Jezerní párty
Opravdu Chloe zabiju! Kvůli troše chlastu jsem se nechala přemluvit k tomu, abych na sebe vzala tyhle hadry, přičemž se ani nedalo říct, že by to hadr byl, spíš hadřík. Připadala jsem si jako nahá. A ten její spokojený výraz ve tváři mě akorát ještě víc vytáčel a samozřejmě, že ona si to náležitě užívala. Když za mnou pak přišla s tím, že mě moc ráda učeše a nalíčí, to byl moment kdy jsem úplně rezignovala. Nechala jsem ji, ať si dělá co chce na dohadování jsem totiž neměla ani náladu ani sílu. Naštěstí s úpravou mé vizáže moc nepřeháněla. Vlasy mi jen lehce navlnila a jinak je nechala spadat rozpuštěné na má ramena. S líčením byla taky dost mírná a jen mi rty přetřela matnou rudou rtěnkou a oči zvýraznila řasenkou. Pak se vrhla na úpravu sebe samé. Chloe to vždy slušelo a dnes tomu tak bylo dvojnásob. V době, kdy se venku začalo stmívat jsme společně vyrazily k jezeru abych, jak pronesla Chloe "byla víc společenská". Nestála jsem o to, a taky jsem měla v plánu držet se celou noc někde v ústraní s kelímkem mého oblíbeného pití.
Když jsme dorazily na místo, bylo už všude spousta lidí. Na jedné straně břehu jezera stál gril a nějaký klučina tam pro všechny připravoval občerstvení. Vůně opékaného masa a zeleniny se nesla až k nám. Na druhé straně bylo na několika lavičkách rozestavěno několik flašek s nejrůznějšími druhy alkoholu. Lidi se mezi sebou bavili, tancovali na hudbu, kterou někdo pouštěl skrze přenosný reprák a několik odvážlivců si šlo dokonce zaplavat do jezera. Vypadalo to, že si to všichni vážně užívají a Chloe z toho všeho byla nadšená. Okamžitě zamířila k jedné z laviček aby se občerstvila nějakým pitím a k mému překvapení jeden kelímek se zlatavou tekutinou podala i mi.
"Svůj slib hodlám dodržet, jeden kelímek alkoholu na večer," předala mi nápoj a usmála se na mě. Následně si se mnou ťukla a sama se ze svého kelímku napila.
Já na ten svůj zvládla jen zírat. Jindy už bych ho na ex vyklopila do sebe, jenže teď to bylo jiné. Od toho co ke mě přijela Chloe už uběhl nějaký ten týden, i když mi to připadalo spíš jako věčnost. Jenže od té doby jsem měla útrum s veškerým alkoholem a teď když jsem měla možnost si zase trochu dát, jsem to najednou nějak nedokázala. Chloe už naštěstí odtančila někam do davu dalších lidí a tak jsem jí své dilema nemusela vysvětlovat. Proto jsem se radši pomalu vydala směrem na druhý konec jezera, kde už nebylo tolik lidí a já mohla chvíli v klidu přemýšlet. Bohužel mi nebylo přáno a narazila jsem na několik kluků z Reecovi bandy.
"Heleme se kohopak to tady máme," vycenil na mě své zářivě bílé zuby jeden z nich. Měl zrzavé vlasy a celkem ucházející postavu. Jenže to byl blbec. Neměla jsem v plánu mu na to vůbec odpovídat a tak jsem je chtěla prostě jen obejít. Jenže on mi nedal vůbec šanci, sotva jsem vykročila už mě držel za zápěstí a tahal mě k sobě. "Dneska ti to fakt sluší kotě. Co kdybychom se spolu na chvíli někam vytratili?" mrkl na mě.
"Nech si zajít chuť," zamračila jsem se na něj.
"Ale no tak, Liamovi dáš pokaždé, tak co kdyby jsi teď nechala ať ti to udělá pořádný chlap," zasmál se a jeho kamarádi o povzbudili pískáním a vzájemným překřikováním.
"Škoda, že tady žádný není," vystřihla jsem nejlepší úsměv jaký jsem dokázala. Jeho naopak úsměv přešel. Ruku mi stiskl pevněji.
"Tohle si vypiješ!" zavrčel na mě skrz zaťaté zuby.
"Okamžitě ji pusť!" ozvalo se za mnou.
"Nazdar Liame," zasmál se ten zrzek.
"Řekl jsem ať ji pustíš Gregu," vyslovoval to pomalu s důrazem na každé slovo.
"To, že s ní chrápeš ti nedává právo si ji nárokovat," uchechtl se Greg a ruku mi ještě víc stiskl. Úplně jsem cítila jak se mi jeho nehty zarývají do kůže.
Většinu času jsem se o sebe dokázala postarat sama a kdykoliv jindy bych mu prostě jednu vrazila. Jenže teď po těch několika týdnech abstinence jsem si najednou připadala tak nějak slabá. Štvalo mě to. Jenže i můj vlastní rozum mi říkal, že by nebyl dobrý nápad na něj útočit, když má u sebe tlupu kamarádů. Proto jsem se jen se zoufalým výrazem obrátila na Liama, který už byl rudý vzteky, až mu z toho na čele vyskočila žilka. Trvalo to vteřinu, možná dvě a sevření kolem mého zápěstí povolilo. Když jsem se vzpamatovala, zjístila jsem, že Greg leží na zemi s nosem nejspíš zlomeným a Liam stál nad ním, ruce zatnuté v pěst. Takhle zuřit jsem ho snad ještě nikdy neviděla. Nečekala jsem na to než se do sebe ti dva znovu pustí a zbaběle jsem utekla daleko od nich. Na druhé straně jezera jsem si sedla na spadlý kmen stromu zírala na to jak se měsíc odráží na vodní hladině. Fakt jsem dneska radši měla zůstat doma.
"Můžu si přisednout?" ozvalo se zničehonic vedle mě. Nevěděla jsem co na to Liamovi říct a tak jsem jen přikývla.
"Děkuju za to s Gregem," prolomila jsem nakonec ticho, které nastalo.
"Někdo už mu ten jeho ksicht upravit musel," uchechtl se a stejně jako já se zahleděl na vodní hladinu.
"Proč jsi to vůbec udělal?" nedalo mi to. Patřil do jejich party, neměl důvod se mě zastávat a to že jsme spolu párkrát když jsem byla ožralá spali nic neznamená.
"Obtěžoval tě, udělal by to každý kdo to má v hlavě alespoň trochu v pořádku," věnoval mi upřímný úsměv.
"To je sice pravda, ale nemyslím si, že to je ten prav důvod," zavrtěla jsem se smíchem hlavou.
"Víš, i když to tak možná nevypadá, tak mi na tobě fakt záleží Jess," nasadil najednou vážný výraz a očima vyhledal ty mé.
Hleděla jsem na něj jako na blázna. Nechápala jsem o co mu jde. Nikdy mi nepřišlo, že bych se mu mohla líbit i jinak, že by mu na mě mohlo záležet. Přesně v tu chvíli, kdy jsem se v jeho očích snažila najít odpovědi na všechny ty otázky, které mi vířily v hlavě jsem věděla, že po dnešní noci bude spousta věcí jinak.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro