,,Hermiono."křičela jsem na nástupišti na svou nejlepší kamarádku Hermionu Grangerovou.

,,Viktorie!"zapištěla a pevně mě objala.

,,Tak co? Jaký byly prázdniny?"zeptala se mě a já honem začala vyprávět všechny zážitky z prázdnin.

,,Nevíš kde je Ron s Harrym?"zeptala jsem se poté,co jsem Hermioně řekla všechny drby.

,,Tady jsme."rychle jsme se otočili a u dveří našeho kupé se objevili usměvavý Ron a Harry.
Já i Hermiona jsme okamžitě vstali a pevně kluky obejmuly.

,,Harry co ten Mozkomor v Kvikálkově?"zeptala jsem se ho,věděla jsem,že soud na Ministerstvu dopadl dobře,když tu teď s námi sedí na cestě do Bradavic. Přeci jenom jsem se ale musela zeptat.

,,Byl tam,přísahám. Vykouzlil jsem Patrona ale bylo to jen tak tak."začal povídat a my ho všichni napjatě poslouchali.

,,Jo a u soudu byl Brumbál. Díky němu tu s vámi nejspíš můžu být."dodal.

Všichni jsme se na Harryho tázavě podívali,proč o Brumbálovi nemluví s takovým nadšením jako obvykle.

,,Ani se na mě nepodíval,nepozdravil,prostě nic."odpověděl.

,,Třeba jen neměl svůj den."zamumlal Ron s plnou pusou Bertíkových fazolek.

,,Rodiče byli na pochybách,jestli bych se měla do Bradavic vracet. Věří ti že se Ty víš kdo vrátil a mají strach."řekla jsem sklesle.

,,Co blázněj,vždyť Bradavice jsou nejbezpečnější místo na světě! Vždyť nás tam hlídá sám Brumbál!"ohradil se okamžitě Harry.

,,Ano,ale Brumbál tu nebude věčně."pokrčila jsem rameny a místnosti se rázem z dobré nálady atmosftéra změnila na velice napjatou.