Láska — myslím, že jsem ještě do nedávná nevěděla, co to slovo znamená, skrývá se v něm mnoho. Kolik lidí již psalo dlouhé romány, aby nám to slovo přiblížili a my věděli co dopodrobna vystihuje. Ale pro každého z nás je něco jiného. Pro mou mladší sestru to bude nejspíše její idol Justin Bieber. Pro mou kamarádku Elis zlomené srdce zalepené stovkami náplastmi a nekonečná naivita. A pro mě? Pro mě to je můj bratranec.

Teď se nejspíš ptáte, co vám tím chci říct. Nebojte se, vysvětlím. Vlastně nevím, kdy to začalo. Nevím, kdy mě ty jeho pohledy začaly dostávat do kolen. Připadala jsem si zvláštně. Pak mi později došlo, že bych jej mohla mít ráda.

Byl svůj úplně ve všem. Ze všech kluků, které jsem kdy poznala, jsem si jej cenila ze všech nejvíc. Vlastně jsme se spolu nikdy až tak nebavili. Ale něco mezi námi bylo. Třeba ty letmé dotyky. Nebo ten jeho smích. Ano, ten jsem milovala ze všeho nejvíc.

Pak ale přijde otázka. Je tohle normální? Je normální, že se mi líbí můj bratranec? Není to incest? Jak by na mě pohlíželo okolí, kdyby zjistilo jaké city chovám pod pokličkou.. Jak by se na mě poté díval on? Zahráli bychom si spolu ještě někdy karty bez toho divného ticha? Nevím, já opravdu nevím.. Možná i to je na tom to nehorší, že se nemůžu nikomu svěřit.

Miluji ty třináctileté dívky na Instagramu, jak sdílí rozpolcené citáty o jejich rozmačkaných srdcích na padrť. Co mám teprv říkat já? Zažili jste vůbec někdy, co to znamená milovat?

*