pokazit?
„Napadlo mě," začala Shazz, zrovna když Hayden otevřel pusu a chtěl jí navrhnout, aby si po škole promluvili, „nechceme se na poslední hodinu zdejchnout?" zeptala se s šibalským úsměvem na tváři, který měl na ní Hayden ze všech nejradši. Povytáhla růžové obočí a pravý koutek měla o něco výš než pravý, v očích měla lesk, který tam byl vždycky, ale ve chvílích, kdy chtěla dělat něco zakázaného, jí oči planuly jako dva uhlíky.
„Tak jdeme," řekl Hayden, nepřemýšlející nad následky ji chytil za ruku a táhl ji k zadnímu východu. Shazz se hlasitě smála, překrývajíc si pusu volnou rukou, aby tlumila zvuk v již ztichlé chodbě, hodina už totiž několik minut probíhala.
Venku zjistili, že byli stěží jediní, které dřívější odchod napadl. Na parkovišti se trousily hloučky studentů, někteří nastupující do aut a prchající pryč, jiní postávající v kroužcích a vychutnávající si první svobodnou cigaretu. Hayden se rozhlédl, ale mezi studenty neviděl nikoho, kdo by stál za to, aby se k němu přidali, a tak tam stáli ve dvou, Shazz mezitím z kabelky lovila svou krabičku, aby si taky zapálila. Hayden se k ní přidal a tiše ji pozoroval, stále myslící na to, co jí řekne. Shazz si zhluboka potáhla z cigarety, chvíli kouř držela a pak ho postupně, pozvolna vypouštěla v jednolitém obláčku. „Co podnikneme?" řekla najednou a dloubla Haydena loktem do žeber a zakřenila se.
„Myslel jsem, že máš něco naplánovanýho, když už mě taháš z tak důležitých hodin," poznamenal s úsměvem a povytáhl ramena.
„Taky že mám," řekla a bez dalšího varování, či náznaků si stoupla na špičky a políbila ho. Hayden překvapením pootevřel ústa a pokusil se nadechnout, ale to už ji tiskl k sobě, jednou rukou ji chytil za krkem, aby ji přitáhl blíž. Jeho tělo se rozhodovalo samo, nezávisle na jeho nerozhodných myšlenkách. „No konečně," zamumlala mu do krku a znovu ho políbila. Usmála se na něj a všimla si, jak se mu do obličeje nahrnulo horko, kůže jako by reagovala na každý dotek po svém. Jako by chtěla dát najevo, jak moc ho přitahuje. I Shazzeřiny tváře teď hrály všemi odstíny růžové.
Teď pro změnu za ruku chytila Shazz Haydena a táhla ho pryč. Přešli celé parkoviště, Hayden s přiblblým úsměvem přímo v závěsu, došli až k místu, kde Shazz parkovala. „Můžeme ke mně," zavrněla a otevřela mu dveře spolujezdce. Hayden jen spěšně přikývl a počkal, až si Shazz taky nastoupí a pokračoval tam, kde před chvílí přestal. Přitáhl ji blíž k sobě a nebýt volantu, který jen překážel, by si ji na sebe posadil obkročmo, a znovu ji líbal.
„Počkej," namítla Shazz a se smíchem ho zatlačila do sedačky. „Nejdřív tam musíme dojet," řekla a uhladila mu vlasy, které mu trčely na všechny strany od toho, jak mu v nich neustále projížděla prsty. Hayden zhluboka oddechoval a přemýšlel nad tím, jestli dovede čekat celou cestu. Chtěl jí mít, teď hned, ať to stojí, co to stojí. Plány mu ale zhatila Shazzer, která si mezitím urovnala vyhrnutou sukni, připoutala se a vyrazila na cestu.
Hayden se snažil dívat z okna na míhající se stromy, aby nemusel myslet na to, že cesta trvá věčnost (přestože byli na cestě sotva deset minut, dle digitálních hodin, které poblikávaly na palubce), ale nedařilo se mu to. Hlava jako by se na protest sama otáčela opačným směrem a nutila ho zírat na její křivky. Na to, jak pevně svírá volant, jak se snaží věnovat řízení, ale Hay přesto věděl, že by sama teď nejradši zastavila na okraji silnice a vrhla se na něj. Olízla si vrchní ret a kousla se do toho spodního, což Haydena zneklidnilo ještě víc. „Zastav, Shazz," řekl toužebně a dotkl se její pravé ruky, která sevřela volant ještě pevněji.
„Už tam budeme, fakt," řekla a rychle ho políbila. Pak se znovu věnovala cestě před sebou. Hayden jí namísto toho položil ruku na stehno a stiskl jeho vnitřní stranu. Shazz se zasmála a stiskla stehna k sobě. „Už jen chvilku, opravdu," řekla bez dalšího dívání se jeho směrem a po chvíli opravdu zajížděla na příjezdovou cestu velmi malého modrého domku. Rozepnula si pás zrovna ve chvíli, když už měl Hayden ten svůj rozepnutý a jeho rty byly na cestě k těm jejím. „Dům," zamumlala mezi polibky. „Postel," zašeptala, ale Hayden nepřestával. Rozhodl se, že už na nic čekat nebude a nedovolí, aby ho teď cokoli vyrušilo, Shazz si teď a tady vzít.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro